Zatímco pro mnohé byl závěrečným podnikem sezóny Pražský rallysprint, tým Duck Racing má už od té doby na svém kontě dvě další úspěšná soutěžní vystoupení. Na Mikuláš Rally ve Slušovicích vybojovali v těžké konkurenci Václav Kopáček s Barborou Rendlovou třetí příčku, tu pak v rámci skupiny N zopakovali na daleké Fujairah Rally. Tam je však udolali týmoví kolegové Petr Kačírek s Jaroslavem Jugasem.

Někdo v prosinci koná předvánoční úklid a shání dárky, někdo jiný už připravuje v garáži techniku na novou sezónu – a někdo ještě pořád závodí. Velmi náročný program letos mají také členové týmu Duck Racing, který už má za prosinec na svém kontě tři dokončené soutěže. Už v minulé zprávě jsme předeslali, že po Pražském Rallysprintu se dvojice Václav Kopáček – Barbora Rendlová vydala na Moravu, kde absolvovala s vozem Škoda Fabia R5 oblíbenou Mikuláš Rally ve Slušovicích. „Byla to pro nás úplně jiná soutěž než v Praze,“ konstatuje jedenatřicetiletý pilot a vysvětluje: „První vystoupení se Škodou Fabia R5 jsme pojali jako velkou show, na Moravě už jsme se ale snažili spíše využít její potenciál. Já osobně jsem měl pocit, že se mi to vůbec nedaří, o to víc jsem byl v cíli překvapen konečnou třetí příčkou – o výsledky jsme se totiž vůbec nezajímali. Ano, snažili jsme se jet rychle, ale nějak to z mé strany nebylo ono. Škodovka určitě dokáže být proti fordu rychlejší, ale nám se zatím nepodařilo najít to správné nastavení pro můj jízdní styl, a tak jsem měl pocit, že auto pod mýma rukama trochu skáče jako koza. Fiestu jsem měl určitě lépe pod kontrolou, závodění se škodovkou by asi muselo předcházet ještě hodně testovacích kilometrů, abych dokázal mít auto správně pod kontrolou.

Jak jsem už řekl, start na slušovické Mikuláš Rally jsme obětovali poznávání možností pro nás nové techniky, navíc to byla soutěž hodně krátká, takže toho prostoru pro učení jsme měli docela málo. Rád bych se proto omluvil divákům, kteří od nás čekali rozevlátý styl a široké smyky, navíc když to na trati tak pěkně klouzalo. Snad na nás nezanevřou, my jim to určitě v budoucnu vynahradíme,“ slibuje Kopáček. Ten sice sám spokojen nebyl, vysloužil si ale pochvalu od vedoucího týmu Duck Racing, tedy od Petra Kačírka: „Venda je sice skromný, ale předvedl skvělý výkon a zajížděl výtečné časy. Sám říká, že si na Fabii R5 teprve zvyká, a tak očekávám, že až mu sedne do ruky, tak se ze třetí příčky posune o dvě pozice výš a bude to!“

Spolujezdkyně Barbora Rendlová byla ale v hodnocení Mikuláš Rally zatím také opatrná: „Věřím, že už příště to bude jiné, teď to ale ani pro mne nebylo snadné. Auto jelo rychle a tvrdší nastavení mne natolik zaskočilo, že jsem se místy na erzetách i docela bála. Naštěstí jsme dojeli do cíle a výsledek nás v silné konkurenci docela potěšil. To v následujícím týdnu na Fujairah Rally, tam už to bylo jiné. Sice to byla taky krátká soutěž a pořádně exotická, jeli jsme ale docela opatrně a zase jsme se vrátili do Subaru Impreza WRX STI, takže do techniky, kterou dobře známe…“

O startu na posledním podniku šampionátu Spojených arabských emirátů se trochu víc rozpovídal i Václav Kopáček: „Byl to pro nás druhý start na arabském poloostrově a byla to zase úplně jiná rally. Při seznamovacích jízdách jsme ani nechtěli věřit, že na tolik rozbitém povrchu se bude závodit. Místní na to byli lépe připraveni a vybavili se hodně tvrdými pneumatikami s pevnějšími boky, navíc velká část jich startovala v technice, která je k vidění spíše na Dakaru než na soutěžích, na jaké jsme zvyklí. Bohužel zejména na RZ Farfar technika opravdu hodně trpěla a zejména klasické šotolinové obutí, které jsme měli k dispozici, to na velkých kamenech zažívalo těžkou zkoušku. Už její první průjezd jsme dojížděli s defektem, takže jsme hodně zpomalili a klesli v celkovém pořadí z druhé na čtvrtou příčku. Poté jsme zase dokázali trochu zrychlit, druhý průjezd Farfarem ale pro nás znamenal konec nadějí na vítězství mezi produkčními vozy. Asi po třech kilometrech se ve stopě objevil velký kámen, který nás odhodil na ještě větší kámen – což odnesla pneumatika i ráfek a my museli měnit kolo. Na lepší výsledek jsme mohli zapomenout a v cíli jsme byli rádi za třetí příčku ve skupině N za naším týmovým vedoucím Petrem Kačírkem. Ale byla to i pro nás velice cenná zkušenost, máme se ještě co učit. Zejména správné přečtení trati při seznamovacích jízdách, to se mi zatím na písčitých a kamenitých erzetách nedaří. Mnohdy mám strach ze skoku a auto se pak jen zhoupne, jindy někam odvážně vjedu a hned jsem na dvou kolech. Takovéto chyby se nám už na českých asfaltech opravdu nestávají,“ zamýšlí se Kopáček.

„Jak už řekl Venda, Fujairah Rally byla opravdu těžká a pro naše Subarka v některých místech skoro nesjízdná,“ potvrzuje Petr Kačírek: „To, co se ozývalo dole pod lyžinou, bylo fakt hrozné a já trpěl spolu s autem. Naštěstí tento druh kamenitých erzet v horách je v šampionátu SAE pouze na této soutěži, další závody už jsou s obvyklým šotolinovým nebo písčitým povrchem. Abychom onu RZ Farfar jen nekritizovali, je nutno přiznat, že to byla zkouška nádherná a adrenalinová. Startovalo se na úpatí hory, následovalo stoupání po oné úzké rozbité cestě, kde byla vlevo hora a vpravo sráz – a na ní také spousta ostrých horizontů, kde se auto odlepí a tvrdě dopadne, přestože ono místo ´prodáte´. Na vrcholu je pak opravdu velký zlom, na kterém se auto odlepí, vy chvíli plachtíte a dopadnete do klesání pod úhlem snad 45 stupňů. Soukromě jsme v týmu tohle místo nazývali ´Pád do pekla…´

Pravdou je, že závod samotný byl opravdu spíše o tom, kdo udělá méně defektů, takže tak trochu loterie. Náš vůz měl při jejím prvním průjezdu defekt dokonce dvojitý na obě přední kola. Druhý přišel tři kilometry před cílem, a tak jsme si se spolujezdcem Jardou Jugasem řekli, že to na úzké cestě stejně nejde vyměnit a dojedeme tedy do cíle. Byla to muka, protože poslední dva kilometry jsme jeli jen po lyžině a na kolech zbyly jen ráfky bez pneumatik. Ztratili jsme hodně času a klesli na čtvrtou příčku, navíc v cíli testu na tom přední část auta vůbec nebyla dobře. Naštěstí následoval servis, po kterém se jelo na poslední dvě vložky. Před závěrečnou RZ Farfar to pro nás moc dobře nevypadalo, od ´bedny´ jsme byli daleko, ale řekli jsme si, že ji zkusíme dojet bez defektu a uvidíme.

Již na jejím startu jsme pak zjistili, že mladší Al-Qassimi na předešlé erzetě v horách uvařil motor a skončil. My tím pádem už tak trochu tušili šanci na pódium a na zkoušce jsme byli sice opatrní, ale přesto jsme se krásně svezli. Pak už jsme čekali, jak dopadnou soupeři, bohužel to odnesli Venda s Bárou – už byla o jejich trápení s výměnou kola řeč, my pak byli při čekání na ně i trochu nervózní, protože soupeři je na trati nikde nezahlédli. Ale do cíle nakonec přijeli, a tak jsme mohli slavit druhé (pro nás) a třetí (pro ně) pořadí ve skupině N, jak se v emirátech pořád ještě produkční vozy označují. Když to shrnu, soutěž byla krásná a přinesla nám spoustu zážitků a nových zkušeností. Vše pokračuje v rychlém sledu a protože v SAE hned po ukončení jedné sezóny následuje začátek té další, už se těšíme na začátek ledna na Rally Sharjah. Tam už to určitě nebude jen o dojíždění do cíle či počítání defektů, tam nás čeká perné a pořádně svižné závodění.

V tuto chvíli ale oslavíme vánoční svátky a věříme, že si je užijí i naši příznivci. Všem děkujeme za jejich podporu, kterou v týmu Duck Racing cítíme. Přejeme fanouškům i partnerům týmu příjemný závěr roku a zdárné vykročení do co nejúspěšnějšího roku 2019!“ K tomuto přání Petra Kačírka se připojuje i celý tým Duck Racing, který se i v příštím roce bude objevovat na českých a zahraničních tratích.