Samotná soutěž již dopředu naznačovala svoji obtížnost a jedinečnost, což se zvláště u Davida projevilo velkým natěšením a nedočkavostí. Příprava před soutěží byla postavena na optimálním nastavení vozu na testování v Bělé pod Bězdězem a na důkladné přípravě před startem, abychom docílili provozní spolehlivosti. Jak už na českokrumlovské soutěži bývá zvykem, kdo dojede do cíle, tak uspěje.

Trénink začínal až ve středu odpoledne, což ušetřilo čas pro studijní povinnosti Davida s Honzou, ale avizovalo už dopředu náročnost tréninku a to opět na soutěži, kde juniorská posádka startovala poprvé a neznalost trati byla oproti soupeřům nevýhodou. Při tréninku potkal posádku ještě nepříjemný zážitek, kdy jako druhé auto přijeli k dopravní nehodě civilního auta. Při té zůstal řidič i spolujezdec zaklíněn v autě, které skončilo v lese a snažili se pomoci. Trénink, jak bylo od pořadatele původně stanoveno, posádka stihla jen tak tak. Později se od ostatních posádek dozvěděli, že po stížnostech byl trénink prodloužen o několik hodin.

Ve čtvrtek tým absolvoval administrativní a technickou přejímku, obě v pořádku. V pátek při cestě z hotelu do UP do Krumlova začaly nečekané problémy, kdy se zdálo, že do motoru nejde benzín, a to i přesto, že David zapínal i druhou benzínovou pumpu. Tlak paliva je však správný, a tak zastavujeme.

Důvodem mohla být elektroinstalace. Při kontrole přicházíme na špatnou pojistku, kterou měníme. Po chvilce pokračujeme, vše je v naprostém pořádku. Část týmu, která nás doprovázela do UP, se vydává do dodatečné přezouvací zóny, která je hned po startu a umožňuje výměnu pneumatik. To již začíná slabě pršet a je jasné, že výměna pneu na mokré bude nezbytná. V 17:38, v čas startu, je déšť již silný a přezouváme na mokrá kola.

Hned jako první RZ je těžká Zátoň – po úvodních třech kilometrech však děláme chybu. V pravotočivé zatáčce, kde byla díra a kde stálo velké množství vody, auto šlo po kolech nedotáčivě ven a ve snaze zabojovat si David pomáhá ruční brzdou. To však již nebylo nic platné – trefili jsme levou stranou strom. Okamžitě se mě David ptá, jestli jsem v pořádku. Jdeme oba přes moje dveře ven. Pak běžím proti směru RZ se znakem OK upozorňovat posádky za námi, když volá David: „Pojď rychle zpět, to pojede!“

Naštěstí jsme strom zachytili jen na levé zadní dveře, což kolo přežilo a mohli jsme tak pokračovat. Okamžitě jsme naskočili zpět, připoutali se a pokračovali jsme dál v RZ. Čekalo nás ještě více jak 20 km za hustého deště. Hned po rozjetí zjišťujeme neklidnost při jízdě, proto pokračujeme velice opatrně a pouštíme posádku startující za námi. Za cílem RZ jdeme zkontrolovat levé zadní kolo. Musíme pokud možno co nejvíce vytáhnout ohnutý blatník, který při každém propružení brousí kolo. To se nám částečně daří a alespoň ostrou hranu ohýbáme ven od kola. Později informujeme o situaci mechaniky, ať se připraví na výměnu zadní nápravy a celkové zprovoznění vozu.

V servisu bylo již vše připraveno na boj s časem při výměně zadní nápravy. Na pomoc přispěchali i kamarádi z REX týmu Besedice. Důležité bylo i zadělání rozbitého zadního okna a zkřížených zadních dveří, kudy se do vozu dostávalo množství nečistot a vody. Mokré sedačky museli mechanici vysušit. Během 20 minut bylo vše v pořádku, výměna zadní nápravy a oprava karoserie proběhla bez potíží, a my mohli pokračovat v soutěži.

V další etapě nás potkaly problémy s palivoměrem, který chvíli ukazoval stav a chvíli zase ne. Navíc po páteční bouračce přestala fungovat i Coralba u spolujezdce, tudíž zjistit stav paliva bylo nemožné a museli jsme se spolehnout pouze na předem vypočítaný stav paliva.

Nakonec jsme dojeli s poškozeným vozem až do cíle v Jelení zahradě a v hodnocení skončili 2. v A6, 3. v Junior 2000, 5. v S1600, 9. ve skupině A, 26. v MMČR a 32. v absolutní klasifikaci. Soutěž to byla nesmírně náročná, umocněná ještě počasím, avšak hrozně krásná a zajímavá. Opět jsme si odvezli velké množství zkušeností a poznatků, zážitků a vzpomínek.

Poděkování patří našim výtečným mechanikům a všem dalším členům týmu, kteří zajistili bezproblémový servis posádky, zvláštní poděkování patří i otci a synovi Cvrčkovým za pomoc při výměně zadní nápravy a také za nabídku pomoci panu Jaroslavu Kouřilovi. Dále našim sponzorům, fanouškům a nesmím zapomenout ani na podporu našich rodin. Všem patří velké poděkování.