Nechyběli na Bohemii ani Barumce a to vždy v rámci Legend. Ono není divu – však oba jsou velezkušenými motoristickými matadory. Během našeho povídání v obci Podlázky na Mladoboleslavsku, kde rodina Slavíkových bydlí, tak bylo rozhodně o čem povídat.

Červencová Bohemia je pro posádku Bartášek – Slavík srdeční záležitostí. Vždyť oba vyrostli a stále žijí na Mladoboleslavsku. „Bohemka byla krásná jako vždy. Erzety jako Chloudov nezklamou nikdy. Jsou asi nejtechničtější v našich krajích. Moc se nám líbil i Ještěd. Hezké byly prostě všechny. Škoda, že nám zřejmě kvůli vyteklému oleji některé z posádek, jedoucích před námi, zrušili Březovice,“ vrací se ke svému domácímu podniku Honza a Pepa pokračuje. „Nejlepší bylo, že náš kamarád přivezl do servisu velikánský gril. Tam jsme si pochutnávali na třináctikilové kýtě. Nejspokojenější byl pan Raichl (dlouholetý rallyový jezdec Jan Raichl, pozn. autora). Ten tam i spal:-).“ „Já taky,“ doplňuje zkušený spolujezdec.

Zatímco start na Bohemce byl plánován dlouhodobě, o Barumce se rozhodovalo do poslední chvíle. „Hrozně jsme váhali. Pepa to rozhodnutí nechal vyloženě na mě. Moje dcera Eliška mě pořád přemlouvala, ať jedeme. A když jsem se po návratu z dovolené dozvěděl, že můj třiapadesátiletý kolega z práce zemřel při sekání trávy na infarkt, byl to rozhodující impuls. Žijeme jen jednou, tak proč se žinýrovat?,“ vysvětluje poněkud netradiční zrod startu na Zlínsku Jan Slavík. A rozhodně nebyl důvod litovat, soudě dle Pepových slov. „Zlínsko je prostě krajem soutěžím zaslíbeným. Atmosféra tam panuje úžasná už od tréninků. Děti čekají během seznamovacích jízd na podpisové karty u startů i cílů erzet. Při průjezdu obcemi tamní obyvatelé každé posádce mávají. Potkáš sedmdesátiletou babičku na kole a zdraví také. O superspeciálce ani nemluvě. Na Bohemce tohle bývalo také. Před čtyřiceti lety…“

Sympatické duo nicméně soutěž nedokončilo. „Začal nám vařit motor. V posledním servisu jsme udělali ovzdušnění. Nepomohlo to. Na přejezdu jsme tedy zastavili s tím, že otevřeme kapotu a necháme motor vychladnout. Já však při jejím otevírání dostal ránu od elektrického proudu. Úplně mě to koplo, přestože jsem měl rukavice a Pepa předtím vypnul zapalování. Následně dostal Pepa ránu taky. Nedokázali jsme si vysvětlit, jak může auto probíjet. Dokud jsme si nevšimli spolujezdcových dveří, opřených o elektrický ohradník proti prasatům, nakaženým africkým morem…,“ přibližuje kuriózní příčinu odstoupení Honza. Ten společně s Pepou letos ještě plánuje start na závěrečném podniku „velkého“ šampionátu v Příbrami.

Foto: Miloslav Konečný