Do Afriky se vydala jen Toyota

Následující soutěž posádky zavedla do Afriky na jednu z největších výzev šampionátu, Safari Rally. Tuto náročnou výzvu se však z továrních týmů rozhodla podstoupit pouze Toyota. Ostatní tovární týmy si právě Keňu vybrali k vynechání. Mitsubishi Lancer EVO I, ovšem bez nároku na body do hodnocení značek se na startu v Nairobi přeci jen objevilo. Za jeho volant usednul Kenjiro Shinozuka a nepočínal si vůbec špatně. Do závěrečného dne nastupoval z druhého místa a s ambicemi udržet za sebou hvězdu světového formátu Auriola. To se japonskému jezdci povedlo a navázal tím na dva největší úspěchy své kariéry, triumfy na světové rally v Pobřeží Slonoviny. Auriol bojoval s řízením a tlumiči a nakonec se musel spokojit se stále solidní porcí bodů za třetí místo. Vzhledem k tomu, že jeho týmový kolega a lídr mistrovství Kankkunen po slibném začátku rally opustil havárií, otevírala se Francouzovi možnost posunu průběžným pořadím vzhůru. Že Toyota jako jediný tovární tým na startu vyhraje, to se očekávat dalo. Že ale vítězství nezíská ani jeden z jejích pravidelných účastníků MS, to už nikoliv. Ian Duncan se na start své domácí rally postavil s továrně připravenou Celicou, obarvenou však logy svých vlastních sponzorů. Oblíbenou soutěž pojal zkušeně, nenechal se rozhodit poškozenou poloosou ani setkáním s místní přírodou a dokráčel do cíle pro největší úspěch své kariéry. Triumf na soutěži světového šampionátu.

Špatná nálada před korsickým startem

Nálada před startem následující korsické rally nebyla nejlepší, když měli všichni v živé paměti ošklivou nehodu, při které zahynul jezdec formule 1 Ayrton Senna. Může se zdát, že to nikterak s rally nesouvisí, ale když vyrážíte zrovna na soutěž, která už má těch křížků na svědomí několik, na pohodě vám to nepřidá. Nehoda se nevyhnula ani jednomu z továrních jezdců. Delecour havaroval se svým Ferrari v běžném silničním provozu a naštěstí se jen zranil. Startovat na domácím podniku ale nemohl a zda do sezóny 1994 ještě zasáhne, to v tu chvíli nebylo vůbec jisté. Pozici za volantem jeho Escortu obsadil Ital Gianfranco Cunico a hned první den zakončil jako nejrychlejší pilot Fordu. Na pátém místě se udržel i po první zkoušce druhé etapy, ale v té další vrazil do zdi a musel odstoupit. Na uvolněnou příčku se posunul další pilot Fordu, Thiry. Belgičan znovu předváděl solidní rychlost a při neúčasti Delecoura byl vlastně nejvýraznější postavou americké značky. V první etapě jej ale bohužel přibrzdily problémy s převodovkou a nejlepší výkon pak předvedl poslední den. V hodnocení třetí etapy obsadil Thiry skvělé třetí místo, ale na značkového kolegu Biasiona to stejně nestačilo. Italský jezdec nastoupil do rally se zcela novým Escortem, druhý den se prokousal před Belgičana a i přes potíže s brzdami si páté místo udržel až do cíle.

Nejlepším italským jezdcem Tour de Corse 1994 se stal jednoznačně Andrea Aghini. Toyotu Celica po Auriolovi sice v Portugalsku zdemoloval, ale jiný exemplář soukromé stáje Grifone na Korsice dotáhnul až na parádní třetí místo. Kromě jiných za sebou nechal i lídra mistrovství Kankkunena, který jako obvykle první den nasadil ležérní tempo. Tentokrát mu ale zrychlení v dalších dnech k posunu výše nepomohlo. Opačnou cestou se vydal McRae, ale ani ta nebyla tou správnou. Už ve třetím testu jej zbrzdil defekt a v tom následujícím dopadnul ještě hůře. U svého Subaru urval pravé přední kolo. Jeho týmový kolega Sainz naopak od prvních kilometrů pořádně naháněl vedoucího Auriola. Ve své snaze nepolevoval ani druhý den, ale z pětatřicetivteřinového odstupu umazal pouze dvě sekundy. Šance na úspěch i tak stále žila. Na spojce vedoucí Toyoty mechanici našli spoustu oleje. Na výměnu ale bohužel nebyl čas a tak olej pouze setřeli a dali se na modlení, aby vůz dojel až do cíle. El Matador zaútočil a v půlce etapy už za Francouzem zaostával o pouhých devět sekund. Pak se ale u jeho Imprezy poškodil stabilizátor a Sainz se musel spokojit s druhým místem. Auriol vybojoval na domácí půdě první triumf sezóny a posunul se do čela mistrovství.

Spojení Sainz a Subaru poprvé vítězné

Následovala těžká zkouška techniky v podobě Acropolis Rally a v ní první etapu Francouz zakončil na třetím místě. Druhý den se posunul o pozici výš, ale pak řekl motor jeho Toyoty v RZ 18 dost a kromě účasti v soutěži bylo jasné, že přijde i o vedení v šampionátu. Jedním z lídrů mistrovství se po řecké zkoušce stal druhý tovární pilot Toyoty Kankkunen, který ale rozhodně neprožil jednoduchou soutěž. První den doplatil na poškození podvozku od velkých kamenů, druhý den mu náročná trať přinesla poškození zadního zavěšení a tak mohl Fin zazářit alespoň v poslední etapě, kterou vyhrál. V úplně poslední zkoušce se navíc dočkal postupu dokonce až na bednu. Místo mu penalizací umetl navrátilec na světové tratě Ari Vatanen. Fin se divákům představil v soukromém Fordu Escort RS Cosworth v barvách tehdy ještě nezvyklého sponzora Red Bull. I když spadnul na páté místo, stále zůstal pilotem nejrychlejšího Fordu na řeckých tratích. Tovární tým tam neprožil vůbec dobré časy. Biasion poprvé startující s novou sekvenční převodovkou se s tímto řazením nebyl schopen pořádně sžít. V druhé etapě ale stabilními výkony vystoupal až na třetí příčku, aby následně odstoupil s poruchou motoru. Místo v druhém továrním voze po Cunicovi přebral Malcolm Wilson, ale ve druhém dnu u svého vozu zničil hned dvě turba a v poslední etapě si musel zahrát na mechanika. Provizorní oprava řízení se ale muži, který se pár let poté stal šéfem stáje zodpovědné za tovární nasazení Fordů, povedla a tak si do cíle dojel pro šesté místo a důležité body do hodnocení značek.

Divákům se znovu představily tovární vozy Mitsubishi. Náročné tratě je však pořádně prověřily a ten Erikssonův prověrkou rozhodně neprošel. Jen v prvním dnu zničil čtyři poloosy a krčil se na sedmém místě. Druhý den Švéd začal parádně, když tři z prvních čtyř zkoušek vyhrál, ale pak mu v RZ 20 zkolabovalo zavěšení. Schwarz měl s druhým Lancerem daleko více štěstí. Nejrychleji nezačal, ale právě opatrný přístup je ideálním receptem na náročnou kamenitou soutěž. Němec se postupně posouval vpřed a přitom ukázal i pořádnou rychlost. Nebýt penalizace, stal by se vítězem třetí etapy. Do cíle dojel na parádní druhé příčce a ukázal, že Mitsubishi může svým japonským kolegům dělat hodně zdatného soupeře. Z japonských značek si nejlépe s řeckým kamením poradilo Subaru. Obě jejich posádky se už první den usadily na čele a v této formaci pokračovaly i v pondělí. Na vedoucím McRaeovi se druhý den pořádně vyřádili sportovní komisaři. Nejprve se rozhodli mu zkontrolovat, co se skrývá pod kapotou jeho modrého Subaru, a následně mu ji špatně zajistili. Ta se samozřejmě otevřela a Skotovi rozbila čelní sklo. Definitivní tečku za jeho účasti v soutěži, která se v budoucnu stala McRaeovo oblíbenou a kde zaznamenal spoustu triumfů, udělali opět komisaři. Vyloučili jej za nesportovní chování. Subaru tím přišlo o double, ale vítězství jim díky Sainzovi neuniklo. Španěl už na Korsice vystrčil růžky a teď v Řecku se radoval ze svého prvního vítězství za volantem Subaru. Tento triumf jej posunul do děleného vedení šampionátu. Těžkou soutěž zvládly na jedničku i obě posádky českého Škoda Motorsportu. Jejich Favority se ukázaly jako nerozbitné a ve dvoukolkách dokázaly to, co se Subaru v absolutním pořadí nepodařilo. Double. Nejrychlejší byl Triner a Sibera jej následoval s odstupem třičtvrtě minuty.

Argentinské tango hodně natěsno

Subaru se po Acropolis ukázalo v hodně silné formě také na jihoamerickém kontinentu. McRae začal tak, jak u něho bývalo zvykem. Jeden rychlý čas střídal druhý a Skot soutěž vedl, ale pak při svém snažení chyboval, o břeh poškodil zavěšení a propadnul se pořadím dolů. Jeho týmový kolega Sainz je jiného naturelu, na jeho spolehlivost by se ve většině soutěží dalo úspěšně vsadit. Po první etapě argentinskou rally i přes problém s tlumičem Španěl vedl. Druhý lídr mistrovství Kankkunen soutěž začal jako obvykle pomaleji a jeho kolega Auriol v první etapě doplatil na kamenitou trať, když si připsal ztrátu poškozeným řízením. V druhé etapě se ale stal francouzský jezdec největším rivalem vedoucího Sainze, kterého potrápily pneumatiky. Auriol soupeřových problémů moc nemohl využít, když se sám trápil se zavěšením a ještě mu odešel interkom. Na náročných zkouškách, mezi kterými nechyběl ani proslulý El Condor, mu jeho spolujezdec musel pokyny předávat ručně.

Tovární stáj Fordu do Argentiny vyrazila opět v obměněné sestavě. Díky vydařené Acropolis Rally Britové vsadili na Ariho Vatanena. Fin se ke startu nechal přesvědčit i přesto, že v této rally před devíti lety málem přišel o život a od té doby se tam neukázal. V prvním dnu se stejně jako Biasion trápil s nedostatečně fungujícími brzdami. Z motoru Italova Escortu se další den začal ztrácet olej a agregát se následně zastavil. Thiry opět pilotoval belgický Ford Escort RS Cosworth, druhý den hodně ztratil kvůli kolapsu zavěšení, ale nakonec do cíle dojel. A to na solidní čtvrté příčce. Vatanen se vrátil na místo činu, strach ze zkoušek ale neměl ani trochu a z trojice Fordů jel nejrychleji. Poslední den jej nezastavil ani zmáčknutý výfuk a Fin se mohl radovat z parádní bronzové příčky. Po sérii neúspěchů byl konečně jeden z továrních jezdců Fordu k vidění na bedně. Kankkunen se tentokrát ze stupňů vítězů radovat nemohl a domů si z Argentiny neodvezl ani bod. V poslední etapě jej totiž vyřadila porucha elektroniky, která jeho Celicu trápila už den předtím. McRae i v šestém podniku šampionátu pokračoval ve smolné sérii. Už počtvrté v řadě neviděl cíl. Jeho Subaru při odstoupení vypadalo stejně jako na Korsice, když mu trochu chybělo jedno z předních kol. Týmový kolega Sainz naopak stále vedl a v poslední etapě svedl nádherný duel o vítězství s Auriolem. Jejich pořadí se během dne několikrát změnilo a nakonec si pro vítězství, a to o pouhých šest sekund, dojel francouzský pilot Toyoty. V sezóně 1994 se jednalo o nejtěsnější rozdíl, který rozhodl o vítězi.