--> -->
29. 11. 2018 20:46 − 2972× − 1 0

Rally is life

Na trhu je již třetí kniha s tematikou rally od bývalého soutěžáka Petra Poulíka.

Ideální příležitost popovídat si s autorem nejen o knize samotné. Ta je k objednání na forforever.cz.

Po knihách Rally All In a Rally Forever je na trhu tvoje třetí kniha – Rally is Life. Zdá se, že tě to psaní baví:)

Baví, hodně:) A ještě víc mě baví, že to lidi čtou a baví to hlavně je. A že mě od půlky roku uhánějí o další díl. O knížky si třeba psali i kluci, co jedou na misi Afghánistánu. Knihy jedou s nimi. A sranda je, když mě soutěžáci napíšou, že po dvaceti letech přečetli první knížku, tu moji:)

Mimochodem, jak se dařilo v prodeji předchozím knihám?

První Rally all in je bestsellerem. S druhou Rally Forever je to složité. Bývalý nakladatel Beletris mně dodnes nezaplatil ani nedal vyúčtování. Řeší už to právníci. To, co se prodalo přes náš shop, je jen zlomek toho, co se vytisklo a šlo na trh. Nikde v obchodech už kniha není a čísla prodeje zná jen Beletris. Po této zkušenosti si už všechno děláme sami společně s týmem kolem Honzy Talafanta a jeho nakladatelství Kvartus.

Jak bys popsal třetí knihu? Navazuje na ty předchozí?

Rally is life navazuje bezprostředně na předchozí knihu. Původně jsem to neměl v plánu, ale vyžádali si to v podstatě čtenáři. Nakonec mně to dalo smysl pokračovat v příběhu dál. Na 320 stranách se tak znovu rozběhne příbeh Pita, Ronyho, Martina, Máry a dalších. Ale je to vlastně příběh spousty kluků, kteří rally milují. Pak se to s nimi táhne celý život a děti vidí třeba jednou za 14 dní. Koukají na zaprášené poháry a fotky. bolí je rány z havárií, chodí po policajtech. Naučili jsme se bojovat a nikdy nic nevzdat.

Často se čtenáři ptají, jak moc jsou ty příběhy reálné a na kolik je to fikce. Přeci jen spousta věcí je známých a skutečných, ale především ty ze zákulisí ne. Prozradíš?

Zůstaňme u toho, že to je pohádka:) Ti, co se v rally pohybují, ví, co prožíváme, pro ty mimo je to dost neuvěřitelné. Takže v zásadě hodný princ žil, ten zlý taky, i nějaká ta princezna byla, ale jak to bylo doopravdy, to ví jen oni:)

Viděl jsem samé kladné ohlasy, přesto se zeptám – našel už se někdo, komu se nelíbilo, o čem píšeš? Mám na mysli především osoby kolem rally.

Lidi kolem rally jsou ti nejlepší čtenáři a od nich jsem žádný negativní ohlas nezaznamenal. Tedy kromě známé příhody z Mikulášské rally 2016, kde Igorko chtěl lepnout Zdeňka Běláka, kterého si se mnou spletl. Igorovi jsem pak knihy poslal a už je zase kamarád, správný srdcař.

Ukázka z knihy:

"Kde pořád beru tu motivaci? Kam můžu posunout sám sebe a tým? Najednou mám čas přemýšlet nad věcmi, které jsem léta prostě dělal. Tento sport mi dal úspěch, slávu, jinak nezískatelnou zkušenost, vytrvalost a tvrdost. A stál mě spoustu sil a rodinu. Někdo by přidal zdraví, ale to už bych si opravdu připadal jako důchodce. Stálo to za to? Jo, jasně, stálo. Jenže není kam se posunout. Pokud bych fakt zůstal na vozíku, peníze z úrazové pojistky na trvalé následky mi vydrží jen pár měsíců. Pak budou prachy pryč. Mám dva syny. Co by si počali s fotrem mrzákem? Einstein řekl, že šílenství je znovu a znovu dělat stejné věci a čekat jiné výsledky. Jsem šílený? Zase se mi to vrací jako zvratky. Seženu peníze, prozávodím – proinvestuji je a sháním znovu. Pořád chudý jak kostelní myš. Dělám to pořád dokola. Výsledek 0. Pokud nepočítám ty plechové kalíšky a pár vět s fotkou.

Před závodem na shakedownu 6 průjezdů. Hledáme nastavení podvozku. Snažím se co nejvíc poznat gumy. Co průjezd, to kousíček zlepšení v chování auta. Divocí maďarští fans skáčou doslova pod kola. Blázni, co vytvoří atmosféru. A to je teprve test. Spousta práce. Pocitové zlepšení. Pak tam byl najednou i čas sekundu za Hidegem, velmi rychlým Maďarem. Je tady brán za národního hrdinu. Ve svém modrém Mitsubishi jeden z favoritů. Zdravil jsem se s ním před chvilkou. Stále sotva chodí o berlích po nehodě na vodním skútru. V autě je ale neuvěřitelně rychlý. Být za ním sekundu na pěti kilometrech to beru. „Balíme,“ dám pokyn klukům. Jedeme. Ta sekunda už je jen o mě! Můžeme opustit českou oázu v servisní zóně a jedeme na hotel. Naši plochu ohradí páska, bydlík a doprovod. Ten tady necháme.

Zrzečka se mu jemně otřela nohou o stehno. To stačilo Ronymu k probuzení. Lehce sebou trhl. Otevřel oči. Rychle se zorientoval. Poslední dobou občas zažíval taková lekavá rána, kdy dotek nebo šramot způsobil stres. Žena vedle něj spala na břiše. Klidná půvabná tvář zpola zakrytá vlasy položená na bílém polštáři čelem k němu. Kolik je? Skoro devět. Musím pomalu vstávat. Lehce dopadal na nedávno poraněnou nohu, když nahý směřoval do koupelny. Dívka změnila polohu, otočila se na bok zády k Ronymu. Včera to byl masakr. Cítil lehkou bolest v přirození, když se proudem moči trefoval do záchodové mísy. Ona mě snad kousla? Všiml si ranky u předkožky. Jen se usmál. Bestie, bylo jí to vidět na očích. Kolik jí může být, osmnáct? Dvacet? Dvacet dva? Minimálně o dvanáct let míň než jemu. I tady jsem vítěz. Probudit se ráno vedle mladinké pěkné holky je přece skvělé. Vyčistil si zuby. Dal si rychlou studenou sprchu. Dneska je volnější den. Všude si nechal ještě jeden průjezd. Pak si dá test. Bude řídit citroše. Musí si dát pozor a nikam s tím nespadnout. Nebude moc času, než budou přejímky. Podívá se na hodinky. Je šest. Dá tomu dvě hodinky. Uvidíme, jestli se někde něco vynoří. Pohodlně se opřel o opěradlo židle. To má rád, vystopovat souvislosti. Vykombinovat – kdo s kým? Kdysi se to učil na Chvalovském. Podařilo se jim ho slušně zmáčknout. V tomto je fotbal jednodušší. Moc lidí čerpá dotace od státu z fotbalového svazu. Moc papírů a moc lidí znamená moc chyb, na kterých se můžeš otočit. Vždycky někdo začne mluvit. V motosportu je to jiné. Každý si dělá věci po svém. Izolovaně. A skoro nikdo nedostává prachy z FASu. Kam ty peníze jdou? Udělá si poznámku s otazníkem na okraj složky. Je to spoustu jednotlivců rozesetých po celé republice. Zlínsko a Klatovsko vyčnívají. Je potřeba postupovat tak, jak Američané v Pacifiku. Systém „žabích skoků“ – leapfrogging. Nikdo si nebude jistý, kdo je na řadě v dalším kole. Prostě od jednoho k druhému. Každý bude samostatný ostrov. Tým, který bude jednotlivce realizovat, sebere informace. Maximum materiálů do černých igelitových pytlů. Oblíbená práce pytlounů. To, co se bude opakovat u všech subjektů, zkusíme rozebrat a propojit. To bude zásadní. Někdo musí vědět, jak to celé funguje."

Nemohu opomenout, že zisk z prodeje knih jde opět na podporu rehabilitace Petra Grosse. Můžeš být konkrétní?

Loni byla akce "For Petr Gross" hodně emotivní. Její ohlas překonal očekávání. Letos jsme z legislativních důvodů spojily síly s nadačním fondem Generace 21, mrkněte na stránky http://www.gen21.cz/podpora-petra-grosse/. Z každé prodané knihy jde 50 Kč na podporu jeho rehabilitace. Přispět je samozřejmě možné i přímo, viz odkaz. Letos jsme nechali udělat i náramky, které posíláme s knihou. I ohlas na ně je velký. Volal mně třeba Vláďa Berger, který chce náramky pro celý svůj tým. Já nosil celý život na ruce hodinky a teď my dědci budeme nosit silikony na ruce. A proč? Protože nám to dává smysl.

Fanoušky jistě zajímá, jak se Petrovi daří. Můžeš jim sdělit nějaké informace?

To není otázka na mě, ale určitě mohu říct, že s Danou každodenně tvrdě pracují.

Kde je kniha k objednání, případně kde bude k prodeji?

Nejlépe na shopu forforever.cz.

Komentářů celkem: 1
29. 11. 2018 22:49
00
Skvělá zpráva ,hned píši ježíškovi smajlík Mám doma všechny Petrovy knížky a je to po mnoha letech moc pěkné počtení o rallye od člověka ,který zná...! A formou románu(ne vzpomínek) od závodníka byl naposledy snad Gunter Hofeho Fantom ,bo Remarkovo Nebe nezná vyvolených už dnes znají jen fajšmekři.smajlíksmajlíksmajlík

Pro komentování je třeba se nejprve přihlásit (nahoře nad menu)!

reklama reklama
-->