Rok po uspořádání jubilejního padesátého ročníku slavná řecká rally vstoupila do druhé padesátky bez Atén. Hlavní město Řecka tradičně hostilo pod palácem Akropolis slavnostní start soutěže, ovšem to se v roce 2004 změnilo. Centrum soutěže se kompletně přesunulo na sever do Lamie, známé úseky jako Rengini, Pavliani, Drossohori nebo Dikastro však stále hrály v harmonogramu hlavní roli. Starý prověřený obsah v novějším kabátu. Z komisařských kabátů by inkriminované osoby nejradši vysvléknul Corrado Provera. Vyloučení obou Peugeotů z konečných výsledků kyperské rally nesl hodně nelibě a před startem Acropolis Rally promluvil k médiím. Na prodloužení čekací doby na první vítězství 307 WRC to bohužel nic neměnilo. Ztráta deseti bodů však byla určitě hodně citelná pro Grönholmovy mistrovské ambice. V dobré pozici se před řeckým podnikem nacházela tovární stáj Fordu, která vévodila průběžnému pořadí značek. Navíc tou dobou Ford doslova vládnul Acropolis Rally, když vyhráli všechny čtyři předcházející ročníky. Markko Märtin na vedoucí pozici v šampionátu sice ztrácel jeden bod, ale díky tomu nemusel svým soupeřům čistit trať. Tento úkol čekal Sébastiena Loeba, který se svým Citroënem vyhrál tři z pěti dosavadních soutěží. Dotáhnout se na vedoucí pozici chtěl úřadující mistr světa Petter Solberg, jehož Subaru na Kypru postihly potíže s přehříváním. V Řecku se daly očekávat hodně podobné tropické podmínky a Subaru tak na vozy instalovalo upravenou ochrannou mřížku chladiče.

Acropolis Rally 2004 se také stala dějištěm návratu české stáje Škoda Motorsport na světové tratě. Po špatných výsledcích nové Fabie WRC v předcházející sezóně v Mladé Boleslavi vynechali začátek roku a rozhodli se zúčastnit jen vybraných soutěží. Toni Gardemeister v sestavě českého týmu zůstal, ovšem na místo dvojky se vrátil mnohými nenáviděný Armin Schwarz. Hyundai ukončil své působení v MS a po Němcových službách okamžitě sáhli u jeho bývalého chlebodárce. V Řecku toho však moc nepředvedl, když už ve třetí zkoušce s poškozeným zavěšením odstoupil. Tou dobou mu patřila šestnáctá příčka. V rámci SupeRally Schwarz odstartoval i do zbylých dvou etap, ale čas v top ten zaznamenal pouze jedinkrát. Gardemeister začal mnohem lépe a po problémech soupeřů se v RZ 4 vyhoupnul až na šesté místo. Bohužel moc dlouho si bezproblémové jízdy neužil. Stejně jako Schwarzovu Fabii i tu jeho postihnul kolaps zadního zavěšení. Poškozený vůz Fin dotáhnul až do servisu, ale na večerní superspeciálce mu zahořelo v motoru a první etapu tak nepřežila ani jedna ze škodovek.

Problémy stíhané Mitsubishi získalo díky Škodě soupeře trápícího se podobnými obtížemi. Tři diamanty neměly na růžích ustláno ani v Řecku. Do druhého Lanceru WRC04 se poprvé posadil Dani Solá, ale debut s novým vozem neměl moc dlouhého trvání. Už na první přírodní zkoušce se u vozu vylomilo přední kolo a s tímto poškozením musel Španěl absolvovat i následující zkoušku. Jelikož jel hodně pomalu, musel před sebe pouštět za sebou startující soupeře. Roman Kresta však v prachu odstavené Mitsubishi přehlédl a vrazil do něj. Jeho soukromý Ford Focus WRC 02 vzplál a český jezdec nemohl pokračovat. Černý pátek pro zástupce české rally scény. Druhý den se Solá vrátil na trať a když mu z převodovky zmizelo několik rychlostních stupňů, opět se dostal do situace, kdy musel bedlivě sledovat zpětná zrcátka. Poučen z předchozích nezdarů zastavoval raději hodně na okraji cesty, mnohdy skoro až mimo ni. Jednička Mitsubishi Panizzi sice už v první páteční zkoušce poškodil stabilizátor, ale v pokračování mu to nikterak nebránilo. Spousta jezdců se dostalo do potíží a to Francouze posunulo na solidní sedmé místo po prvním dnu.

Jak už se v roce 2004 stalo zvykem, nejrychleji do rally vlétnul Grönholm. Na druhé zkoušce pro změnu exceloval jeho týmový kolega Rovanperä, i když o kámen poškodil řízení. Nadvláda Peugeotů pokračovala i v RZ 3, kde se oba seřadili na čele průběžných výsledků. Následně se nad zkouškami prohnaly pořádně nacucané mraky a na trati se objevila spousta zablácených míst. Peugeotům takové podmínky vůbec neseděly, Grönholm se dvakrát přetočil a o vedení přišel. V závěrečné páteční sekci zapršelo ještě více, což byly ideální podmínky pro Solberga. Pilot Subaru se vyhoupnul na vedoucí příčku už po RZ 4. Když vyhrál ještě čtyři následující testy, jeho náskok na druhého Rovanperu vzrostl už skoro na celou minutu. Grönholm musel vypít kalich hořkosti do dna, na závěrečné superspeciálce jej o třetí místo připravil Duval. Lídr mistrovství Loeb první den čistil trať, do bojů o čelo se nezapojoval a večer šel spát jako pátý. Rozhodně ale mohl být spokojen, protože jeho nejbližší soupeř Märtin na řecký úspěch z roku 2003 nenavázal. Ve třetím testu po informaci od spolujezdce, že jede vyrovnaně s Loebem, zřejmě ztratil koncentraci a v levotočivé zatáčce zaparkoval svůj Focus do příkopu. V pořadí značek si Ford naděje na udržení vedoucí příčky ještě uchovával. Sainz musel druhou Xsaru WRC v RZ 4 na dlouhých dvacet minut odstavit a ujmout se oprav poškozeného tlumiče.

Na sobotní ráno nebudou v dobrém vzpomínat u Peugeotu. Rovanperä do této sekce odstartoval jako druhý nejrychlejší, ale na kamenitém terénu sjel gumy v některých místech doslova až na ráfek. Útoku Duvala s Loebem se tak neubránil a spadnul na čtvrté místo. To však pro francouzský tým ještě nebylo to nejhorší. Grönholm totiž už v první ranní zkoušce chyboval, zadkem vozu vlétnul do kamení u trati a poškodil zavěšení levého zadního kola. Na přejezdu mu s opravou pomáhal i týmový kolega, ale Grönholm musel do RZ 11 stejně odstartovat s vyhnutým kolem. Moc dlouho tak jet nešlo a Fin svou 307 odstavil. Druhý nulový přírůstek na jeho bodové konto hodně negativně pohnul jeho šancemi na zisk titulu. Nálada v týmu se trochu zlepšila až odpoledne. Rovanperä na svou velrybu obul zbrusu nové širší gumy Michelin a ztracenou druhou příčku si uzmul zpátky. V první pětce se navíc objevil ještě jeden vůz se lvem ve znaku. Skvělou pátou příčku totiž opanoval Daniel Carlsson startující se starším modelem 206 WRC stáje Bozian. Vedoucí příčku celou sobotu neopustil Solberg, ale o půlku svého náskoku přeci jen přišel. Mechanici stáje Subaru při výměně zadního nárazníku chybovali, na Imprezu namontovali nový a na něj zapomněli přichytit zástěrky. To bylo dost překvapivě proti pravidlům a všímaví komisaři, kteří byli po kyperském zářezu Peugeotu stále při chuti, si této naprosto nevýznamné drobnosti všimnuli. Půlminutová penalizace úřadujícího mistra světa neminula. Hirvonen v předposlední zkoušce dne poslal svou Imprezu přes střechu. Odolný vůz se podařilo po vrácení na kola rozpohybovat, ale poškození rámu udělilo Finovi stopku.

Závěrečný den měl přinést několik zajímavých soubojů. První vyrovnanou dvojicí, která spolu měla svést urputný duel, byl pátý Carlsson a za ním jedoucí Panizzi. Francouz se však záhy dostal do potíží s motorem, který tým Mitsubishi tolik trápil už na předcházejícím podniku na Kypru. Místo posunu na poslední místo nejrychlejší pětice se Panizzi propadnul na konec top ten. Duval chtěl v neděli ještě zabojovat o druhé místo, ovšem na trati se několikrát přetočil a musel se smířit s tím, že tentokrát to na pódium nestačí. U Fordu se pak museli smířit s přenecháním vedení ve značkách Citroënu. Rovanperä do boje o druhé místo vstupoval s náskokem, ale postupně o něj přišel. Loeb tlačil na pilu až do samého konce a body za druhé místo si pojistil vedení v šampionátu. Solberg s vozem s již pečlivě připevněnými zástěrkami v neděli vyhrál jedinou zkoušku, ale vedení se mu dařilo udržovat. Se zástěrkami nebo bez nich, Acropolis konečně padla Solbergovi k nohám. Nor se díky druhému triumfu v sezóně posunul blíže Loebovi a po výpadcích Märtina s Grönholmem se stal hlavním pronásledovatelem vedoucího Loeba.