--> -->
Jan "WRCko" Pilař - eWRC.cz
1. 5. 2019 13:57 − 2266× − 2 0

WRT: Monte Kopná 2019

Kopná je závod, který patří tamním posádkám, protože zde znají každý kámen a předhánějí se v tom, kdo u kterého brzdí.

Kopná je zároveň závodem nelehkým, střídají se rytmy, pasáže, v jednu chvíli jedete po čistém asfaltu jako ve Francii a najednou jste na listí v úseku, že Adam tam působí rozměry jak velryba a plazíte se do kopce. Kopná je krásná.

25. Vančík Rallysprint Kopná 2019 je rovněž soutěží, která se stala návratem našeho žlutého Uweho na soutěžní tratě, tedy i mým návratem a takovým comebackem v podobě mojí spolupráce s Romčou Švecem. Ono tedy celá domluva s Romčou byla, že na vánočním týmovém posezení Romča řekl „S kým pojedeš? Na sprinty nikoho nemám a byl bych rád“. A na Silvestra, když jsem mu říkal své ano mi jen odvětil „no vždyť já už s tím celou dobu počítám“. On prostě ví nejlépe, co je pro vás dobré a vaše odpověď je zbytečná formalita.

Ale zpět ke Kopné, poprvé v životě se mi povedlo na ní odjet včas. Vždy si říkám, že odjedu z Prahy třeba ve 12, v klidu vyřídím formálku, pokecám a tak. Ale vždy se něco „po…“ a dopadá to tak, že vyrážím v 16 místo 12 z Prahy, na 112. kilometru D1 stojím megakolonu a zhruba na 130. Km si uvědomuji, že nemám hotovost na vyřízení shakedownu etc. Takže z železnou pravidelností pak jedu za hranou rychlosti vymezenou zákonem a vše se vyřizuje na poslední chvíli. Letos ne, letos jsem to fakt dal.

Zařizuji admin. přejímku a jako každý rok se více než podivuji, že musím dělat kopie svých osobních dokladů. Kde ty kopie pak skončí, kde se ukládají, kdo k nim má přístup? Těžko říct. Nejvíc mě doráží „kopii zelené karty“ – na co? Na co? Na coooo? Pokácené stromečky využité na takovou chujovinu pláčou a na Pólu (nikoliv R5) umírá další lední medvěd :). Chvilku krafeme s Adamem Laholou, který přesedlal z Opel Adam Cup na Peugeot 208 R2. Jeho pozdrav „ahooj, ty jsi přibral, co?“ mě naplňuje optimismem. Vloni mi tohle udělal Martin Vopatřil. Mno, asi bych se sebou fakt měl začít něco dělat. Následuje cesta na ubytko a čekání na Romana, který dorazil asi v jednu ráno.

Naše ubytko se vedle překvapivé krásy vyznačovalo tím, že všude byly nějaké cedulky co nemáme dělat „neotvírejte okno, nerozdělávejte oheň v krbu, vypínejte světla“ a mnoho dalších pouček. V návštěvní knize pak byla stránka věnovaná omluvě za přítomnost příliš mnoho zákazových cedulek následovaná zákazem sušení hřibů na stránce následující. Nicméně k mému velkému překvapení jsme měli na pokoji infra saunu. Mimochodem to bydlení bylo v obci Vlčková, asi 400m od startu RZ. Druhým rokem po sobě se mi povedlo spát u nebo na RZ (vloni RZ Kopná). Ale zpět k sauně, Romča do ní vlezl a za chvíli vylézá se slovy „kde se to splachuje?“. :) :) O-Ou :)

Seznamovačky probíhaly standardně, podivovali jsme se nad kvalitou povrchu některých úseků, tréninková Fabia RS tam dostávala neuvěřitelné rány do kol, až jsem se divil, že z toho nebyly defekty. Litoval jsem Davida Štefana, který na trénink vzal své nádherné, vymazlené, zlaté Clio Sport. Silnice už tam jsou prostě řádně rozebrané a spotřebované, RZty úplně stejné jako minulý rok. Snad na metr. V servisu ladíme detaily, polepy, technickou přejímkou kluci prochází v klidu, dokonce nás už nikdo (konečně!) nebuzeruje za držák na kameru. Na shakedown obouváme cosi co se už moc závodní gumou nazvat nedá, jsou to nějaké sedmičky po Pepíkovi Petákovi co jsem k auto dostal. Rozehřát je tak, aby to neklouzalo i když auto stojí je makačka, neuvěřitelný puky. Na prázdné silnici jsem s nimi zkoušel kývat jako Sáblíková na rychlodráze a levááá a pravááááá a leváááá a ony zatím cestovaly po silnici jak tanečnice flamenga. Složitě řečeno jsme si málem rozbili několikrát držku :). Shake jedeme velmi vlažně, blížíc se k cíli vzpomínám na loňský ročník a ruční brzdu, která mi zlomila prst. Tak jen projíždím. Další dva průjezdy už sice je auto ohřátější a zkouším ručku. Takové smyky co Uwe udělal? Heh, pre divákov. Poslední průjezd auto zase trochu vychladlo, takže je cítit, že zadek lehce utíká už dole ve vsi v té první táhlé levé, tak to nějak projedeme, opět zrychlujeme a už na to prdíme. Rozhýbali jsme se, ale na těch gumách to prostě moc nešlo. Protože počasí slibuje na další den zataženo, pod mrakem bez deště (HAHAHAHA!), tak u Pirelli kupujeme nové čtyři sedmičky, ať máme na čem jet. Stejně jako Martin Zigler i my zapomínáme, že jsme si domluvili večeři a razíme se ubytovat. Já si ještě procházím RZ co jsme natočili palubní kamerou v cvičce a Roman koriguje rozpisy. Klasika.

Ráno se první probouzím já. Sníh? To jako fakt? Neměl jsem večer pít ten Birell, teď vidím kraviny, měl jsem se ožrat jako všichni ostatní. Mno, je to blbý, Roman ho vidí taky. Hmm, silnice mokré, z nebe sníh, teploty jak na Sibiři, to se nám ty nové sedmičky budou faaaakt moc hodit. Jedeme do servisu, obouváme polořezané sedmičky, opět ještě po Petákovi 2015 a vyrážíme vstříc dobrodružství.

Samostatný odstavec si zaslouží jeden VELKÝ okamžik, který se na Kopné odehrál. Společně s mou drahou přijela na závody moje mamka. To se nikdy nestalo a účast na rally byla vždy velmi důrazně odmítána. Jeden z důvodů bylo, že kdyby přijela, něco se určitě stane špatného. Ale přijela, a to bylo boží! Společně s mou drahou Verčou viděly start rally, jedno divácké místo a časovku + start RZ Kaměňák.

Naším cílem od soutěže byl vlastně jen velký test. Já jsem v autě neseděl od velké havárie na Hustopečích (když nepočítám 10 metrů cesty z STK, kde mi pro změnu hned za vraty Dekry přeskočil rozvodový řemen. Uwe mě má fakt rád.

Naším cílem na závodě nebylo nic jiného než sebedůvěra a její opětovné získání. A to jak v auto, tak v rozpis, ve vzájemnou spolupráci, v cokoliv co k rally patří. RZ1 jedeme tak nějak svižně, tedy myslel jsem si to. Ne rychle, ale svižně. Jedno známé odbočení po velmi rychlé pasáží na Zádveřicích s retardérem projíždíme tak, že Uwe dostává celkem bodlo od díry na pravé straně, Uweho to hodí bokem do pole, ale s tím jsem počítal, chtěl jsem to projet agresivně. S čím jsem nepočítal byla až tak velká rána od boku, takže jsem si hezky zacinkal hlavou o ucho sedačky a tu ochranu na rámu. V cíli RZ1 zjišťujeme, jak moc pomalu jsme jeli. Tempo kluci na té vodě nastavili nemalé. Na další rychlostku si tedy říkám, že by to chtělo přeci jen trochu přidat, ať tu sebedůvěru někde najdeme. Referenční jsou pro mě časy Tomáše Arnošta, kdy on je zatím rychlejší. Avšak na RZ2 už jsme za Tomášem jen o 3,2s, takže pozitivní nálada. RZ Kameňák je nádherná, lesní pasáže, pak ten dlouhý rychlý sjezd a zase výjezd nahoru přes kopec, kde na stromech je regulérně sníh. Pravé moravské Monte, chybí jen led a koně pod kapotou. Jedeme do servisu v dobré náladě, daří se nám to, co jsme si před závodem s Romanem předsevzali. Jet v klidu a jen se „učit“. Potkávám Lukáše z Cool Motorsport a půjčujeme mu helmu na jakési taškařice, které budou v televizi. Natáčíme krátký rozhovor a v servisu ještě dělají v Uwem nějaké dotočky. Uwe bude slavnýýýýý. Na rozdíl od jeho páníčka.

RZ3 je druhý průjezd Zádveřicemi, zkusím už jet rychle, tak nějak přidat. Ne jet svoje maximum, ale už jako nehrát tolik na city. V cíli je z toho čtvrtý čas, za námi konči i „polský žralok na samochodu rajdowem“ a i Tomáš je pomalejší, respektive na trati strávil více času. Sami sobě dáváme 20s, je dobrá nálada, tempo se vrací. RZ mě bavila, v jedné levé 4-4 přes kat vím, že se to tam strčit dá, tak půlka auta do bahna, Uwemu se krásně sklouzne zadek a v lehkém bočním smyku vyjíždíme z katu na horizont a odbrzďujeme do retardéru. To vás prostě musí bavit. Ano, Adam Cup má výkon jak rychlovarná konvice, ale sranda s ním je. No a přichází RZ4 a první průjezd Kopnou. Ta se pro „náš“ Ralex-Sport tým stává dost nepříjemnou rychlostkou. Jen na vysvětlenou, Ralex-Sport je tým Davida Štefana, který se navíc stará kompletně o Uweho a na závodech i o auto Tomáše Arnošta.

My jsme do RZ startovali právě za Tomášem a jedeme si to svoje. První chybu, kterou dělám je ve vracáku u Penzionu, kde mi omylem padá vedle dvojky i trojka, takže Uwe odjíždí potupně pomaleji než pomalu. Rychlá korekce na dvojku a jede se dál. Nicméně jak se vracíme dolů do vsi, tak nám v autě začíná pištět GPS. Roman čte dál, tak mu říkám „je tu nějaký alarm“ a dozvídám se, že před námi je nehoda. Nová ONI jednotka ukazuje i jak daleko od nehody jste, což je super. Mávají na nás pořadatelé, lehce zvolňujeme a za rychlou levou zatáčkou vidíme Adama Tomáše. Roman na mě křikne, že zastavíme, ale kluci rychle vyndávají OK a my tedy jedeme dál. Jak jsem se ale stihnul podívat, jeho auto je hodně poničené, ale oni chodí a hýbou se. Roman v tu chvíli byl jak chobotnice, číst, otáčet stránky, řešit ONI krabičku. My děláme zajímavou první „chybu“ ve známém retardéru v obci Trnava. Ona to není chyba, ale měli jsme ho na metry napsaný optimisticky. Takže za zatáčkou na nás udělá baf balík a my jen brzdíme a asi na deseti metrech jsem tam seskládal 4->1. Bez škrábance. Ufff, to bylo těsné. Pokračujeme přes Všeminu, to je vždy na srdce, zejména skok přes horizont v plném plynu. To je fakt jak Disneyland. 2x se vám tam odkrvuje hlava. Nicméně v půlce sjezdu dolů je nám signalizována opět nehoda, opět lehce zvolňujeme, za horizontem na nás čeká David s Ondrou a cedulí OK a jejich Adam zahrabaný stranou u stromu. To už jsou dvě ze tří aut pryč. A aby toho nebylo málo, my děláme hrubou chybu na brzdách asi po dalších 400m. Jedeme dolů pod plynem a na brzdách do levého odbočení se nám blokla kola na bahně a nešlo řadit. Chvilka marného boje, nakonec otočka o 180°. Bohužel nám nejde dlouho zařadit zpátečka. Necháváme tam asi 25s a hlavně v mém případě dobrou náladu. Nadávám si. K mé smůle zrovna tam stál Renda Dohnal, takže jsem si pak vyslechl něco o tom, že jsem kus hovězího atd. :).

Odjíždíme do servisu, kde se nás mechanik Honza Luxa ptá, jestli aspoň my jsme v pořádku a nic se neděje. Přitakávám, ale hrozně mě mrzí výpadek kluků před námi. Koukám na časy a zjišťuji, že před námi je díra asi minuta a za námi 4 minuty. Romčovi říkám, že vypínáme závodní režim a jen to dojedeme. Řečeno „Čtvrtníčkovsky“ – „důležitý jsou body, na zbytek se vy*er“. Zpomalujeme, na časech to je vidět, ale pořád nás jízda baví. Spíše se zaměřuji na sebe a jak s Adamem zacházím a mám z jízdy dobrý pocit. Byla to strategie. Co úplně nebyla strategie je, že se v cíli poslední RZ podívám na palubku a tam na mě svítí „hladové oko“ a ručička je úplně na dně. D´Oh! Mno, pomalu odjíždíme ze stopky, ručička trochu povyleze a my jedeme na těžkou rezervu do cíle. Ještěže jsem v poslední tankovačce řekl klukům, ať přidají ještě 2 litry jistoty. Jak se teď hodily. Co mě tuze pobavilo byl alarm na palubní desce Adama, který na startu druhé Kopné najednou řekl „cold temperature, drive with care“. Jako aby vám závoďák říkal, že máte jet opatrně, protože je venku ziminka? Teď už jsem asi viděl fakt všechno :).

Pár kilometrů před sluškami kecáme s ostatními Adam posádkami, nejvtipnější je komunikace s Polskou posádkou. Oni Polsky, já Česky a nějak se v tom potkáváme a představujeme si, co ten druhý zhruba říká :). V cíli čeká Verča a velká úleva. Dojeli jsme. Autu se nesmělo nic stát, což se povedlo. Přejíždíme rampu, bereme odměnu za čtvrté místo v Cupu a jedeme do UP. Tam se detailně díváme, jak máme zničené podběhy na levé straně auta. Musíme auto trochu zvednout, je nízko a na soutěž jako Kopná to nebylo vhodné. Ale hlavně, víme na čem dále pracovat. A to jak s autem, tak i u nás.

Děkujeme všem za podporu, vážíme si jí a vnímáme jí. Nás rally zase baví, tak snad to baví i vás!

DAQUAS | KPCS CZ | RZ1.cz | Šilker´s brewery | eWRC.cz | ewrc-results.com |

Komentářů celkem: 2
2. 5. 2019 19:43
00
Dobrá práce, konečně jsem si zase přečetl zajímavý souhrn jak to chodí na i před rally.
Honzo díky
Standa z Olomouce (legendy)smajlík
4. 5. 2019 21:04
00
Původně napsal StandaR
Dobrá práce, konečně jsem si zase přečetl zajímavý souhrn jak to chodí na i před rally.
Honzo díky
Standa z Olomouce (legendy)smajlík
Děkuju! Já jsem rád, že to někdo přečetl a že se mu to dokonce nedej Bože líbilo smajlík smajlík

Díky, Honza

Pro komentování je třeba se nejprve přihlásit (nahoře nad menu)!

reklama reklama
-->