22. 1. 2020 22:53 − 3761× − 0 0

Dvojité mistrovské spojení u Hyundaie

Korejská značka po šestiletém působení v mistrovství světa konečně dosáhla na svůj první mistrovský titul.

Vítězství v klasifikaci značek stáj pod vedením impulzivního Itala Andrea Adama vloni podřídila vše a celé sezóny se z pěti týmových jezdců zúčastnil jediný, jasná týmová jednička Thierry Neuville. Na vině byla hodně častá rotace jezdců ve třetím a následně i ve druhém voze. Od toho si vedení týmu slibovalo jediné, zisk maxima bodů do hodnocení značek. Výběr probíhal podle několika jednoduchých klíčů. Úspěchy toho kterého jezdce na dané soutěži, aktuální forma jednotlivých jezdců a také jejich startovní pozice. Výsledek se na konci roku dostavil, Hyundai své tři tovární soky porazil. Jestli by ale byl mistrem i při odjetí závěrečného podniku v Austrálii, to už se bohužel nikdy nedozvíme. Andrea Adamo však může být maximálně spokojený, Korejci zadaný cíl pro sezónu splnil a může se dále těšit ze šéfování stáje.

Do boje o jezdeckého mistra světa nasadila německá stáj jezdce, který jim dělá týmovou jedničku od návratu na světová kolbiště v roce 2014. Thierry Neuville tehdy přešel do nového týmu jako světový vicemistr. Ford Fiesta WRC mu rok předtím sednul do ruky dokonale a hned na třetí rally v Mexiku s ním Neuville vybojoval své první světové pódium. Na Sardinii poskočil ještě o příčku výše a druhý skončil i v následujících třech rally ve Finsku, Německu a Austrálii. Na ADAC Deutschland Rallye neměl Belgičan daleko k vítězství a našlápnuto k němu měl i v Alsasku. Defekt jej postihnul zrovna v době, kdy rally s náskokem skoro čtvrt minuty vedl. To podstatné, post vicemistra, Neuville ze sezóny ale vytěžil. Spojení s Hyundaiem začal nešťastně, velkou havárií hned v první zkoušce Monte Carla. První úspěch s i20 WRC přišel ve stejnou dobu jako rok předtím s Fiestou. Z Mexika si Neuville odvezl body za třetí místo. Na bedně pak skončil i v Polsku, ale světové vítězství pro něho stále bylo neotevřenou kapitolou. Do německé soutěže vstoupil velkou havárií na shakedownu a málem do hlavní části rally ani nenastoupil. Jako neuvěřitelný příběh, který umí vytvořit jedině rally, pak působí to, že právě v tomto podniku Neuville vybojoval své první světové vítězství.

K druhému měl pořádně nakročeno v následující sezóně ve Švédsku, ale závěrečný trojboj o vítězství v poslední zkoušce nevyhrál a skončil druhý za Sébastienem Ogierem. V Mexiku havaroval a chyby se dopustil i v následujících podnicích v Argentině a Portugalsku. Neuvillovi místo boje o titul začala mizerná série. Ve stejné době vystřelila vzhůru hvězda druhého jezdce Hyundaie Haydena Paddona, který na Sardinii vedl a nakonec skončil na druhém místě. V týmu začalo být dusno a nevraživost mezi touto dvojicí jezdců se stupňovala. Novozélanďan se pak do belgického kolegy pustil po jeho havárii v Katalánsku, kdy jeho výkon ohodnotil jako silně netýmový. Neuville smolnou sezónu zakončil ve Walesu další havárií a hodně nahlas kritizoval svou stáj za to, že nedodrželi původní plány a celý rok odjezdili se starým vozem. Ten nový byl připraven až na rok 2016, ale hned ve Švédsku a Portugalsku belgického jezdce hodně potrápil. Zlom nastal na Sardinii, kde belgický pilot konečně získal svůj druhý světový triumf. Navíc se v té době přestalo dařit Paddonovi, což Neuvillovi hrálo do karet a vrátilo mu to pozici jasné týmové jedničky. Po dvou čtvrtých místech v Polsku a Finsku už do konce sezóny neslezl z pódia a zopakoval svůj úspěch z roku 2013, když se podruhé stal vicemistrem světa.

Éra nových vozů WRC začala pro Neuvilla hodně zajímavě, když hned úvodní Monte Carlo s velkým náskokem vedl. Pak ale přišla poslední sobotní zkouška, malý nevinný náraz a vylomené kolo jej o senzační triumf připravilo. Belgičan však ve stejném rytmu vstoupil i do švédské rally a po většině sobotních zkoušek znovu vedl s komfortním náskokem. Znovu ale přišla poslední sobotní zkouška a po chybě na divácké superspeciálce se z i20 WRC utrhlo další kolo. Výtečný začátek sezóny se proměnil v horor a Belgičan své první tehdejší vítězství získal až na čtvrté rally na Korsice. Druhé přidal v následující Argentině a postupně ukrajoval ze svého manka na vedoucího Ogiera. Když se mu podařilo ztrátu smazat, přišlo Německo a pro změnu urvané kolo. Definitivní tečku za sezónou udělalo čtvrté utržené kolo na katalánské soutěži. I tak Neuville vybojoval svůj třetí vicemistrovský titul. Předloňská sezóna už vypadala nadějněji a po dvou triumfech v Portugalsku a Sardinii měla jednička Hyundaie na čele mistrovství pěkný náskok. Ten ale v druhé polovině začal povážlivě klesat a pak došlo k velkému finále v Austrálii. Neuville tam sice z trojice bojující o titul nedopadnul nejhůře, na druhou stranu mistrovský titul ani tentokrát nevybojoval.

Vloni se do svého hlavní soka Ogiera pustil už na jeho domácí půdě v Monte Carlu a jen těsně zajímavou bitvu prohrál. Stejně jako dva roky předtím získal první dva sezónní triumfy na Korsice a v Argentině, aby hned záhy ošklivě havaroval v Chile. Z nehody si odnesl poranění nohy a vůbec nebylo jisté, zda nebude muset své ambice na první mistrovskou korunu předčasně přehodnotit. Naštěstí ale Belgičanova noha nebyla natolik zraněná, aby se nemohl do vozu posadit už při následující soutěži v Portugalsku. Určitý vliv na jeho rychlost ale nepříjemná událost přeci jen měla. V boji o titul se však udržel a situaci si zkomplikoval až později, chybou v prachu v Turecku. Vítězství v Katalánsku už znamenalo jediné, věčně druhým zůstal Neuville i tentokrát. Do letošní sezóny tak nemůže vstupovat jinak než s ambicí konečně dotáhnout své tažení do vítězného konce. V Belgičanův prospěch jistě hovoří to, že z trojice nejsilnějších adeptů jako jediný nezměnil týmové barvy. Svůj vůz dokonale zná a bude moct z něho od začátku ždímat maximum. Dřívější nezdary na Monte, kde jej až do roku 2015 provázely nehody, už překonal a dobrými výsledky se může pochlubit i ve Švédsku, v Mexiku a Argentině. Jak vyzrát na konkurenty na rozbitých středomořských šotolinách, to ví Belgičan dobře. Horší už to bude s letními soutěžemi, které zatím vyhrát nedokázal. Na druhou stranu dva z nich jsou podniky, které se do kalendáře vracejí po delší pauze. Nejtěžší to však Neuville bude mít na konci roku. Poslední dva roky ukázaly, že důležité body získané v první části sezóny nedokáže v závěru přetavit v konečný úspěch. Trojboj o titul jako před dvěma lety s velkým finále na japonských asfaltech ale rozhodně zní jako zajímavá zápletka.

Velkého soupeře s opravdu velkým V bude mít Neuville přímo ve svém týmu. Jak se s takovou situací vypořádá? Ledacos může napovědět již zmiňovaná napjatá atmosféra při společném působení s Haydenem Paddonem v roce 2015. S Tänakem to ale bude ještě těžší, přeci jen je to úřadující mistr světa. Adamo jej do svého týmu zajistil ještě předtím, než se mistrem stal a postaral se tím o velké vzrušení. Servisní areál katalánské soutěže měl tehdy žít Estoncovou cestou za prvním světovým titulem. Místo toho se ale všude mluvilo o drbech, že jako novopečený mistr světa změní svého zaměstnavatele. Toyotě tím konkurenční tým dost pokazil radost z oslav jezdeckého titulu. Úplně často se nestává, že by mistr světa hned po korunovaci z vlastní vůle změnil své působiště. Jeden zářný případ se však nabízí. Richard Burns v roce 2001 za volantem Subaru vybojoval světový titul a hned záhy zamířil do konkurenčního Peugeotu. Změna mu ale štěstí vůbec nepřinesla a na to, aby se neopakovala tato rallyová minulost, by si měl dávat Tänak pozor. I když Yaris WRC nebyl úplně nejspolehlivějším vozem, Estonec s ním byl schopný jezdit hodně rychle. S i20 WRC se vůbec nemusí automaticky sžít tak dobře. Na druhou stranu je třeba vzpomenout, že Estonec neměl problémy vyždímat maximum ani z předešlé techniky v podobě Fiesty WRC.

Jak dlouho bude Tänakovi aklimatizace trvat, se dozvíme poměrně záhy. S týmovým kolegou a velkým rivalem jej pojí na mnoha soutěžích hodně podobná statistika. V úvodním Monte Carlu zatím nedokázali na svého třetího rivala Ogiera ještě vyzrát, ale poslední dva roky byl pokaždé jeden z nich Francouzovým hlavním soupeřem. Ve Švédsku si mezi sebe rovným dílem rozdělili triumfy posledních dvou ročníků a v Mexiko se ještě ani jeden z nich neradoval z vítězství. Tänak na americkou soutěž po své podvodní eskapádě z roku 2015 asi nemá úplně nejlepší vzpomínky. V Argentině na množství vítězství zatím o jeden triumf vede Neuville a ta samá statistika platí pro sardinskou soutěž. V Portugalsku oba dokázali vyhrát jednou a Finsko si z tohoto dua dokázal podmanit zatím pouze Estonec. Paradoxně lépe je na tom i na ADAC Deutschland Rallye, která by vzhledem k zpevněnému povrchu měla teoreticky více sedět Neuvillovi. Výsledky minulosti jsou však věc jedna a budoucnost je věc druhá. Každopádně po šesti letech tu opět budeme mít bratrovražedný souboj dvou týmových kolegů. Tehdy si to spolu s Volkswageny rozdali Ogier a Latvala a jak to dopadlo, dobře víme.

U korejské značky se oproti loňsku mění jeden důležitý fakt. S jezdeckým duem Neuville – Tänak nepřipadá za normálních okolností v úvahu, že by se o volant druhé i20 WRC střídalo více jezdců. Z ruky do ruky tak bude cestovat pouze třetí speciál a stejně jako vloni zde budou roli hrát dva někdejší týmoví kolegové z Citroënu. Sébastien Loeb a Daní Sordo. Devítinásobný mistr světa a rodák z Hagenau se vloni hodně překvapivě přesunul do týmu s centrem v Alzenau. Francouz odkojený Citroënem ale nezvyklé technice celý rok přicházel na chuť a nejlepší výsledek zajel v Chile, kde skončil třetí. Jak ale víme, v Monte Carlu se mu v minulosti rovněž hodně dařilo. Vloni bojoval o pódium, ale nakonec nedokázal odolat Tänakově rychlosti a musel se smířit se čtvrtou příčkou. A jeho letošní tamní start bude mít pikantní příchuť. S jeho krajanem a velkým rivalem Ogierem se dělí se sedmi monackými triumfy o post nejúspěšnějších jezdců této rally. Extra motivace pro Loeba, který se zatím může uklidňovat jen tím, že jedno vítězství jeho soupeř získal, když byla rally zařazena jen do seriálu IRC. A k tomu byl ještě v roce 2002 Loeb na monackých tratích nejrychlejší, i když se vítězem nestal. Kvůli chybě jeho týmu s výměnou kol mimo povolený prostor inkasoval penalizaci, která jej odsoudila k druhému místu za Tommim Mäkinenem.

V průběhu sezóny se za volantem Hyundaie znovu objeví i Španěl Sordo. Vloni se stal překvapivým vítězem Rally Italia Sardegna, čímž rozšířil počet svých vyhraných soutěží MS na dvě. Pro tuto sezónu může mít těžko vyšší cíl než se pokusit o další světový triumf. Bohužel se o něj nebude moci poprat na své domácí půdě, neboť se v Katalánsku letos nepojede. Juniorský mistr světa z roku 2005 se už spokojil se svou pozicí, kdy neabsolvuje celou sezónu a smířil se tak s tím, že už v jeho statistikách zůstanou jako nejúspěšnější sezóny 2008 a 2009. Tehdy za volantem Citroënu C4 WRC skončil na třetí příčce mistrovství. Místo v sestavě korejské značky bohužel nenašel jezdec, který s nimi strávil takřka celé poslední dvě sezóny a závěr té z roku 2017, Andreas Mikkelsen. V roce 2018 Nor těžko hledal společnou řeč s i20 WRC a nezajížděl zrovna nejlepší časy. Vloni ale jeho výkonnost nebyla vůbec špatná a po urvaném kole na Monte Carlu se i vyvaroval jakýchkoliv větších incidentů. Třikrát skončil na bedně (Argentina, Sardinie, Turecko) a vyjma mexického odstoupení pro technické problémy nikdy neskončil hůře než sedmý. Na konci roku navíc obsadil pozici pro nejlepšího jezdce zbytku světa za nedostižnou trojkou bojující o titul. Vzhledem k letošní sezóně se spekulovalo o tom, že Hyundai nasadí satelitní tým, ve kterém by se se speciálem WRC objevil nejen Mikkelsen, ale i další pilot, který vloni dvakrát s i20 WRC ve světě startoval, Craig Breen. Zatím ale o ničem takovém není vidu ani slechu a žádný takový tým nebude startovat ani na druhé rally ve Švédsku.

Oba zkušení jezdci by jistě našli dobré uplatnění v továrně nasazených speciálech R5 do seriálu WRC2. Ani tam ale minimálně v úvodu sezóny k vidění nebudou. Hyundai se rozhodl do těchto vozů posadit jiné jezdce. Jedním z nich je velmi rychlý ruský pilot Nikolay Gryazin, který za poslední tři roky odjezdil se Škodou Fabia R5 desítky soutěží různých šampionátů. Předloni se stal juniorským mistrem Evropy do 28 let, zatímco vloni se soustředil na světovou scénu a v konečném hodnocení WRC2 obsadil slušnou čtvrtou příčku. Pro ruského jezdce je typické maximální nasazení, které ne vždy vydrží až do cíle. Pokud se podíváme do výsledků loňské sezóny, vzhledem k množství jeho startů ale pět odstoupení pro havárii zase netvoří tak velké procento. S druhou i20 R5 do bojů vyrazí Ole Christian Veiby. Tedy jezdec, který za poslední roky vystřídal několik vozů R5 a třikrát už jel i s tím od korejské značky. Po vyhazovu ze Škody Motorsport v průběhu roku 2018 se posadil dvakrát do oficiálně nasazeného Citroënu C3 R5. Vloni už ale bojoval o vavříny ve WRC2 s Volkswagenem Polo GTI R5. Na konci sezóny z toho bylo šesté místo.

Komentářů celkem: 0

Pro komentování je třeba se nejprve přihlásit (nahoře nad menu)!

reklama