Co je tedy od té doby nového? Na autě máme „užovky“ gumy, já mám spravená záda. Oboje předchozí nám znemožnilo účast na našem oblíbeném Krumlově. Naše domácí soutěž, Radouňská Rallye, kde působíme s Romanem jako ředitel a zástupce ředitele soutěže, se odjela na jedničku. Takže samá pozitiva až na ty gumy a na to, že nemoc „blokus zádus“ teď přeskočila na Romana. Ale zatím to není na kapačky, takže se s tím nechá závodit.

Před Pačejovským startem jsme se s autem krátce sklouzli u nás v Radouních. Vše fungovalo a ty užovky taky docela držely. I když v rychlých zatáčkách to docela „vlaje“. Na rovinkách to zase nemá takový odpor.

Seznamovačky jsme začali jako všichni v pátek od rána. Jako bonus jsem si plnil ještě nějaké pracovní povinnosti. Ať žije automotive. Naštěstí jsme mohli použít loňský rozpis. Odtrénováno tak bylo na naše poměry hodně brzo. Přejímkou jsme taky prošli bez problémů. Následoval přesun do kempu, kde jsme měli v retro chatkách zamluvený nocleh. Pivo teklo proudem a grily jely naplno. Tam už chyběl jen Zdeněk Pohlreich se svým štábem a nový díl kulinářského pořadu by byl rázem na světě.

Spánek proběhl na jedničku. Mohl být trochu delší. Ale co, jsme přeci na závodech a ne na dovolené. Před rampou jsme se opět sešli a pozdravili s ostatními posádkami pole historických vozů. Perfektní novinkou je letos na jednodenních soutěžích start posádek MČR HA před startovním polem soudobých aut. Po projetí startovní rampy jsme už mazali na první RZ. Ta je víceméně rychlejšího charakteru a ne moc složitá. Na rozjetí úplně ideální. Byla hodně znát dlouhá pauza. Nešlo mi trefovat se do kvaltů, na brzdy jsem chodil moc brzy a navíc jsem hledal limit úzkých pneu. Přece jen jsme přišli o 2cm jejich šířky. V retardéru jsem o balík ohnul zrcátko, za což mi Roman hned poděkoval. Až 14. čas v RZ odpovídal pocitům.

Další RZ už byla naše oblíbená Čečelovická. Trochu jsme přidali, auto fungovalo. Párkrát to v rychlých zatáčkách bylo hodně divoké, ale celkový pocit z RZ byl super. A rázem z toho byl 5. čas na RZ a posun na celkové 6. místo. Pneumatiky už byly v poslední části RZ přetopené, ale s tím měl problém asi každý. Následoval servis. Pravidelná údržba, zalepení zrcátka, tankování a hurá na další rundu.

První průjezd Doubravickou RZ jsme zaznamenali 6. místo. Trochu jsem si začal více hlídat stopu v rychlých zatáčkách, protože na těch užovkách je to v nich fakt velký adrenalin. Pokud se zatáčka nenajede správně, tak je to velký průšvih. Na širokých pneu jsem měl šanci na jednu korekci. Tady je to buď a nebo. V jednom z retardérů jsem si otočil palec o volant, takže docela bolest a opětovný kontakt s balíkem a opět ohnuté zrcátko. Ano a opět následovalo díky od Romana. V autě už začínalo být pekelné horko.

Následoval opakovaný průjezd Strážovické RZ. Trochu jsme přidali. Vedlo se i volit správné kvalty do zatáček a výsledek se dostavil, zlepšili jsme se o 6 vteřin oproti prvnímu průjezdu a už z toho byl 8. čas s minimální ztrátou na naše oblíbené šesté.

Po delším přejezdu a vychlazení nás i techniky jsme se dostali na populární muničák. Hlavním cílem bylo to nějak projet a hlavně nic neudělat autu před dalším průjezdem dlouhé Čečelovické. Opět jsem děkoval pořadatelům za startovní pozici historiků. Výjezd z lesa, který byl v minulých letech pro nás závodem v kolejích, byl tentokrát krásně rovný a nechalo se jet i smykem. Prostě paráda. Byli jsme teprve desáté auto na trati, ale i přesto jsme měli v cestě, při výjezdu ze šotoliny, poměrně velký kámen na cestě. Nějak jsem se mu vyhnul, ale průjezd zatáčkou měl k ideálnímu průjezdu hodně daleko. Ale co loni jsme tam jeli pravým bokem v příkopu, takže letos to bylo o poznání lepší. A světe div se, ono z toho bylo zase šesté místo na RZ a to samé jsme drželi i celkově.

Následovala šestá RZ. Druhý průjezd Čečelovickou. Auto jelo parádně, rozpis seděl, pneu přetopené, v autě 50 stupňů. Ale stále jsme to praskali po trati jako za mlada. Až chudákovi Swiftíkovi začalo být trochu víc horko, tak jsme si uvnitř pro jistotu ještě zatopili. A to byla paráda, teplota šla na nějakých 60°C v autě. Ale co. Ta RZ je fakt krásná, takže jsme v tempu valili až do cíle. Tam jsem potřeboval hlavně rychle odjet z cíle a auto vychladit. Proti mému plánu byli komisaři, kteří měli největší pilno kontrolovat spodní prádlo. Takže nám byl hic jako prase, teplota motoru nahoře a mi ukazujeme nohavice a rukávy. Na přejezdu šla teplota dolu a svět se vrátil do normálu. A jakého času jsme dosáhli? Ano opět to bylo šesté. Kdybychom hráli „člověče nezlob se“ a tohle házeli kostkou, tak už jsme dávno v domečku.

V servisu jsme si opět trochu odpočinuli. Kluci zkontrolovali auto, odfoukli brzdy a dali nám najíst, abychom nepadli hlady. Klobouk dolů co dokáží udělat s jedním plynovým vařiče a grilem. Po natankování jsme se odebrali na poslední RZ.

Druhý průjezd Doubravickou RZ měl rozhodnout o třetím až pátém místě, kde byly rozestupy 3 vteřiny. V hlavních rolích Enge, Krejča, Tuček. Docela nás bavilo ten souboj sledovat z naší bezpečné 6. pozice. Na obloze se objevily černé mraky. Naštěstí to nespadlo. Kdyby jo, tak by ten souboj o 3. místo byl asi hodně zajímavý. Rychlostní zkoušku jsme nakonec projeli na 7. místě a s přehledem udrželi 6. místo absolutně. To bylo asi za současné situace maximum. Závodnická pauza byla hrozně znát a navíc těch změn bylo hodně. Jsem rád, že se nechá jet i na úzkých pneu. Je to ale větší adrenalin. Kecy některých škarohlídů, že to už nebudou takové výsledky jako doposud, jsou zahnány (loni v Pačejově taktéž 6. místo pozn. autora).

Závěrečná cílová rampa už byla jen třešničkou na dortu. Suverénně jsme vyhráli třídu E1, což byl hlavní cíl víkendu. Musím pochválit pořadatele, protože opět odvedli hodně slušnou práci a je vidět, že soutěž dělají srdcem. Moc rádi do Pačejova jezdíme, a pokud to půjde, tak za rok přijedeme znovu.

Srdcem pro nás dělají servis a catering Petr s Lubošem, podporuje nás náš fanclub a jako vždy nám zajišťují tancovačku babi s dědou a tentokrát i sestrou Radkou. Všem moc děkujeme, protože bez nich bychom nemohli závodit. Stejně tak děkujeme partnerům: Delta-S zubní implantáty, Autodíly Bemar, zabezpecovaci-systemy.net, Husqvarna J. Hradec – Jana Dvořáková, 2racing.cz, Autolaky-servis Marek Kröpfel a Volantech. A samozřejmě našemu domovskému týmu Radouň Motorsport.

Tak za necelý měsíc na Barumce.