Co na Monte tak trochu zapadlo
Tak trochu mimo světla reflektorů a ve stínu souboje na čele letošního Monte oslavila jedna ze stájí mimořádnou událost. Tou událostí je nepřerušená série 250 podniků WRC, ve kterých její vozy bodovaly a tou stájí je britský M-Sport. Neuvěřitelná série začala v roce 2002 rovněž na Monte a je ozdobena 50 vítězstvími v podnicích WRC a sedmi mistrovskými tituly. Za volanty jejích vozů jsme mohli vidět velké postavy rallysportu – Marcuse Grönholma, Colina Mc Rae, Marko Märtina, Mikko Hirvonena, Pettera Soberga, Thierryho Neuvilla, Jari-Matti Latvalu, Otta Tänaka, Sébastiena Ogiera a řadu dalších.
Příběh stáje z britského Dovenby, kterou založil a vede nositel Řádu Britského Impéria Malcolm Wilson, je oslavou lásky k rally, neuvěřitelné vytrvalosti, nasazení a manažerských schopností. Soukromý tým ze zastrčeného severozápadu Anglie se zapsal do historie nejen svými úspěchy, ale i tím, že prakticky po celou dobu své existence je nejmenším z týmů WRC s velmi omezenou tovární podporou nesrovnatelnou s kapacitami a prostředky například VW nebo Hyundaie. O to obdivuhodnější je nejen ona neuvěřitelná bodovaná série, ale i skutečnost, že je největším výrobcem vozů třídy R5 a dodavatelem celé škály sportovních vozů pro nižší třídy. Jedním ze zdrojů těchto úspěchů je nepochybně i osobnost Malcolma Wilsona a atmosféra, kterou dokáže ve firmě vytvořit. Připomeňme si jí proslulým videem, ve kterém oznamuje příchod Sébastiena Ogiera do týmu. Spolupráce obou velikánů vyústila v mistrovský titul ve značkách 2017 a jezdecké tituly Sébastiena 2017 a 2018.
Ke všem gratulacím a výrazům respektu a poděkování se připojily i některé z jezdeckých legend, které s M-Sportem v minulosti spolupracovaly (viz video výše) a s přáním minimálně další čtvrt tisícovky se připojuje i celá redakce eWRC.
Roman Kresta
Bravo M-Sport
PS: k tomu Romanovi. Nevím jak se mu kde přezdívá, nicméně na Německo 2005, kdy jsme samolepky na zadních bočních okýnkách Kresta/4/CZ vlajku měli snad všichni, kdo přejeli čáru, asi nikdy nezapomenu. Bylo to to nejlepší fandění, když jsme měli pilota v továrně a doufali, že může jet opravdu naplno a nestrachovat se o peníze a o karoserie. Jo, chyběla tam ta bedna nebo víc vyhraných RZ, ale to u Honzy taky a jiný takový piloty asi dlouho mít nebudeme....