TISKOVÁ ZPRÁVA

Naše „malé“ mistrovství má sice být jednodušší alternativou „velkého“ šampionátu, letošní ročník však ukazuje, jak těžké mohou být i jednodenní soutěže. Do třetice přišel na řadu Tišnov s dosud nejdelší tratí v historii sprintového šampionátu. Na třetím podniku MČR ve sprintrally měl zálusk na medailové příčky v pořadí skupiny A Lubomír Minařík, pro kterého měl Tišnov zvláštní příchuť. Odstartoval na domácí půdě svého sponzora Eurostroj Schlager a nebylo tedy divu, že se chtěl náležitě předvést.

Operativní záskok Karla Coufalíka na navigátorské sedačce nenechal na Lubošově jízdě žádné stopy. Jezdec z Podkopné Lhoty se od začátku držel na třetí pozici ve skupině za Petákem a Kouřilem a o jeho pekelném tempu svědčilo, že na úvodní vložce ujel svému značkovému kolegovi Kneifelovi s další kitovou Felicií na 12 kilometrech o 14 vteřin! Rozdíly na špici nebyly nijak velké a Luboš se držel hbitějších S-šestnáctek jako klíště. V cíli první sekce byl stále třetí s odstupem 25 sekund na první příčku, v celkových výsledcích mu pak patřila sedmnáctá pozice: „V cíli třetí RZ hned po časové kontrole na nás čekali techničtí komisaři, kteří měli připraveny váhy a proběhlo vážení naší Felicie. Po zvážení se techničtí komisaři ujistili, že je vše v pořádku a že nemáme oproti vozům S1600 žádnou výhodu, tak jsme mohli pokračovat do servisní zóny. V servisu proběhla běžná údržba a vydali jsme se na trať druhého průjezdu stejnými úseky, který byl rychlejší a taky rizikovější,“ vzpomíná Luboš.

Posádka bílé Felicie se startovním číslem 29 ustála druhou sekci rally bez problémů. Náskok Petáka s Kouřilem se zvýšil jen minimálně a valašská dvojice si stále držela šanci na vítězství. Luboše a Karla z klidu nedostala ani zrušená šestá vložka, kterou muselo kompletní pole účastníků po havárii Flídra absolvovat objízdnou trasou.

Obrat ve výsledcích nastal v závěrečné části rally, skládající se z třetích průjezdů známých vložek: „Čekala na nás poslední etapa, která nám přinesla úsměv na tváři, protože obloha byla zatažena a počasí slibovalo pěknou sprchu deště. Doufali jsme, že bude pršet, ale ze servisu jsme odjížděli jako většina posádek na slickách a místo jedné rezervy jsme vezli dvě intermédia. Při cestě na sedmou RZ se nám přání splnilo a začalo pršet, před startem do RZ jsme proto na předek přezuli místo slicků intermédia. Pršet nepřestávalo a před startem jsme si řekli, že toho počasí musíme využít v náš prospěch. Tišnovská RZ se nám povedla a dosáhli jsme šestého času absolutně. To znamenalo smazání ztráty jak na Petáka, tak na Kouřila. Na sedmé RZ jsme zajeli pátý čas absolutně a vyhoupli se na první příčku ve třídě s náskokem desíti vteřin. Do konce závodu zbývala poslední RZ. Věřil jsem, že vedení udržíme, ale bohužel Pepa Peták měl štěstí a absolvoval test na suchu, nám po startu do RZ začalo pršet a i přes veškerou snahu jsme o sedm vteřin Josefu Petákovi podlehli a skončili jsme na druhém místě,“ shrnul události závěrečných tří zkoušek Eurostroj rally Luboš Minařík.

Valašský tým odjížděl z Tišnova s velmi dobrou náladou. Kromě skvělé druhé pozice ve skupině A i třídách S1600 a A6 si posádka Lubomír Minařík – Karel Coufalík připsala do mistrovství i body za devátou příčku absolutně, které určitě nejsou k zahození. Lubošovi s Karlem se v Tišnově velmi líbilo: „Při tréninkových jízdách jsme zjistili, že RZ jsou velmi pěkné a budou nám sedět. Spoustu úseků jsme znali z dřívějších ročníků, takže byl pro nás trénink jednodušší. S druhým místem jsme moc spokojeni, protože 15 bodů nás vyhouplo zpět do čela tabulky. Jsem rád, že vše fungovalo tak, jak mělo a podařilo se nám na domácí půdě našeho sponzora zajet pěkný výsledek,“ zakončil povídání o sprintu v Tišnově pilot Luboš.

Dalším startem Lubomíra Minaříka bude červnová Rally Agropa, která je čtvrtým dílem sprintového šampionátu. Zde by se již vedle Luboše měl opět objevit stálý spolujezdec Viktor Semela, který v Tišnově pauzíroval.

Foto: Jiří Dokulil