Posádku Czech Rally Teamu Škoda-Kopecký v tradičním složení Jan Kopecký-Filip Schovánek čeká náročná Rally Akropolis. Filip Schovánek přináší čtenářům internetového serveru www.eWRC.CZ seriál exkluzivních reportáží z příprav na soutěž v Řecku. Reportáže vznikají v pozdních večerních hodinách, kdy se Filip Schovánek mimo svých povinností spolujezdce a logistika Czech Rally Teamu Škoda-Kopecký věnuje přípravám tohoto seriálu.

Středa – 31.5.2006

Ráno opouštíme hotel v 6:00, přejezd na první ranní test je dlouhý 55 km. Seznamovací jízdy i dnes začínaly již v 7:00. Jako první přesně v celou vjíždíme na RZ3. Prudké nízké ranní sluníčko je velmi nepříjemné. Když se na trati předjedou dva automobily, přibližně 10 vteřin není vidět naprosto nic. Pak se situace o něco málo zlepší, ale i tak zůstávají okraje vozovky hodně skryty. Čekat na úplné vyčištění nelze, za pár vteřin vás dojíždí další posádka… Celý dnešní den navíc posádky trápilo počasí bez sebemenšího větru, prach se tedy drží nad silnicí velmi dlouho, zvláště v lesních pasážích.

Pojetí dnešního dne je proti úterý rozdílné, každý test se trénuje samostatně. Nejdelší objezd z cíle zpět na start má právě RZ3 – 35 km. Zcela přesná informace říká, že stejně dlouhý objezd má i RZ14, která je s RZ3 totožná, vždy se daný test jede v obráceném směru.

Z této RZ přejíždíme na test č. 4. Jedná se test, který je v itineráři na 63 (!!) pozicích, délka činí 23,8 km. Již z čísla 63 je jasné, že jde o RZ na které je „milion“ odboček. Velmi zajímavé místo se nachází 10 km před cílem. Jde o jakousi arénu na louce, která připomíná motanici na olympijském stadionu (či v české Sosnové) na poměrně malém prostoru. Navíc 2 km před cílem RZ se závodní vozy na okraj této arény vracejí znovu. Celý tento test je velmi měkký, vhodné by byla zcela rozdílné pneumatiky, než-li na předchozí dva tvrdé kamenité testy. V aréně lítala hlína i přes tréninkový vůz, 100% místo na akční fotografie!

Foto: Filip Schovánek, pohled na město Atény ze startu RZ2

Vracíme se zpět na RZ3, nyní tedy do opačného směru na RZ14. Před touto RZ se vozy řadí do přibližně 60 m kolony, čeká se na dobu otevření. Všechny vozy jsou seřazeny na pravé straně vozovky. Pouze dva vozy stojí na levé, mezi nimi vzdálenost cca 25 m. Jedná se o tréninkové vozy bratří Solbergů. Manfred Stohl má velice trefné a humorné poznámky na adresu „jedné nejmenované rodiny“, Petter prokazuje, že smysl pro humor mu není rozhodně cizí a tito dva piloti baví celou kolonu.

Následuje dlouhý přesun na okraj Atén, kde startuje RZ2. První třetina testu se jede po vrstevnici hory nad městem. Opravdu kam až člověk dohlédne, všude pouze město, město a město, neskutečný pohled. Malou „dominantou“ je olympijský stadion. Tento test je hodně tvrdý, celý se jede pouze po skále a kamení, místa jsou hodně rozbitá.

Kdyby se tento test jel z kolečka tří RZ alespoň jako poslední… V cíli takto na posádky čekají v závodě další dva dlouhé testy a mnoho kilometrů přejezdů.

Po ukončení seznamovacích jízd RZ14 zvažuje další postup – jet přes shakedown do Atén trénovat RZ2 nebo zvolit delší přejezd a postupovat opačně… Nakonec raději volíme jako první klasickou RZ a shakedown jako poslední, asi předtucha…

Při druhém průjezdu dva kilometry před cílem RZ2 se z našeho vozu uvolňuje zadní tlumič až na silnici a zbytek testu nás doprovází značný hluk.

Poprvé za své účinkovaní v seriálu MS využíváme rezervní vůz, který na nás čeká ve stopce. Vzhledem k času ihned přesedáme, přemisťujeme pouze nejnutnější věci – např. tréninkovou GPS a vzápětí vyrážíme na shakedown. Mechaniky necháme s nemocným autem svému osudu, do servisu to nemají příliš daleko.

Foto: Filip Schovánek, pohled na město Atény ze startu RZ2

Shakedown je dlouhý 4,2 km. Rozhodně se nejedná o shakedown, ale pouze o „super speciální diváckou RZ“. Prvních 30% vypadá tak, že jsem se rozhodl u velkého prašného parkoviště-servisní areál udělat novu cestu. Seškrábnu tenkou horní vrstvu a mám trať pro shakedown. Tento začátek je udělán do jakési arény. Ve stopce si marně lámeme hlavu, jakou část letošní trati má tento test představovat. Odpověď je rychlá a krátká – naprosto žádnou … Navíc se trať několikrát přímo dotýká okraje servisního parku, takže i mechanici si užijí prachu, prachu a zase prachu.

Míříme do servisního parkoviště, posádka se věnuje rozpisu, mechanici revidují ostrý seznamovací automobil, myjí rezervní, ale jejich hlavním bodem v tento čas je technická přejímka.

Večer vrací Filip na ředitelství tréninkovou GPS, vše zcela rychlé a hladké, žádné překročení limitu.

Servis opouštíme krátce po 21:00, zcela špatně načasováno. V jedné z přilehlých hal se právě dohrál basketbalový zápas, přes město tedy popojíždíme ve velkých kolonách. Ovšem takové „myšky“, jaké předvádějí zástupy místních motorkářů jsme ještě neviděli, nestačí-li silnice, pomůže chodník, červená neznamená zhola nic, helmu nepoužívá téměř nikdo. Není výjimkou vidět na jednom stroji celou rodinu – rodiče a dvě děti.

Ve 21:30 bylo v Atenách stále 31 st.

Z hlavních zítřejších bodů nás čeká shakedown, naše skupina začíná až v 10:45 a končí ve 12:15, spolu s námi jezdí tovární piloti a pole PWRC. Večer potom super speciálka na stadionu.

Pro české fanoušky v Řecku máme překvapení, zítra startuje prodej nové kolekce týmového oblečení CRT. Stánek je přímo uprostřed servisního parku, mezi prodejem ostatního týmového oblečení.

Foto: Filip Schovánek, ukázka části (!!) servisního zázemí CRT

Několik informací závěrem :
- v Řecku je časové pásmo +1 hodina k času v ČR
- na trati není žádný brod ani velký skok, „pouze“ různé varianty „hopů“, většinou do zatáček

Z Řecka pro eWRC Honza a Filip