Automobilové soutěže jsou v lepším případě přesouvány na neurčito, v horším rovnou rušeny. Přesunům se neubránilo ani mistrovství světa, které si dá minimálně do července pauzu. Bohužel se teď nedá ani předvídat, jak se situace bude vyvíjet dál. V těchto místech se běžně objevují informace k právě odjetým soutěžím, což teď není možné. Využijme tak volného času k pohledu zpátky do minulosti. V roce 2004 se mohl ze startovního čísla 1 na svém voze radovat jediný norský mistr světa Petter Solberg. S modrožlutým továrním Subaru titul vybojoval v dramatickém finále ve Walesu a s vozem japonské značky samozřejmě pokračoval i v následující sezóně. Parťáka mu původně měl dělat předešlý mistr světa s vozem japonské značky Richard Burns. Kvůli zdravotním potížím, které na konci roku 2005 bohužel předčasně ukončily jeho život, se však jeho návrat od Peugeotu nekonal. Druhou Imprezu WRC tak v roce 2004 po světových kolbištích vodil kariéru tehdy startující Mikko Hirvonen. Sébastien Loeb se Solbergem až do poslední zkoušky závěrečné soutěže sezóny 2003 bojoval o titul mistra světa a neuspěl. Roli v tom hrál i boj o značkový titul pro Citroën, který jej přeci jen trochu brzdil. Svůj úkol pro zaměstnavatele však splnil a jako jednička stáje mohl pokračovat. Jelikož se změnila pravidla a bodovat už mohly jen dvě posádky, někdo musel z kola ven. A rozhodování to nebylo jednoduché, když se u Citroënu museli rozhodnout mezi dvěma legendami, Colinem McRaem a Carlosem Sainzem. Nakonec zvítězil druhý jmenovaný, ostatně Xsaru WRC dostal rok předtím daleko více do ruky.

Velkou novinkou se v Monte Carlu prezentoval tovární tým Peugeotu, který dal vale veleúspěšnému modelu 206 WRC a uvedl do soutěžního světa 307 WRC. Jedničkou stáje zůstával dvojnásobný mistr světa Marcus Grönholm, zatímco za volant druhého speciálu usednul Belgičan Freddy Loix mající vazby na hlavního sponzora Marlboro. Tovární Ford na svém jezdeckém složení neměnil vůbec nic. Rok předtím si prověřil juniorskou dvojici Markko Märtin a Francois Duval a ta obstála. Zejména Estonec potěšil dvojicí vítězství na Acropolis a ve Finsku. Tovární tým Hyundaie nedokončil ani sezónu 2003 a z mistrovství světa se stáhnul. Pro pauzu a vylepšení nové Fabie WRC se rozhodli i v českém Škoda Motorsportu a zapojit se do hry měli až v průběhu roku. Naopak se zbrusu novým Lancerem WRC04 se na světová kolbiště vrátila značka Mitsubishi. Jejich předešlý premiérový speciál WRC moc úspěchů nepobral, od nového s revolučními aerodynamickými prvky si však Japonci slibovali hodně. Vedle zkušeného a hlavně na asfaltu hodně silného Gillese Panizziho se v sestavě objevil italský divočák Gigi Galli.

Sezóna 2004 nezačala zrovna dobře, když musela být kvůli neukázněným divákům zrušena hned první zkouška. Úřadující mistr světa ovšem zvolil obutí, které více sedělo právě na tento test. V tom druhém na trati tolik sněhu nebylo a Solberg se trápil. Málem vyletěl ven a ještě se přetočil, takže za ztrátu 36 vteřin ještě mohl být rád. Do podobné situace se kvůli volbě gum dostal i Sainz. Skvělý debut nové 307 dopřál Grönholm, když vyhrál RZ 2. V té následující mu sice triumf těsně sebral Märtin, ale Fin setrval ve vedení. Ve čtvrté zkoušce mu však zatrnulo, když se u jeho vozu objevil problém, se kterým se trápili celý rok. Převodovka. Naštěstí se Grönholmovi podařilo i se zařazenou trojkou dojet až do servisu, kde byla převodovka vyměněna, a ještě si udržel vedení. V páté zkoušce byl Fin znovu nejrychlejší, ale kvůli novým problémům s převodovkou v RZ 6 nakonec o etapový triumf přišel. Radoval se nakonec Loeb, který se postupně posouval výš a výš a nakonec si do soboty odvážel náskok 18,3 sekundy na Märtina. Parádně si v první etapě počínal Roman Kresta, který se na trať vydal v ex-továrním Hyundai Accent WRC. Od první zkoušky držel v těžkých zimních podmínkách šesté místo a teprve po Solbergově vzestupu v závěru dne spadnul na sedmé. Ve zbytku soutěže už si bohužel český jezdec moc nezazávodil, po druhé sobotní zkoušce porouchaný Hyundai zůstal stát. Páteční večer mechanici trávili nejen opravou vozů, ale i odlepováním jmen spolujezdců ze zadních oken. Podle nových pravidel zmizely z předních dveří velká startovní čísla, která se od této soutěže začala lepit na zadní okna. Souběžně s tím bylo do pravidel zavedeno, že už na zadním okně bude pro větší přehlednost uvedeno jen jméno jezdce. Některé stáje to tak už měly v první etapě, jiné ne. Komisaři však trvali na striktním dodržování tohoto kontroverzního pravidla a do soboty už připustili jen takto upravené vozy.

Druhá etapa začala opět smolně. Tentokrát se první zkouška rozjela, ovšem Nicolas Vouilloz narazil se svým Peugeotem 206 WRC do skály a zablokoval trať. Někteří jako Sainz nebo Grönholm místem projeli, ale následně se každý z nich k situaci postavil po svém. El Matador považoval zkoušku kvůli zdržení u odstaveného Peugeotu za anulovanou a dojížděl do cíle v pomalém tempu. Fin naopak z Peugeotu doloval maximum ve snaze zabojovat o co nejlepší čas a dokonce španělského soupeře na trati dojel. Jiní v místě incidentu zůstali zablokováni. Komisaři nakonec celé špičce přidělili shodné časy. V následující zkoušce posádky pořádně potrápila mlha a ta se vůbec nelíbila Märtinovi. Estonec tím ztratil skoro minutu, zatímco jeho týmový kolega Duval zajel čas jen o desetinu pomalejší oproti vítěznému Loebovi. Märtin se tak propadnul z druhé příčky až na čtvrtou a kromě Grönholma jej překonal i jeho parťák od Fordu. Brzy se ale pořadí měnilo znovu. To když Fin před koncem RZ 9 chyboval a uvíznul na půl minuty mimo trať. Následoval pád na čtvrté místo. Hůře však dopadnuli jiní dva tovární jezdci. Zkušený Sainz se překvapivě dopustil chyby, vrazil na zledovatělém úseku do skály a utrhnul u své Xsary pravé přední kolo. Zavěšení poškodil o skálu rovněž Hirvonen a ze šlamastiky jej nedostala ani improvizovaná oprava.

Subaru nezažívalo zrovna skvělý vstup do sezóny a po nárazu zadkem Imprezy hned v první ranní zkoušce málem odpadnul i Solberg. Bytelný vůz to vydržel jen s poškozením nárazníku a Nor etapu zakončil jako pátý. Desátý test postihnul stejný osud jako ten první a posádky tak zamířily rovnou na trať RZ 11. Když Märtin míjel Sainzův z prvního průjezdu odstavený Citroën, lehce přišel o koncentraci a po nárazu do skály mohl být rád, že si své třetí místo udržel. Solberg i v neděli pokračoval v otloukání své Imprezy a tentokrát orazítkoval skálu při výjezdu na Col de Turini. S poškozeným zavěšením se musel potýkat i v závěrečné zkoušce a obhajobu titulu nakonec započal slabou sedmou příčkou. Na šestou se díky tomu vyhoupnul Panizzi, ale ani tento posun vpřed neměnil nic na tom, že nový Lancer WRC04 při svém debutu příliš neoslnil. Na návrat Mitsubishi mezi úplnou elitu MS to rozhodně nevypadalo. Grönholm si v shakedownu pochvaloval stabilitu nového vozu a jeho silný motor. Problémy s netradiční čtyřrychlostní převodovkou jej srazily na zem a v cíli se Fin musel smířit s příčkou hned pod pódiem. Loeb v sobotu předvedl výkon, jaký jsme od něho byli dlouhá léta poté zvyklí sledovat. Do neděle šel s náskokem minuty a půl. Žádné drama ani poslední den nepřipustil a potřetí v řadě se stal nejrychlejším jezdcem Rallye Monte Carlo. O největší drama se v neděli měli postarat junioři z Fordu. Duval začínal z druhé příčky, ale hned ráno si nechal zhasnout motor a jeho náskok spadnul na 3,6 sekundy. V servisní přestávce pak bylo u Fordu jako tradičně rozhodnuto o oblíbené týmové režii. Duval měl svému kolegovi přenechat druhou příčku v poslední zkoušce, ale Estonec si ji vzal sám už v předposledním testu.