Trojčlenná sestava v kokpitech Hiluxů do jihoamerického závodu vstupovala v roli hlavních favoritů. Ještě před dnem volna, který rozdělil celé dění na dvě poloviny, se však dvě Toyoty ocitnuly mimo hru. Bernhard ten Brinke se sice dokázal vrátit do elitní desítky, ale další problémy a zakopání vozu v osmé etapě jej opět srazily. Do následující už holandský jezdec nenastoupil. Druhý smolař Toyoty, Giniel de Villiers letos druhý triumf do sbírky nepřidal, ale po obrovské ztrátě ze třetí etapy i přes roli hodně rychlého pomocníka na trati dokázal vybojovat alespoň deváté místo. Veškerý úspěch největších favoritů závisel na jediném muži, Nasseru Al-Attiyahovi. Katařan sice do druhé půlky závodu vstupoval s náskokem 24 minut na Stéphana Peterhansela za volantem buggy Mini, ale takový odstup na Dakaru nemusí vůbec nic znamenat.

Poslední tři roky kralující Peugeot se ze scény stáhnul a jejich barvy teď hájili už jen soukromníci v čele se Sébastienem Loebem a Harrym Huntem v 3008 stáje PH Sport. Hunt to občas se svým nasazením přehnal a ani v druhém týdnu se nevyhnul havárii. Dokončit těžkou soutěž mu nakonec přáno nebylo. Loeb den volna přečkal až na pátém místě, ale hned následující šestou etapu zvládnul parádně. Na trati nedaleko místa, kde vloni havaroval a následně odstoupil, si i přes menší navigační trable počínal parádně a etapovým triumfem poskočil ze čtvrtého místa až na druhé. Al-Attiyah se pomalu musel začít obávat jiného francouzského soupeře. Jestli letos ale devítinásobného mistra světa zdržovalo něco úplně nejvíc, tak to byly opakující se technické problémy jeho vozu. Hned na začátku sedmé etapy nechal čtyřicet minut kvůli problémům s elektronikou a propadnul se na průběžné čtvrté místo. V osmé etapě pro změnu znovu naznačil, co by bylo kdyby. Tratí prolétnul Loeb suverénně nejrychleji a vyhoupnul se na třetí příčku jen pár vteřin za druhého Naniho Romu.

Peterhansel tempu svého krajana nestíhal a stále se dopouštěl menších chyb. Ze zahrabání do písku se většinou dostal celkem rychle, ale v součtu jej to srazilo na čtvrté místo. Od druhé příčky jej však dělilo pouhých sedm minut a finální slovo měla udělat poslední náročná a celkově předposlední etapa letošního závodu. Pan Dakar na ni rozhodně nebude vzpomínat v dobrém, když už 26 kilometrů po startu špatně skočil a při dopadu si jeho navigátor David Castera poranil záda. Posádka Peterhansel – Castera následně své buggy Mini odstavila a tím jejich letošní počínání definitivně skončilo. Předposlední soutěžní den Dakaru byl pro Francouze vůbec zakletý. Loeb se už sice nejspíš smířil s tím, že se mu nepodaří vyhrát ani letos, ale stále pošilhával po druhé příčce. Jeho Peugeot se však znovu zastavil a tentokrát musel s poškozenými transmisemi pomáhat týmový kolega Pierre Lachaume. Loeb sice následně dokázal etapu dokončit, ovšem dvouhodinová ztráta jej srazila na konečnou třetí příčku.

Cyril Despres trávil hodně času během letošního Dakaru pomáháním kolegům z týmu X-Raid, ale i tak mířil za solidním čtvrtým místem. Bohužel v osmé etapě své buggy Mini zahrabal. A když stejný kousek s přidáním položení vozu na bok zopakoval i ve středu, předehnal jej Jakub Przygonski za volantem vozu All4 Racing stejné značky. Ten přitom v neděli z celého závodu kvůli poškozené převodovce málem musel odstoupit. Nakonec se ale na polského jezdce štěstí usmálo a loňskou pátou příčku dokázal o jeden stupínek vylepšit. O jednu příčku vylepšil své loňské maximum a český rekord v kategorii automobilů i Martin Prokop, který si Dakar vytrpěl se vším všudy. Kromě různých technických problémů a defektů si ještě v závěru po skoku přes jednu dunu vážně pohmoždil zápěstí. Zraněný pilot se však nevzdal a to se mu vyplatilo. K tomu ještě připojil v předposlední etapě férový počin, když pomohl na kola ležícímu speciálu Cyrila Desprese, svého nejbližšího soupeře. Kdyby tam Despres zůstal ležet, přenechal by svou pátou pozici právě Prokopovi.

Vítěz Dakaru z roku 2014 Roma pojal letošní ročník rozvážně. Obohacený loňskými zkušenostmi s brzkým odstoupením po havárii nechtěl zbytečně přecenit své síly. Konzistentním výkonem však Španěl sklízel ovoce. Jak okolo někoho všichni nejbližší soupeři ztráceli a propadali se, jezdec černého Mini si upevňoval druhé místo. Do boje o vítězství se sice přímo nezapojil, ale při nevyzpytatelnosti zrádného závodu nikdy nevíte, kdy lídra potká nějaký problém. Al-Attiyah se ale všem problémům dokázal obratně vyhnout a zpětně jeho průjezd Dakarem 2019 může vypadat jako procházka růžovým sadem. Po velkých problémech týmového kolegy de Villierse ve třetí etapě se Katařan ujal vedení a udržel si jej až do samého závěru. Rychlostí obou francouzských soupeřů se pilot Toyoty nenechal rozhodit stejně tak jako tím, jaké technické problémy potrápily oba jeho týmové kolegy. Al-Attiyah si do Limy dojel pro svůj už třetí triumf na Dakaru. Po vítězstvích s Volkswagenem a Mini tentokrát zajistil premiérový triumf značce Toyota. Začíná po epochách Mitsubishi, Volkswagenu, Mini a Peugeotu víceleté kralování japonské značky?

To se dozvíme až za rok, kdy se odehraje dvaačtyřicátý ročník slavného pouštního maratónu. Ten letošní se i přes kratší trať co do vzdálenosti i délky konání a přes jedinou hostující zemi hodně povedl a ze všech vyždímal úplné maximum. Oproti předešlým letem se navíc nemusela rušit žádná z etap. Kam ale povede Dakar příště? Mluví se o zemích jako Chile nebo Paraguay v jižní Americe, ale prosakují i informace o návratu do Afriky, kde by soutěž mohla navštívit Alžírsko. Zatím není nic jisté a nezbývá než organizátorům držet palce a doufat, že jejich finanční nároky neodradí další země.