Nevydařená Příbram
Potřebovali jsme si odvézt maximální počet bodů, abychom mohli přemýšlet o teoretické naději obhajoby titulu v kategorii II.
Ale po pořádku. Se seznamovacími jízdami jsme začali ve čtvrtek v osm hodin ráno. Jako první jsme najížděli Sedlčanskou etapu. Po napsání a pečlivém překontrolování se přesouváme na Bohutín a po natrénováni této rychlostky jedeme na nejvzdálenější dva testy, které se nacházejí nedaleko Lnářů. Po cestě zpět ještě píšeme RZ Horčápsko-Hořejany a po docela náročném a dlouhém dnu jedeme domů. V pátek ráno tuto rychlostku kontrolujeme a potom jedeme na Bohostice-Milín. Máme to tak akorát, protože se smí trénovat pouze do dvánacti hodin. Poté se přesouváme do příbramského Drupolu, kde vyřizujeme formální a technickou přejímku a přesouváme se na Náměstí T.G. Masaryka, kde se bude konat slavnostní start, kterého jsme se nakonec zůčastnili i my, ale hlavně svatba našeho kamaráda Martina Lošťáka a my mu tímto všichni přejeme hodně štěstí. V podvečer jedeme domů a těšíme se na sobotní ostré měřené úseky. Je slíbeno krásné a teplé počasí a proto se na závodění ještě víc těšíme.
Foto: Robert Balcar
Probouzíme se do slunečného sobotního rána, jedeme na Dlouhou Lhotu, kde je umístěna servisní zóna, bereme bavoráka a po výjezdu ze servisu se vydáváme na dlouhý přejezd na první rychlostku. Tento asi nejnáročnější, bezmála jedenáctikilometrový test zdoláváme v solidním čase, který nás řadí na čtvrté místo. Na druhé polookruhové rychlostce zajíždíme také čtvrtý čas, což hodnotíme v tak nabité konkurenci, jako se zde sešla jako hodně slušný výsledek. Jedeme na třetí vložku. Cca dva kilometry před cílem nám však v plných brzdách před retardérem praskla spojovačka. Za retardérem jsme auto bezpečně odstavili a stali se pouze diváky naší domácí soutěže. Tím pádem se v tu chvíli rozplývá sen o obhajobě titulu. Domlouváme se s traťovým komisařem, zda-li pustí naše kluky mezi prvním a druhým průjezdem abychom auto odtáhli a v tu chvíli slyšíme obrovskou ránu před retardérem. Nic neřešíme a běžíme už k vraku Suzuki Swift posádky Miroslav Jun-Zdeněk Šíma. Standa rychle odpojil "bateriják" a postaral se o řidiče. Já jsem se staral o spolujezdce a netrpělivě jsme čekali na sanitku. Ta cca po šesti minutách dorazila, potom ještě jedna a odvezla oba kluky do nemocnice. Dle prvních informací má Mirek Jun zlomené rameno, ale oba by měli být brzo v pořádku. Přejeme vám kluci brzké uzdravení a příští rok opět na tratích rychlostních zkoušek.
My jsme odvezli bavoráka domů, vyměnili spojovačku a rozhodli se, že nastoupíme v neděli v rámci super rally. Odevzdali jsme auto do úpéčka a těšili se na nedělní etapu, kterou si užijeme, protože vůbec o nic nejde.
Foto: Robert Balcar
Avšak naše těšení a užívání netrvá dlouho, kdy na první nedělní erzetě cca kilometr před cílem bavorák přestává jet. My se tak dokodrcali do cíle této rychlostky auto jsme odstavili a letošní Příbram a celá sezona pro nás definitivně skončila:-( Potom se ještě dozvídáme o těžké havárii Míry Šenka s Pavlem Adámkem, kteří byli transportováni vrtulníkem do nemocnice. I vám přejeme kluci jménem celého týmu co nejrychlejší uzdravení.
Opět bychom chtěli poděkovat Zdendovi a Mildovi za perfektní servis, všem, kteří na nás čekali hlavně pak v neděli na Sedlčanské sekci za podporu a se všemi se pro letošek loučíme a těšíme se v příští sezoně nashledanou.
Odkaz na onboardy na závěr.
Moc děkujeme za pomoc při havárii a i za pomoc při nakládání na odtah. Bez Vás by to bylo o mnoho těžší. Zdeněk potlučený, ale již v pořádku. Mirek zlomená pažní kost a žebra, je v rehabilitační léčbě, bude to na delší dobu s tou rukou...
Ať se Vám daří v další sezoně
S pozdravem Pavel Jun