Zatímco v uplynulých letech jeho Škodu 130 LR často vyřadily poruchy, letos technika drží. Výsledkem jsou druhé místo ve třídě E5 v Českém Krumlově a na Bohemii a Barum Rally dokonce prvenství v této kategorii. „Hlavní příčinou zlepšení bylo postavení nového motoru. Ten předchozí začal při větší zátěži vařit. Příčinou byla originální dobová hlava, načež odcházely klikovky stejného původu, které měly obě najeto okolo třista ostrých kilometrů. Na Příbrami došlo dvakrát po sobě k totální destrukci motoru. Letos se Příbram nejede, tak snad motor přežije,“ konstatuje bývalý pilot továrního týmu Škoda a legenda českého motoristického sportu.

Do letošní sezóny vstoupil Vladimír Berger nejen s novým motorem, ale i novým spolujezdcem. „Z původního motoru zbyly jen karburátory a ventilové víko. Novým mitfárou je Láďa Zuzánek. Ten loni těžce havaroval s Petrem Farníkem, poškozeného favorita prodali Romanovi Krestovi, stavějí silnější auto – Peugeota – a tak letos absentují. Takže jsme se s Láďou dohodli na společné spolupráci,“ vysvětluje Vláďa. V Českém Krumlově z toho bylo stříbro ve třídě E5. „Chvilku trvalo, než jsme se sžili. Láďa navíc jel po té těžké bouračce, mě zase v březnu umřela manželka Dáša a myšlenky byly přece jen ještě jinde. Když jsem však po úvodní erzetě zjistil, že nám Honza Krejča nadělil minutu, zdravě mě to naštvalo. Začali jsme tahat a třeba Malonty už byly fajn. Nakonec se nám podařilo těsně uhájit druhé místo před Jirkou Šubrtem.“

Na domácí Bohemii už z toho byla vyhraná třída. A také bronz absolutně v rámci MČRHA. „Moc mě potěšil návrat tratí, které se jezdily kdysi. Jsou krásné, technické, z vinglu do vinglu. Jejich náročnost ještě zvýšily dešťové přeháňky. Člověk zavzpomínal na mládí a byla to paráda,“ pochvaluje si mladoboleslavský pilot. Jednu výtku však přece jen má. „Štvaly mě časové skluzy, způsobené elektrickými auty. Nechápu jejich spojení s klasickou rallye. Ať si jedou svoje závody. Všeobecně trend elektroaut nechápu. Ekologické a ekonomické to rozhodně není. Nemluvě o jejich vysoké hořlavosti. Na uhašení jedné takovéto „věci“ je potřeba dvacet tisíc litrů vody. To už je lepší čapnout „to“ a hodit do vody… Možná na svezení po městě je „to“ příjemné, ale na závodění určitě ne… Nedávno kdesi na závodech vzplála elektro motorka a shořelo celé depo, což hovoří za vše…“

Odpůrce elektrických vozidel následně ovládl i zlínskou Barumku. „Popravdě nám k tomu napomohlo odstoupení několika soupeřů. Jak se však říká, zajíci se počítají až po honu. Nám se každopádně dařilo zajíždět od začátku solidní časy. Stejně jako na Bohemce, před námi však startoval Vráťa Hýbner. Ten na šesté vložce havaroval a jeho Peugeot 205 GTI vzplál. Nějakých sedmset metrů před tímto karambolem nás zastavil pořadatel, ať zvolníme. Erzetu jsme tedy dokončili pomalu na blinkry v očekávání, že nám bude přidělen náhradní čas. Oproti předchozímu průjezdu jsme jeli bezmála o půldruhé minuty pomaleji. Odečtení pouhých šestnácti vteřin mi tudíž přijde neadekvátní a v absolutním pořadí historiků nás to stálo ztrátu dvou pozic,“ nerozumí rozhodnutí pořadatelů soutěžácký matador.

Závěrem našeho povídání pak přidává své plány pro zbytek letošní sezóny. „Určitě chci jet s „elerou“ Kramolín a na Rallye Berounka Revival si půjčit Sierru od Pavla Šofra, který má tato auta dvě. Pokud by se podařilo sehnat zajímavou osobnost na Pražský Rallysprint, pak bych se rád ukázal i tam. Závěrem bych rád poděkoval za přízeň a pomoc kamarádům Vaškovi Donátovi a Standovi Šelmátovi. A taky kamarádům z historiků, kde ještě mezi námi panují vztahy jako za starých časů, každý není zavřený ve svém stanu, pokecáme a kamarádství nevymřelo.“