Při předposledním podniku letošního mistrovství Evropy, které se konalo v Polsku, se své předčasné korunovace dočkal Alexey Lukyanuk, jelikož jeho hlavní sok v boji o titul Bruno Magalhaes musel z finančních důvodů ukončit předčasně sezónu a oznámil, že v Polsku a následně v Lotyšsku bude absentovat. Tím pádem nezbyl nikdo, kdo by ruského jezdce mohl o titul připravit, pročež byl již nyní korunován. Při této příležitosti přinesl oficiální web mistrovství Evropy velký rozhovor s Alexem Lukyanukem a přinášíme vám jeho část věnující se letošní sezóně a plánům do budoucna.

O evropský titul jsi se snažil již minulé roky, co letos rozhodlo, že se jej povedlo vybojovat?

Je to odměna za ty roky, kdy jsme se snažili, bojovali a nyní se nám vyplatilo, že jsme změnili přístup. Vyhráli jsme tři rally, jednou dojeli druzí, někde jsme měli smůlu, ale nasbírali jsme dostatek bodů, z čehož mám radost. Rozhodně pro nás nebylo snadné změnit přístup k závodění, protože mým přirozeným stylem je na to šlapat, jak to jen jde. Ale nakonec jsme pochopili, že změna přístupu byla nezbytnou. Možná, že si už jízdu tolik neužívám, ale zase mám velkou radost z výsledků a získaných bodů. Myslím si, že jsme se posunuli a udělali pokrok.

Jsi spokojený s předvedenými výkony?

Odjeli jsme několik dobrých soutěží a předvedli vyzrálejší jízdu, která sice možná nebyla na limitu, ale cílem bylo získávat body na každé rally. Bohužel na Kypru a v Řecku nás potkala smůla. V obou případech to nebylo o tom, že bych udělal nějakou kravinu, pouze jsme měli smůlu na kameny. Všechno to mě vede k tomu si myslet, že se něco učíme a možná si budujeme nový styl. Hodně věcí se letos změnilo a fungovalo to.

V H-Racingu jsi dostal nového inženýra Lewise Allena, jenž dříve v MS spolupracoval s Ottem Tänakem. Měl on velký podíl na změnách?

Nemyslím si, že jde vypíchnout jen jedna věc či člověk. Udělali jsme mnoho věcí jinak. Ale inženýr byl rozhodně změna k lepšímu, spolupráci s ním jsem si užíval, je to příjemný, kamarádský člověk, který má velké zkušenosti s auty a taktikou, takže jsem si spolupráci užíval. Dával nám nějaké rady a o hodně věcech jsme debatovali. Je dobré, že jsme v týmu měli tak zkušeného člověka jako je Lewis.

Můžeš vyjmenovat nějaký konkrétní bod, kde došlo ke zlepšení?

Všechno je to o přípravě, fyzičce, mentálním nastavení, technice a hodně dalších drobnostech, které nyní fungují lépe.

Co byl tvůj nejlepší a nejhorší moment letošní sezóny?

Nejhůře nám bylo na Kypru, kde jsme jeli v obrovské pohodě, měli rychlost, všechno bylo tak, jak má a my poškodili auto o kámen. To bylo špatné. Samozřejmě, že vítězství pak byla dobrými momenty. Letos se nám povedly vyhrát tři rally. Všechny byly úžasné, ale nejvíce z nich asi Azory. Je to skvělá rally. Špatné nebyly ani Kanárské ostrovy a příjemné to bylo i v Itálii. Možná, že v Římě bylo vítězství nejvíce vybojované, protože jsme se tahali s Giandomenicem Bassem až do cíle, kde nás dělilo 7 sekund. Takže na letošek mám hodně příjemných vzpomínek.

Jak důležitý je zisk titulu mistra Evropy a jakou roli má fakt, že jsi prvním ruským jezdcem, jemuž se to povedlo?

Jistě, je to důležité, protože díky tomu získá rallysport v Rusku větší pozornost a snad nám to pomůže získat větší pozornost potenciálních sponzorů. Při každém jednání to bude dobrý argument, máme titul, rychlost nám nechybí a je tu potenciál dalšího vývoje, takže se celkově jedná o plus. Já osobně po zisku titulu moc emoce neprožívám, protože jsme jej mohli získat mnohem dřív, kdybychom neměli smůlu. Teď mám spíš pocit, že jsme splnili svůj úkol a měli si to užít.

Loni tě potkala tragická nehoda na testech, kde jsi byl vážně zraněný. Máš tuto událost stále někde v hlavě?

Je to už dávno, skoro rok a půl zpět. V nemocnici se mé myšlenky točily hlavně okolo toho, jak se co nejrychleji vrátit k rally. Mentálně jsme se snažil nastavit na to, abych byl připraven bojovat o návrat. Stálo to hodně příprav a cvičení. Když jsme se vrátili na trať, tak jsme hned v Rzeszově ukázali, že nám rychlost nechybí. Hlavní bylo, že jsme zjistili, že jsem nepřišel o nic ze své rychlosti.

Jaký to vlastně je pocit, být mistrem Evropy?

Po havárii na Rajdu je trošku divný pocit, být mistrem, ale mám radost kvůli týmu a sponzorům. Pro nás je to velký výsledek. Neustále jsme se snažili jet na limitu, ale neměli jsme tolik přípravy a testování, takže nám to občas nevyšlo. Ale, rychlost nám nechybí, máme z jízdy dobrý pocit, panuje dobrá nálada a sezóna končí dobře. Je mi líto, že Bruno nesložil peníze na start v Polsku, ale i tak byla konkurence silná. Byl to náročný rok, ale teď je čas to oslavit.

Při pohledu do budoucnosti, jaké jsou tvé další plány?

Teď žádné plány nejsou. Chceme si to tu na Rajdu užít a pak si sedneme se sponzory, týmem a budeme se bavit o různých možnostech, cílech a ambicích. Pak se ukáže. Atmosféru mistrovství Evropy mám moc rád, je taková klidná a přátelská. V MS je to jiné, tam už je to náročné a těžké, avšak potřebujeme se posunout dál, takže doufám, že ten krok dokážeme udělat. Ale pořád si to užívám i v ME, kde před vámi stojí velké výzvy a bojujete se skvělými jezdci.

Takže MS by bylo vysněný plán, pokud by na něj kývli sponzoři?

Byl bych spokojený, kdyby sponzoři neřekli, že se složil rozpočet, ale že jej zdvojnásobili. Pak bychom mohli začít na autě dělat nějaký vývoj, mohl bych pracovat na svém jezdeckém stylu. Obvykle nemáme před rally ani žádný pořádný test a jedeme rally po rally. Ve WRC2 už s tak omezeným testovacím programem nelze být konkurenceschopným, takže rozšíření testování by bylo mou prioritou. Pokud by se tohle povedlo zrealizovat, byl bych nadšený.

Kajetan Kajetanowicz, jenž letos po třetím titulu mistra Evropy startuje ve WRC2 a ukazuje, že mu místy rychlost nechybí. Myslím, že bys ve WRC2 dokázal být konkurenceschopný?

Těžko říct, Kajetan je někdy opravdu rychlý, někdy však pomalejší. Takže těžko říct, jak bych si vedl já. Kajto je velmi zkušený jezdec se skvělým týmem za svými zády a má za sebou taktéž dobré sponzory. Ale samozřejmě, že sledujeme jeho výsledky a odhadujeme, že bychom mohli být schopní zajíždět alespoň stejně jako on.

Takže kdybys dostal šanci v MS startovat, jaké by jsi si dal cíle?

Cíl… budu citovat Sébastiena Loeba, kteří řekl: Musím si najít někoho s kým mohu závodit a musím být rychlejší, než on. To je konec konců dobrý přístup. Můžete si dát cíl dojíždět na stupních vítězů nebo něco podobného, ale to se může ukázat mimo realitu, protože nevíte, jak těžká bude konkurence. Cesta do MS je dlouhá a bez zkušeností s podniky MS nemá smysl cokoliv odhadovat. Čekalo by nás hodně učení, práce na tempu a učení se zkoušek. Takže nejde říct žádné cíle nebo tak.