Do tohoto seriálu se totiž chystá Luboš Gešvinder. „Tuto disciplínu sleduji už delší dobu. Když jsem byl na Korábu servisovat v rámci závodů do vrchu seriálu EDDA Cup Mitsubishi Tomáše Kučery, jel zde s touto buginkou kdyňský Jirka Götz. Já tou dobou jezdil motokros. Ten mě však tolik nenaplňoval. Prostě čtyři kola jsou čtyři kola,“ netají se svým vřelým vztahem k automobilům osmadvacetiletý blovický pilot. Ten již kartcrossový speciál vlastní. „Koupil jsem karta s motorem Honda od Slávy Ducháčka. Svezení s ním jsem dosud zažil jen jednou v Sosnové. Přestože kart je zrepasován, s kamarádem Michalem Rabochem, který mi bude dělat mechanika, jsme ho částečně rozebrali, abychom ho poznali a pak na závodech nebádali.“

Jaké máš plány a ambice?

„Určitě absolvovat všechny závody MASCOM Cupu, jakmile se sezóna rozjede. Jde pro mě o zcela nové závodění. Pokud tedy pominu pár kilometrů v Sosnové a předtím na autokrosové verzi sedlčanského okruhu v bugině, půjčené od Jirky Havelky. Každý najetý metr je pro učení a sbírání zkušeností dobrý. Z dosavadních svezení jsem byl vyřízen. Dojmy mám takové, že musíš pořád pracovat s volantem a často a správně řadit. Prostě kart je taková hračka (smích).“

Znamená to, že rallyovou kariéru jsi uzavřel?

„Letos jsem zvažoval start na Rallye Plzeň. Vzhledem k pandemii koronaviru to je však asi bezpředmětné. Líbilo by se mi svezení s vozem Opel Adam. Soutěžáckých snů jsem se tedy rozhodně nevzdal. Momentálně je pro mě nicméně časově i finančně nejdostupnější kart. Obrovskou výhodou MASCOM Cupu je také možnost pořízení náhradních dílů přímo v depu během jednotlivých závodů.“

Kterého výsledku ve své dosavadní kariéře si ceníš nejvíce?

„Tak to nevím (váhá). Nejde snad ani o konkrétní výsledek, ale moc rád vzpomínám na působení v Poháru mládeže. Tehdy jsme se tam přetahovali o vteřinky s Martinem Kočim. Přestože jsme byli pouze dva startující, bylo to hezké. Navíc mezi námi panovaly přátelské vztahy. Dodnes, když se potkáme, si máme co říct. Martin je ve své kariéře mnohem dále a má také zcela jiné podmínky (smích). Každopádně ho sleduji a držím mu palce.“

V soutěžích jsi vyzkoušel roli jezdce i spolujezdce. Která Ti vyhovovala více?

„Určitě jezdecká. Popravdě vedle se bojím. Sedl jsem si jen vedle Pavla (Vedry, pozn. autora). Vím totiž, že je rozumný.“

Na závodech jsi vídán i jako mechanik.

„Když vyjde čas, jezdím pomáhat Honzovi (Sýkorovi, pozn. autora). To je rovněž dobrá zkušenost. Navíc Honza a jeho parta jsou skvělí, kamarádští a zažíváme spoustu legrace. Na akce s nimi se vždy těším. Letos sice očekávám, vzhledem k mému závodění s kartem, dost termínových kolizí. Snad se však nějakých závodů se Sýkora Racing zúčastním.“

Dlouholetým rallyovým spolujezdcem je Tvůj otec Luboš a několik startů na „horkém“ sedadle absolvovala také Tvoje sestra Andrea. Jak se jim daří?

„Naše firma, zabývající se kovoobráběním, má okolo deseti zaměstnanců. Táta se jí momentálně věnuje naplno. Kombinézu na hřebík však ještě definitivně nepověsil. Ségra je vdaná a má roční holčičku Marušku. Její prioritou je tedy výhradně rodina.“

Čemu se věnuješ kromě práce a závodů?

„Moc času není. Pracuji, chystám karta a během zimní pauzy jsem si vybudoval i dílnu. Ničím jiným než závody asi žít neumím (smích).“

Jaký je Tvůj závodnický sen?

„Tos mě zaskočil. Vůbec nevím. Fakt (přemýšlí). Jasně, že bych se rád vrátil do rally nebo vyzkoušel velký autokros či rallycross. Momentálně se však těším na zajímavé a pestré souboje v početném a vyrovnaném startovním poli MASCOM Cupu. Nadchla mě možnost pohárového závodění, kdy jsou buginy, vyjma různých značek motorů, vlastně totožné. Rozhodují tak především jezdecký um a zkušenosti.“

Foto: Martina Šlehoferová