19. 12. 2019 12:43 − 2888× − 0

Jan Talaš v Evropě začal sbírat zkušenosti

Klatovský Honza Talaš má za sebou premiérovou sezónu na evropském rally kolbišti.

Do sezóny startoval bez vysokých cílů a prvotní byl sběr poznatků. Nejenom o závodech v Evropě je následující rozhovor.

Honzo, pojďme ještě na skok na přelom loňské a letošní sezóny. V roce 2018 jsi získal mistra ve dvoukolkách, tady asi panuje velká spokojenost…

Sezóna 2018 byla určitě nad naše očekávání. Když se zpětně ohlédnu, tak to čekání mělo úspěch. Rok 2016 jsem ještě odjel za volantem Škody Fabia a v Pačejově jsem si vyzkoušel, jaké to je řídit Peugeot 208 R2. Jenomže následující rok jsem z finančních důvodů vypustil a na tratě rychlostních zkoušek jsem se vrátil až na Valašce 2018. A tato sezóna byla pro mne hodně motivační. Vstupoval jsem do ní se zcela novým vozem a navíc do třídy, kde je skvělá konkurence. To vše mne hodně lákalo a do sezóny jsem si dával vysoké cíle. Původně jsem chtěl dojíždět závody do pátého místa. Pokud pominu zmiňovanou Valašku, kde jsem odstoupil pro technickou závadu, tak daný cíl nebyl splněný pouze v Českém Krumlově. Jinak to byla sezóna snů. Vše se dařilo a na konci roku jsme mohli celý tým hodně slavit.“

Následně přišlo rozhodnutí vyrazit do Evropy. Kde vznikla ta myšlenka, a „nechybí“ ti české závody?

„Snad každý jezdec by chtěl ve své kariéře jet nějaké významné závody. U nás to jsou například Barumka, Bohemka nebo má domácí Rally Šumava. Tyto milníky jsem si již několikrát splnil, a tak jsem začal pošilhávat zase kousek dál. A jelikož rád poznávám cizí tratě a rád se porovnávám, začala se rodit myšlenka startů v Evropě. Na každém podniku zde startují kvalitní jezdci a o náročnosti erzet nemůže být nejmenších pochyb. A právě takové závody posunou jezdce vždy dál, proto toto rozhodnutí.“

Nyní je pomalu konec sezóny a ty máš na svém triku pět evropských závodů. Jak hodnotíš premiérovou sezónu ve velké Evropě?

„Když jsem na začátku roku vstupoval do závodů, bylo mým hlavním cílem nasbírat co nejvíce zkušeností a najet co nejvíce kilometrů. Přece jen si myslet, že při prvním startu někde vyhraji, by bylo hodně bláhové. Proto to bylo hlavně o rozkoukání se a pokud možno o co největší počet dojetých soutěží. Například zcela nové pro nás byly závody na šotolině, které v Česku jaksi chybí. Tyto informace bychom rádi postupně zužitkovávali.“

K tomu jsi absolvoval i další dva české a několik vybraných závodů… To je docela slušná porce kilometrů…

„Všechno souvisí se vším. Pokud se chcete zdokonalovat, tak vám to těžko půjde, pokud se během roku posadíte třikrát do soutěžního auta. Čím více startů a dokončených rally, tím více je jezdec vyjetý. Z tohoto důvodu mám letos těch soutěží na svém triku víc. Pokud se vrátím k Hustopečím a Bohemce, tak tyto závody jsme jeli z důvodu startu v Peugeot cupu. V Česku jsem startoval letos i ve Zlíně, ale tento závod se počítá do výsledků Evropy, takže cíl byl tady trošku jiný oproti dvěma zmiňovaným soutěžím. Z důvodů testů jsme si zařadili do programu i Rally Lausitz. Závod v Německu ale pro nás nedopadl dobře. Ze skvěle rozjeté soutěže jsme vypadli po havárii. Důležité ale je, že z havárky jsme vyšli bez zranění.“

Který z těch mnoha závodů se ti nejvíce líbil?

„Každý závod má své osobní kouzlo. Proto je velmi složité nějaký vypíchnout. Všechny byly krásné, a to bez ohledu na výsledek, jaký jsme kde zajeli. Vždy to byly pro nás nové a velké výzvy. Neokoukané rychlostní zkoušky, noví soupeři a na konci spousta nabytých informací.“

A který závod bys nejraději „vymazal“?

„Asi vůbec žádný.“

V průběhu sezóny jsi vystřídal hned několik spolujezdců. Co tě k tomu vedlo a bylo těžké přivyknout si na nový hlas?

„Nejvíce závodů jsem odjel společně s Ondrou Krajčou, což je nejúžasnější spolujezdec. Musím se ale o něj dělit s Martinem Vlčkem, kterému Ondra četl diktát v domácím velkém mistráku. Proto jsem se při akcích, které spolu kolidovaly, musel poohlédnout po jiných spolujezdcích. V Hustopečích to byl Víťa Baďura a na Bohemce a Barumce pak Tom Šmíd. I tady musím říct, že oba jsou skvělí kluci a svou roli v soutěžním autě zvládli perfektně. Nebylo pro mne tudíž těžké si přivyknout na jiný hlas, horší to ovšem bylo s důvěrou. To ale není nic proti klukům. Důvěru získáte z více startů.“

Už pomalu chystáš plány pro sezónu 2020? Jak by mohla asi podle tebe vypadat?

„Plány mám, ale ještě nevím, kdo je zaplatí:).“

Při vsetínském sprintu si odbyl premiéru v rally tvůj bratr Jakub, jak se ti zamlouval jeho výsledek?

„Tady musím prozradit, že start Kuby byl vytvořen narychlo. Kuba je ale dobrý závodník a já věřil, že svou první rally zvládne. Bylo pro něj prioritní dovézt celé auto až na cílovou rampu, a to se podařilo. Spousta věcí byla pro něj nová a o to to měl složitější. Kuba je skvělý motokárový závodník a poprvé někoho vezl v ostrém závodě, poprvé mu někdo četl diktát a poprvé jel po zkouškách zcela rozdílných od motokárových tratí. Na poslední zkoušce už zajel opravdu pěkný čas (4. čas ve třídě 6), kdy za sebou nechal i několik kluků, kteří se rally věnují déle. Ale co bude dál, to se ještě uvidí.“

Slovo „zamlouval“ bylo záměrné, neboť pokud brácha chytne „slinu“ a půjde do rally, pak ti bude brát soutěžní auto. Jak tento problém vyřešíš?

„Já již delší dobu usiluji o to, abychom pronajímali naši soutěžní techniku. Mou snahou je mít v dílně i další vůz. Pokud se bude dařit a bude příležitost, rád Kubovi umožním další start. Samozřejmě, že brácha už nyní má mou absolutní podporu.“

Doma máš i mámu, kterou by závody jistě taky bavily… Kdy ta usedne za soutěžní volant?

„Tak tady se nebojím, že bych mohl přijít o sedačku, nebo že by se máma někdy postavila na start nějakého závodu. Je pravdou, že ji rally a motory baví. Ale pokud jedeme na nákup, raději se křečovitě drží madel ve dveřích a podvědomě prošlapuje brzdu, i když sedí na místě spolujezdce :).“

Nyní máš po sezóně, jak budeš trávit zimní přestávku?

„Zimní pauza pro nás neexistuje. Bude to hodně podobné… Asi jako každý jiný den a týden dílna – práce – spánek – dílna.“

A co třeba vidina tvých startů se čtyřkolkou, lákají tě?

„Samozřejmě, že svezení s kvalitní čtyřkolkou je vždy hodně lákavé a láká i mne. Ale jet s dvoukolkou těžké evropské závody na opravdovém limitu je taky pěkný adrenalin. Oproti čtyřkolce je to dokonce i levnější. Finance jsou hlavním důvodem, proč ještě v nějaké R5 nesedím. Ale třeba i do těchto speciálů se jednou posadím. Vše chce správný čas…“

Komentářů celkem: 0

Pro komentování je třeba se nejprve přihlásit (nahoře nad menu)!

reklama