6. 5. 2020 14:39 − 2273× − 1

Dominik Stříteský bez volantu

Placebo virtuálních závodů nemůže nahradit opravdovou rally…

Dominik Stříteský vloni vyhrál suverénně XTG ADAM CUP a v Německu si připsal i cenné skalpy Grégoira Munstera a Eerika Pietarinena. Letos měl postoupit v týmu Vančík motorsport o stupeň výše a ve své de facto druhé rally sezoně přesednout do Peugeotu 208 R2. Vzhledem k okolnostem však zatím pouze „vyhrál“ virtuální Valašku v nevypsané kategorii „držitelů české licence ASN“. Zeptali jsme se ho, jak si užívá nebo trpí v čase bez rally.

Jak se Ti jelo na virtuální Valašce, pokolikáté jsi vlastně seděl za volantem virtuálního auta?

Dříve, než jsem začal s rally jsem se virtuálnímu závodění trochu věnoval. Nejen rally ale také okruhovému závodění i dalším disciplínám, takže nějaké zkušenosti mám. Nicméně od konce roku 2017 jsem tohle závodění opustil a dostal jsem se k němu až teď při online Valašské rally. Je to něco jiného než v reálném autě. Člověk tak dobře necítí, co to auto dělá a oproti klukům, kteří u toho sedí ve dne v noci, se jede hodně těžce a pro nás méně zkušené to bylo spíš stylem “buď a nebo”.

Je podle Tebe virtuální závodění možnou cestou k opravdovému rally?

Za mě tahle cesta není to pravé ořechové. Může to pomoci, třeba zvyknout si na diktát a pilovat jej, ale přece jen ti, kteří začínají v motokárách a jdou výš, jsou mnohem jezdecky zdatnější než kluci, kteří znají rally pouze za volantem PC. Taky je tu nebezpečí, že ve virtuálním světě se to zkouší naplno do té doby, než to nevyjde. V reálné rally je tenhle způsob učení nemožný, ne vždycky to totiž musí skončit dobře. A i kdyby to jezdec zdravotně přestál, stálo by spoustu peněz, kterých není v rally nikdy dost.

Co se ale nesmí opomenout je, že virtuální závodění taky nezahálí, stále se zlepšuje hardware i software a může tak být dobrým doplňkem během pauzy mezi závody a pomáhat procvičit některé instinkty. Ne nadarmo piloti F1 trénují na simulátorech a teď jezdí i virtuální závody.

Připravoval jsi se nějak speciálně na virtuální Valašku?

Žádnou speciální přípravu na Valašku jsem neměl. Jediná věc, které jsme se věnovali, byla příprava menšího simulátoru.

Co jinak děláš během této vynucené pauzy, na co se zaměřuješ?

Poslední dobou se s týmem věnujeme především motokárovému testování. S Jardovými dětmi (Karolína a Tomík Vančíkovi jsou ratolestmi Jaroslava Vančíka a Katky Trojanové – pozn. redakce) objíždíme české motokárové tratě a testujeme, jak to jen jde. Vzhledem k tomu, že je rally sezóna zatím nejasná, vrátil jsem se i já zpět do motokáry třídy KZ2. Jízda na motokáře je sice odlišná od jízdy v rally, ale přece jen je jí mnohem bližší než virtuální závodění. Já jsem si z motokár přinesl spoustu užitečných řidičských dovedností a mohl na nich stavět další učení. I teď jsem rád, že na nich mohu udržovat alespoň základní jezdecké instinkty.

Jak moc Ti závodění chybí?

Závodění mi chybí moc. Pilně jsme vše připravovali na sezónu a když se nám skoro vše povedlo zajistit a nachystat, chybí nám pouze jedno: závody. Pauza je dlouhá. Na autě jsme udělali snad už všechno, co se udělat dalo a to ne jednou. Pomáhám v týmu a pracuji co nejvíce na fyzičce, ale ruce mě svrbí.

Myslíš, že se tahle dlouhá pauza odrazí na Tvé jízdě?

Pauza od mého poslední závodu a taky od poslední chvíle, kdy jsem seděl za volantem rally auta, je teď okolo půl roku. I proto jsem se rozhodl vrátit zpátky do motokár. Přece jen jsem tam strávil polovinu mého života a byla to skvělá průprava pro mé účinkování v rally. Je to dobře i pro fyzickou přípravu, motokáry jsou na fyzičku mnohem náročnější než auta. Jak se budu cítit za volantem si teď netroufnu odhadnout, ale v každém případě dělám všechno pro to, aby se na mě pauza odrazila co nejméně.

Co pro Tebe bude asi nejtěžší při přestupu z cupového závodění do plnohodnotného rally auta?

Podle mě to bude nastavení auta. V cupu se dala měnit pouze geometrie a tlaky pneumatik. Teď ale přijde nastavení tlumičů, stabilizátorů a další hromada věcí, které jsou potřeba se naučit, aby je člověk naplno využil. Vše uvidíme po prvním testu, jelikož jsem v Peugeotu ještě neseděl. Budu potřebovat trochu času zvyknout si na auto a pak budeme s týmem hledat i optimalizaci nastavení. Už se nemůžu dočkat prvních testů, snad to bude brzy. A snad to všechno zvládnu, udělám pro to všechno a pomůže mi v tom i tým.

Jaké jsi si kladl cíle před letošní sezonou?

Mým cílem bylo se co nejvíce naučit a pohybovat se co nejvýš. Samozřejmě jsem nečekal, že to půjde jako loni v cupech. Kdyby mi někdo před loňskou sezonou řekl, že vyhrajeme všechny závody, měl bych ho za blázna. Přece jen to byla první plná sezona a před ní jsem měl odjety jen čtyři opravdové rally. Nakonec to vyšlo parádně, ale procházka to nebyla. Letos jsme měli v plánu kromě českého mistrovství také alespoň jeden závod v zahraničí, kde jsme se chtěli poměřit i s jezdci z Evropy. Každé umístění na bedně by nám udělalo radost, ale hlavním cílem bylo získávání zkušeností a postupné zrychlování. A pokud by všechno alespoň trochu vyšlo, měl jsem pro rok 2021 i takový malý velký sen…

Jak se cítíš v novém týmu?

Jak nejlépe jen můžu. S Jardou se známe už několik let a tak víme, co od sebe čekat. S kluky na dílně jsem se taky hodně sblížil a těším se na spolupráci s nimi. Je to jiný přístup než ten, na který jsem byl zvyklý. Všechno je mnohem profesionálnější než doposud a zároveň víc pohodové, srandy nemáme málo. Tím nechci shazovat cup, cítím, že tady se jede mnohem víc „nadoraz“. Myslím si, že spolupráce s Vančík Motorsport bude ideální pro můj další posun v kariéře. Pracujeme i s Jardovými dětmi a vůbec s dětmi v motokárách, takže to není jen o rally. Neklademe si malé cíle a děláme pro to vše. A jako po celou mou kariéru je v týmu i můj táta Petr, který mě od malička všestranně pomáhá a bez jeho mravenčí práce a podpory bych na tohle všechno nemohl ani pomyslet.

Jak myslíš, že se odrazí nucená přestávka na zájmu o rally, na spolupráci se sponzory, na popularitě rally jako celku?

Myslím si, že tahle nucená přestávka rally uškodí. Ani ne tak po stránce fanouškovské, přece jen když to má člověk rád, vždycky si čas na závody najde, ale největší problém podle mě budou sponzoři. Krize způsobena virem není ještě u konce a hodně lidí budeme mít dost práce s tím, dostat zpátky do optimálního chodu firmu a nebudou mít finanční prostředky pro nás, jakoby na “zábavu”. Potýkáme se s tím i my a odrazilo se to i na designu R5, se kterou jsem „jel“ na Valašce a kde je ještě spousta místa pro partnery…

Spřádáte v týmu už také plány na příští sezonu?

Plány jsme na příští sezónu jsme spřádali společně s letošními, jako výhled dlouhodobé spolupráce. Poslední dobou jsme museli všechno přehodnotit a nejspíš to bude tak, že plány na letošní sezónu se přesunou na příští rok.

Co bys chtěl na závěr vzkázat čtenářům eWRC a fanouškům rally?

Ať se všem podaří překonat tohle období co nejlépe. A nezapomeňte, že „Rally is not dead“. Zachovejte nám přízeň a těšte se s námi na start první rally, snad už na Bohemce. Choďte na rally, aby sponzoři viděli, že jejich podpora rally má smysl.

Komentářů celkem: 1
6. 5. 2020 19:45
0 0
Kamaráde, za mě máš budoucnost, makej dál ....Petr smajlík

Pro komentování je třeba se nejprve přihlásit (nahoře nad menu)!

reklama