reklama
reklama
Josef Král - eWRC.cz
26. 2. 2019 16:55 − 4823× − 3 0

„Rally takes no prisoners!“

aneb jak jsem jel s „českýma klukama“ Janner rally…

Díl 1.

Tak jsem zase jednou vstoupil do stejné řeky… Tentokrát dokonce i hodně zasněžené… a samozřejmě zase s Petráškem… a samozřejmě zase na Janner rally…

A samozřejmě se zase… „během mé služby nic zvláštního nestalo“… Takže… omlouvám se předem… bude to zase dlouhý… Ale… bude to i s obrázkama…

Ale hlavně: „Celej rok už zase nic nenapíšu!!! Fakt!!! NENAPÍŠU!!! Už nikdy!!! Nech si to všichni zapamatují!!!

„Dosť bolo Petráška!“, byl nejsilnější pocit, který jsem měl celý rok po loňské Janner rally… Vždyť… koho z ctěného čtenářstva dnes ještě zajímá, že závodění s ním je jedna nepřetržitá řada průserů… a mimořádek… a šťastně… a někdy i náhodně… nalezených řešení…

Ne, že bych se nedokázal vžít do pocitů čtenáře těch mých plků… „Vždyť je to pořád stejný!!!“, v duchu stále slyším „štěkat“ svoji dceru v době, kdy jsem ji jako osmiletou začal zasvěcovat do krás alpské přírody… (ihned poté, co zjistila, že na horách je to obvykle taky dost do kopce…) A kromě toho… všimněte si, že celá má „literární činnost“ spočívá vlastně jen v tom, že neustále někoho „vykrádám“…☺☺.

A tak jsem zase jednou „vykradl“ i Aleše Holakovského… a… podobně jako on… jsem rozdělil ten svůj výtvor na víc částí…☺☺☺

Takže… konečně jste se dočkali…☺☺☺ Tentokrát to bude… jako vždycky na začátku… o něčem úplně jiném, než o Petráškovi…☺☺

Ale pár věcí vám tu na něj přece jen „napráskám“… jednak si tím snad trochu ulevím („Já když vám to neřeknu, tak neusnu…“, jako by ze mě někdy promlouvala drůbežářka Hrabětová, Otíkova teta ze známé komedie…)… A pak…třeba mě díky tomu čeká ještě i nějaká ta „hvězdná politická budoucnost“… Vždyť… udavačství je dnes „vstupenkou“ na nejvyšší politické posty… (a slovensky se v případě nutnosti už nějak doučím…)

A tak… místo abych si s kamarády užíval příjemný „aprés ski“ večer v Alpách… už jsem zase v té mé obvyklé „duševní mlýnici“… Sedím u PC… A míchá se mi v ní pěkně všechno dohromady… vztek na Petráška… co mi tam zase všechno provedl… nadšení z výjimečného zážitku na sněhové rally… vztek na Petráška… že se z toho musím zase „vypsat“… bolest v nohách po celodenní lyžovačce… vztek na Petráška… že kvůli psaní o něm nemůžu teď jít s holkama do sauny… příjemná únava z krásného slunečného dne na alpských svazích… vztek na Petráška… že kvůli němu to bude zase dlouhý… a hrůza z výpadků paměti… (přece jen už je to skoro dva měsíce…)…

Nicméně… ještě než začnu… musím zde udělat zásadní prohlášení…

„Je nová doba!!!“ I přes éru turbomotorů… snad až příliš turbulentní… Léta platící jistoty se hroutí… Co platilo před rokem… jako kotva v neklidných dobách… je slabý odvar toho, co žijeme dnes…

EET, kontrolní hlášení, kampaň, kybertrolling, „MeeToo“, ostatní hnutí… to všechno jsou nové fenomény, se kterými se musí „popasovat“ našinec… i česká rally…

Nové časy si také vyžadují nové přístupy… V politice… v ekonomice… v rodině… v sexu… i v rally…☺☺☺. A proto ani má „literární díla“… už nikdy nebudou to, co bývala…

A tak tím, že čte dál, dává mi tímto (třebas i proti své vůli) ctěný čtenář… informovaný souhlas… Dává mi tím jasně na vědomí, že se v žádném případě nebude cítit… byť jen jediným mým slovem zde… diskriminován… ponižován… znásilňován… či rovnou zneužit…☺☺

Taktéž ho vydávám (jak krásně říkají naši sousedi Germáni „na revanš“…☺☺) já vám… Souhlasím tímto se čtením, kopírováním, a jakýmkoli šířením tohoto článku… (Jen pozor! Upozornění pro případné plagiátory a kandidáty na ministerské funkce: „Občas se mi sice říká Králík… Ale toto není žádná práce o králících!!“ ☺☺☺)

A kdo z vás náhodou ještě neví, co je to informovaný souhlas… čtěte klidně dál… Ale rozhodně se ve vlastním zájmu nepouštějte do žádných sexuálních aktivit…☺☺.

Naši „moudří“ politici mě fakt baví, a tak jsem se rozhodl být ještě pokrokovější než oni… A postarat se, aby ctěný čtenář nebyl ponechán mukám nejistot… (vlastního názoru…☺☺☺).

Ti z vás, kteří to dočetli až sem… (takže vlastně už jen Karel, Libor a Mařka…☺☺)… se totiž ode mne rovnou hned na začátku dozví, co si o obsahu toho kterého odstavce mají myslet …

Tuto novou literární formu jsem… zatím pracovně… nazval… „informovaný rozkaz“… A věřím, že… (Bude líp? No, to asi sotva…) se velmi brzy objeví v repertoáru našich politiků (nebo pisálků z jimi vlastněných médií)…

Jo… a taky… jsem do české „novořeči“ vymyslel novou emoční zkratku…☺☺☺ Vedle milionkrát omletých WTF, OMG, LOL, ASAP… tímto předávám příštím generacím… a českému jazyku… zkratku VNP☺ (= Vztek na Petráška)

No, a může se jít „na věc“…

(Smutný) příběh číslo 1

Jako ambassador Janner rally jsem v podstatě selhal…

„Tak co, kolik přijede českých posádek? Máme pro zahraniční posádky speciální slevu…“, bombardoval mě od léta Christian (Birklbauer, ředitel Janner rally). „No, jestli to s tou slevou (10% ze startovného), myslíte vážně, tak kvůli tomu určitě nikdo…“, na to obvykle já. „Leda pár bláznů, kteří by na sníh přijeli tak jako tak… Takže z Čechů můžeš počítat na 100% tak maximálně s Jirkou Petráškem a Alešem Holakovským…☺☺“ (i když vím, že těch „srdcařů“ je v Čechách daleko víc…)

„Jenom deset posádek jo?“ „divil se“ Christian (od Mikuláše už skoro každý den) do telefonu. „A to jsem ti na tvůj nátlak nechal odsouhlasit vyšší slevu, než mají ostatní cizinci…“ A obvykle k tomu pak připojil i „vtipnou“ otázku, jestli jsem s tou jejich „skvělou nabídkou“ nezapomněl oslovit i Vencu Pecha či Honzu Černýho…☺☺☺

„Z velkých kluků nepřijede určitě nikdo, ani kdybyste jim dali startovné a ubytování zadarmo. Přestavět „velký auto“ na sníh a nakoupit gumy s hřeby stojí asi tak padesátkrát víc, než je ta vaše sleva… Mají se tam kvůli pár Euro slevy na startovném „honit o chcíplou vránu“ s tím, že na sněhu to spíš zničej než vyhrajou?“, hrajeme spolu pořád dokola stejnou hru na absolutní vzájemné nepochopení… „A pak… třeba ten sníh nakonec ani nebude… Nemluvě o tom, že seznamovačky začínají na Nový rok v sedum ráno…“, nevidím pro Čechy fakt jedinou motivaci, proč tam jet, a snažím se mu vymluvit nereálné představy o tom, že přijede špička z MČR… jako za „starejch dobrejch (uplacenejch) časů“…☺☺☺

Těch českých posádek, které se na Janner rally skutečně přihlásily, bylo nakonec ještě míň, než jsem Christianovi sliboval… (Kluci, díky…☺). Žádnou dodatečnou slevu na startovném jsme tím pádem nezískali… ale zato tu můžu místopřísežně prohlásit, že to jsou všechno skutečně skalní srdcaři, a že jsem rád, že jsme se tam potkali…

„Bude to fakt těžký… A dlouhý… A moc se ten týden nevyspíte… Ale zážitků z Janneru si odvezete tolik, že z toho budete „žít“ po zbytek sezóny…“, chválil jsem klukům jejich rozhodnutí pustit se do „možná posledního opravdového dobrodružství“ ve střední Evropě…

(Smutný) příběh číslo 2

„Ty vole! Co tu dělá ten starej sráč? Vždyť už je přece dva roky v rallyovým hrobě!!!“, vypadlo ze mě místo pozdravu, když jsem krátce před Pražským rallysprintem dorazil na Reitknechtku…

Uprostřed dílny si tam… v celé „své kráse“… hověla… Petráškova Ascona…:-o:-o:-o (VNP☺) Nemusím ani dodávat, že tam stála… ve své „obvyklé formě“… „Vylepšená“… snad jen o dva roky stání v křoví na Zličíně…☺☺

„Docela jsem zainvestoval do motoru. Uvidíš, jak to pojede…“, na to Petrášek… „Janner rally taky… s Bavorákem pojede ve Freistadtu Sekyrka“, zněla odpověd (kterou jsem ale vůbec nechtěl slyšet) na mou otázku, jestli ten start na Strahově myslí fakt vážně.

„No, ze Strahova je to s nepojízdnou Asconou na Raketu docela blízko… Ale táhnout ji sem „pochcanou, posranou a poblitou“ až z Freistadtu? Pomóóóc!!! No, tak snad ty peníze na startovný do Rakouska v sobotu večer po „Prágršprintu“ propijem…“, hledám v sobě nějakou tu duchovní útěchu před další ztrátou “dobré pověsti“ u našich sousedů…

„Grrrr… To není auto… To je zombie!“, přisadil si Pavel (Bašta), ortodoxní „bavorákista“… (VNP☺) „Tolikrát už chcípla… a stejně se nám sem vždycky vrátí!“, neskrýval své „nadšení“, když pozoroval Dášu, jak se na Asconě marně snažil najít rovnou plochu pro nalepení modré fólie… (Dášo, díky…☺)

„Přeju Asconě na Pražským rallysprintu… bezbolestnou… a rychlou… a jednou provždy definitivní… smrt!“, udělal jsem si okamžitě vlastní názor… „A já pak budu na Silvestra klidně sedět doma… koukat na pohádky… a cpát se „pracičkama“… Nebo bivakovat někde v Tatrách…☺☺☺“

(Veselý) příběh číslo 3

„Zázrak! Ascona přežila obě „Točné“, a jede sem…“, hlásil jsem Pavlovi v servisu na Strahově. Věděl jsem to dobře… činnost několika příležitostných spolujezdců „na Praze“ jsem totiž řídil „ememeskama“…☺☺ „Takže se na ni půjdu přece jen mrknout… ale raději hned na první průjezd…“ Moc dobře jsem si totiž pamatoval její poslední „smrt“ na Strahově před dvěma lety…☺☺ Co tenkrát říkal Petrášek, když musel z druhé strany Strahovského stadionu do servisu přijít pěšky, by „neunesl“ ani jinak velmi tolerantní eWRC…☺☺.

„Ty vole, přál jsem původně Asconě rychlou a definitivní smrt. Ale teď se vám oběma jdu omluvit…“, přispěchal jsem za Petráškem do servisu poté, co jsem ho viděl projet ten retardér „u Coubertaina“. „Změnil jsem názor… Na ten Janner se vlastně docela těším. A do přihlášky Asconu doplním hned zítra… až vystřízlivím…“, padáme si na Strahově s Petráškem kolem krku už po první „okruhovce“…☺☺☺

(Veselý) příběh číslo 4

Půvab stáří spočívá v tom, že člověk už ledacos zažil… dokonce i několikrát… Takže to, že bych kvůli Janner rally přišel o silvestrovskou oslavu (a novoroční předsevzetí), mě až tak netrápilo…

„Máme sice jen 53 přihlášených posádek, ale 90% trati je pod sněhem a ledem… a má dále sněžit! Bude to opravdová zimní soutěž!“, posílá mi na Vánoce mraky radujících se smajlíků Christian… Zdá se, že už je mu skoro jedno, že se jim za těch jejich finančních podmínek nepodařilo na start přilákat skoro nikoho…☺☺☺.

„Jenom jedna je úplně nová… a dobré dvě třetiny jsou navlas stejné jako loni…“, potěšil mě, když jsem aspoň trochu zneužil své „funkce“, a získal tím nepatrnou výhodu proti ostatním. „Je to dobrý, skoro všechny erzety máme napsaný z loňska…“, hned to za tepla volám Petráškovi…

„Tak to je dobře, to stihnem objezdit v pohodě na jeden průjezd… Jo, a já jsem ti vlastně „na Praze“ taky zapomněl říct, že na Nový rok musím ještě ve Vožici oslavit narozeniny mladýho… a pak ho nějak dopravit do Prahy… Takže se do Freistadtu dostanu nejdřív tak v úterý v poledne…“ Tvl, už se s ním zase „máchám ve stejné řece“ jako vždy… (VNP☺) „Jo, a taky si na seznamovačky musíme vzít tvoji Oktávku, ta moje nemá zelenou kartu…“ (VNP☺, VNP☺!!!)

(Veselý) příběh číslo 5

Zvláštní na lidském životě je… že to, co se dřív zdálo téměř nemyslitelné… se o „pár“ let později… už bere skoro jako standard… Před několika sty lety museli renesanční malíři svým nahým postavám domalovávat šaty… Před sedmdesáti lety musela první bikiny vynést striptérka… Před patnácti lety odstupoval politik kvůli ukradenému milionu… A před pěti lety by bývalý estébák nedostal práci ani na stavbě…☺☺☺

A dnes? Minulý rok jsme bydleli v zimě u Paddyho „na seníku“… lezlo se tam po „slepičím žebříku“… na záchod se zase muselo dolů…☺☺. Sprcha byla ve statku… kuchyňka v chatce u „koňáků“… Večer jsme popíjeli (a občas i večeřeli…) „U Lučištníka“, v hospodě, která vlastně vůbec hospodou nebyla… A měli jsme z toho všeho „druhý Vánoce“…☺☺☺ A letos?

„Zeptej se Ira, jestli se nás do toho jeho podkroví vejde deset“, dochází najednou Petráškovi, že z Rožmberka je to na rychlostní zkoušky přece jen o kousek dál… „To určitě ne, vím jistě, že to byl osmilůžák…“, na to já. „Přijeďte, já vám tam dám ještě dvě přistýlky…“, celkem klidně mi na to odpoví Paddy… (VNP☺) Viděli se sice loni jen pár dnů, ale zdá se mi, jako by si osvojil něco ze způsobů, jakými řeší problémy Petrášek…

„To jsem zvědavej, kam si dáme tašky s věcma… Už v pěti lidech mezi osmi postelema nebylo žádný místo… Tak snad asi do stáje k těm jejich koním…“, nedivil bych se s těma dvěma už vůbec ničemu… (VNP☺)

„Tak teda nakonec prý my všichni (včetně Pavla Bašty) bydlíme na koňským statku vedle lukostřelce Karla… ten s bude divit…“, volám Bělochovi (T. Bělohradský). „Tak to já nebudu trhat partu a budu tam bydlet s vámi taky… ale dorazím až na Nový rok rovnou do Freistadtu… Rodinná pouta jsou rodinná pouta…“, zrušil Běloch rezervaci v Rožmberku.

Takže se česká výprava nakonec rozdělila na dvě části… „Předokolkáři“ bydleli v Rožmberku… a „zadokolkáři“ v Hundsdorfu…☺☺☺. Odpadla nám tak sice varianta „decentní společná oslava Silvestra“… O to divočejší to pak bylo „U Lučištníka“…☺☺☺

(Smutný) příběh č. 6

„Jenom se s Karlem pozdravíme, předáme mu „pivní“ dárky… připijeme si o půlnoci… a jdeme spát…“, převzal jsem „vedení výpravy“, když Petrášek odjel zpátky do Vožice. Karl nás sice poznal až na druhý okamžik, ale po pěti minutách to vypadalo, jako když naši účast na jejich silvestrovské party vlastně dlouhodobě plánoval…☺☺☺

„Cesta do pekel bývá dlážděna dobrými úmysly…“, praví známá moudrost našich předků… A skutečně… Naše cesta do podkrovního seníku byla „vydlážděna“ mnoha zabitými mozkovými buňkami… několikerým loučením… několika návraty ode dveří… a mnoha panáky… „Karl, my fakt musíme zítra v sedm ráno být absolutně fit na seznamovačky, tohle je ale už definitivně poslední panák…“, opakoval jsem mu každou čtvrthodinu… „Nepitschuj a pij!“, odpovídal mi na to obvykle Karl větou, kterou ho tam naučili lukostřelci ze Slovenska…☺☺☺


Karl v kombinéze Petráška

O hodinu později… „Já jsem pitschus! Přelož jim to!“, vyzýval mě k další konverzaci s přítomnými dámami jeden nejmenovaný člen naší výpravy… „A dost!“, rázně a definitivně jsem o půl druhé ukončil „Česko-slovensko-rakousko-uherský silvestrovský večírek v Muhlviertelu“… V noci se mi pak po dlouhé době zase zdálo o klidné a pohodové práci v dynamitce…☺☺ (VNP☺)

(Veselý) příběh č. 7

Letos jsme s Petráškem sklidili „sladké ovoce“ naší práce před rokem… Tam, kde ostatní „český kluci“ museli přemýšlet nad každým metrem RZ… a některé posádky netrefily ani na start…☺☺ já jsem mu to mohl už při prvním průjezdu přečíst z čistopisu, podtrhaného a vybarveného… A i když přijel v úterý do Freistadtu až odpoledne, vše jsme v pohodě stíhali… Jen jsme si tam vždycky doplnili těch pár nových „antikatovacích“ balíků a klád… a společně jsme se zasmáli poznámkám typu „bacha klouže“…☺☺☺

„Vám se to tady machruje, když už to máte napsané z loňska… Ty mapy v itíku jsou tak blbý, že my podle nich občas netrefíme ani mezi erzetama…“, hudrovali po prvním dni večer Běloch s Pavlem… „A víš, že nám to Monte na Pierbachu na videích připadalo takový větší?“, zpracovávají kluci při společném posezení v koňácké chatě dosud nepoznané zážitky. „Není ani tak důležitý, jestli je opticky velký nebo malý, důležitý je, abyste se nenechali vybláznit tou diváckou kulisou“, užívám si konečně někde svou nadvládu zkušenějšího… „Hm, a kde je Sekyrka? Seznamovačky skončily už před dvěma hodinama… a oni pořád nikde…☺☺☺“

(Smutný – a později veselý) příběh č. 8

„Certifikát od rámu!“, cítil jsem v té otázce technického komisaře na přejímce spíš rozkaz… „Nemáme. To je auto z roku 1976, rám je udělaný podle tehdejší homologace, a certifikáty se k tomu tenkrát rozhodně nedávaly…“, spustím raději ještě hlasitěji… po těch letech s Asconou (a s Petráškem) už vím, že občas je lepší se v Rakousku „hned neposrat“… a „střílet“ raději jako první…☺☺☺

„Bez certifikátu to nepřevezmu. U nás ho každý závodní vůz musí předložit… A že se tenkrát nevydávaly? To naše předpisy nezajímá. To jste si ho tu mohli nechat dodatečně vystavit od jakéhokoliv technika na „Estékáčku“… Do 15 hodin mi ho předložte, jinak to budu muset nahlásit sboru sportovních komisařů“, vznášela se náhle nad dvěma „českými vozy“ hrozba nepřipuštění ke startu…

„Jo aháááá… Tak takhle je to“, dochází mi kupodivu téměř okamžitě… „No, to není problém zajistit, my ty certifikáty samozřejmě máme, jen je nemáme u sebe v Rakousku… Výrobce rámu nám je hned dá do mailu“, mrkám spiklenecky na Marka Štuksu, aby ten certifikát od KIT Caru už raději schoval…

Žijeme v digitálním věku… a tak než jsme se vrátili ze shakedownu, měl jsem pro technika v telefonu certifikáty od Ascony i od Feldy. Pro Marka dokonce od dvou výrobců…☺☺☺ (Martine, díky!). „Rakóské voják zas jednó slavně zvítězil!“, jako bych slyšel triumfovat strýce Pepina… Čti: Česká „kreativita“ zas jednou zvítězila nad předpisem „zpuchřelého mocnářství“…☺☺☺

Veselý příběh č. 9

„Pohoda… Technickýma přejímkama prošli všichni… Běloch už má po shaku… Sekyrka ho projel už dvakrát na úzkých hřebíkách… teď si to ještě pojede vyzkoušet na širokých… Tak co kdybychom taky vyrazili?“, poňoukám Petráška, kterému se na shakedown zjevně moc jet nechce… Ne že by byl nějak pověrčivej… Je prostě… jen línej…☺☺☺

Nakonec jsme to „dali“ i my… Láska… resp. moje přirozená „lakotnost“ graduovaného ekonoma („Když už jsme si ho zaplatili, tak si ho taky „spotřebujem“!“) slavila tento rok svůj první triumf nad lží a nenávistí, resp. Petráškovou pohodlností…☺☺. Pak už jen káva v servisu… konfrontace prvních dojmů z jízdy „na hřebíkách“ s Dostym a s Markem… (to, že byl na shakedownu venku, ale Dosty nepřiznal…) a srandičky s mechaniky…

Smutný příběh č. 10

„Rally takes no prisoners!“ Je věta, kterou jsem kdysi vyslechl na Eurosportu, a která celkem výstižně vystihuje pošetilost tohoto našeho počínání… První, kdo se o tom měl přesvědčit ve Freistadtu, byli Miloš Sekyra s Michalem Brožíkem…

„A kde? Copak já vím, kde tam jsou místní hasiči? Jo, hasiči že vás vytáhli… A odjede to po svých?“, slyšíme najednou Pavla Baštu říkat do telefonu, když jsme byli „v nejlepším“… „Sekyrka…“, zněla jeho odpověď na naše zvednuté oči… „Prý to na shaku rozbili…“

„Bylo to na čtvrtém průjezdu… Ten jsme prý dostali jako bonus…“, svěřuje se mi později Miloš, když se s Bavorákem „označkovaným“ od sloupu dobelhali do servisu…

„Jo, houby bonus… Určitě vjeli na start počtvrtý, protože nic nevědí… (oficiálně jsou v ceně shakedownu tři průjezdy). Už třetí den nám tu ukazují, že žádný papíry k Janner rally ani jeden z nich v ruce neměl, natož aby je četl….☺☺. Startér se s nima nechtěl hádat, a když pochopil, že od startu už ani nevycouvají, tak je raději odstartoval…“, má hned jasno Petrášek (mají se Sekyrkou fakt „zdravý vztah“…☺☺☺).

Bohužel to byla česká výprava, kdo (díky Sekyrkovi) divákům předvedl, že stojí za to jít se podívat do servisu už ve čtvrtek… Poctivý řetěz od Dostyho (kluci, díky!), statný strom na travnaté ploše, několik zručných (českých) mechaniků… a spousta (rakouských) kameramanů s chytrými telefony okolo… Aneb… „To by bylo, aby posvícení nebylo…☺☺☺“

„Ten předek zamáčklý dovnitř na zpátečku řetězem vytáhněte do původního tvaru… Nárazník nám slíbil Karl (Raab)… Na představení posádek půjdou pěšky… A v sedum ráno to stojí na startu!“, slyším Petráška organizovat záchranné práce… „A pak už „jen“ trochu té „petráškovské celonoční improvizace“ pro mechaniky… Hm, další kamarádi, o které přijdeme…“, dodávám si tak pro sebe…

Veselý příběh č. 11

Všichni to znáte z mistrovství světa… mnoho nejlepších posádek při slavnostním startu „přejíždí“ rampu pěšky… protože mechanici zuřivě „vyšívají“ na jejich autech zničených na shakedownu… Stalo se to Sebastienu Loebovi… Francoisi Duvalovi… Petteru Solbergovi… Thierry Neuvillovi… A teď… i Miloši Sekyrovi…☺☺☺

„Tak tohle si vychutnám s celou halou…“, dobrovolně se hlásím do funkce tlumočníka Sekyra rally teamu…☺☺. Miloš s Michalem skutečně na rampu přišli pěšky…

„Jejich auto se omlouvá… je trochu nemocné…“, budím zájem publika. „Kluci měli na shakedownu takovou menší bojovou chvilku…“, nechci až tak moc na ně žalovat „Myslíš ten náraz do sloupu, kvůli kterému v celém Mitterbachu pak nešla zbytek dne elektrika?“, na to moderátor… „Ano… Teda… Vlastně… Ne!… Teda… Vlastně… To je přece tajný, ne?“, obracím se na něj s nevinným pohledem já… (Tvl, zprávy se tu šíří fakt rychle…)

Poměrně dlouhá bouře v hale… (že by i za tohle se mělo aplaudovat?) „Ale nebojte se… naši mechanici jsou občas opravdoví kouzelníci… a udělají všechno pro to, aby auto zítra stálo na startu…“ Ještě větší bouře v hale… asi dost z těch lidí vidělo venku, jak se zpátky „natahuje“ karoserie v polních podmínkách…☺☺☺

Komentářů celkem: 3
26. 2. 2019 21:43
10
Tenhle pán nikdy nezklamesmajlík
27. 2. 2019 10:32
Upraveno 10:33
10
Výbornýsmajlík
27. 2. 2019 20:05
10
Tohle se čte jinak než tiskovka od Škodovky smajlík.

Pro komentování je třeba se nejprve přihlásit (nahoře nad menu)!

reklama reklama