Tomek – Škaloud : 1. místo v JUNIOR 2000 a 2. místo v A6 , 17. abs.

Ačkoliv prioritou týmu je MMČR, Pačejov byl spolu s Kopnou zahrnut do programu týmu jako "trénink" před skoro domácí Rally Bohemia. Pačejov je navíc srdeční záležitost a tradice týmu. Byla to první soutěž, kterou jsme spolu s Davidem jeli podruhé, což je určitě výhoda, a to i přesto, že RZ se dost změnily. S loňským ročníkem byla stejná, jen retardéry modifikovaná, RZ z Pačejova nádraží, druhá RZ do Horaždovic nám byla v bývalém vojenském prostoru známa, ale její start byl jinde než loni a po asi 3 km jsme se na loňskou RZ napojili. RZ 3 u Sušice byla pro nás zcela neznámá a RZ 4 byla stejná jako loni, jen se jela v opačném směru a byla asi 3 km zkrácena. Prostředí známe velice dobře i z jiných soutěží (Blovice, Kramolín, Šumava) a počasí posledních dnů dávalo tušit, že by se konečně mohlo jet za naprostého sucha a vysoké teploty.

Odjezd byl, po trošku hektických dnech z důvodu opravy kita po nehodě v Krumlově, ve čtvrtek ráno po osmé hodině. Na místo vyzvednutí itineráře jsme dorazili v 11:00. Dozvídáme se, že pořadatelé mají od 11. do 13. hodin pauzu na oběd a itinerář nám vydají až po pauze. To již bylo velké teplo, což lákalo k vodě. V Horažďovicích jsme ale našli pouze krytý bazén, a tak jsme alespoň zašli zavzpomínat na oběd do restaurace, kde jsme byli i v loňském roce. V 13:00 jsme si již vyzvedli itinerář a potřebné dokumenty a vyrazili na trať. Tři RZ, které bylo možné ve čtvrtek trénovat, jsme napsali a zkontrolovali. Kolem 16. hodiny jsme měli hotovo a vyrazili do Sedliště u Nepomuku, kde jsme v krásném penzionu Zahrádka byli ubytováni, stejně jako loni při Blovicích, Pačejově a Kramolíně. Čekala nás večeře a odpočinek. Zároveň jsme čekali na Marka Zemana, spolujezdce Vladimíra Tomka, který mě přijel na páteční trénink nahradit z důvodu účasti na svatbě moji sestry. Po příjezdu Marka proběhlo malé vysvětlení všeho podstatného okolo rozpisu, tréninku a přejímky.

Okolo osmé hodiny jsem se vydal na cestu zpět do Mělníka, kde probíhaly dokončovací úpravy na kitu, které se zdržením v lakovně stihly na poslední chvíli. V pátek ráno okolo osmé jsem již byl na svatbě, mechanici vyráželi s kitem na cestu do Horažďovic a David s Markem začínali trénovat RZ, která byla kromě zmíněných retardérů stejná jako loni + ještě jeden průjezd všech RZ. V 15:00 a 15:30 proběhla bez problémů administrativní a technická přejímka. Celý tým se přesunul na penzion, kde v blízkém okolí proběhl funkční test. Ještě v pátek večer jsem se opět vrátil ze svatby na penzion, kde mi Marek předal a vysvětlil změny v rozpisu. To již venku začíná pršet. V sobotu ráno byl budíček v 5:30 a 6:00 odjezd do Horažďovic, kde jsme na benzínce sundali kita z přepravního vozíku a počkali s Davidem a Michalem Horou na čas startu. Nabral jsem ale 20 minut zpoždění, když jsem zjistil, že na pokoji zůstala moje helma a museli jsme se 10 km vracet…

V 8:28 jsme startovali z rampy v Horažďovicích a jeli na první RZ z Pačejova, kterou jsem při tréninku neabsolvoval. Již na první RZ se nám daří zajet slušný čas, když jsme se ještě ráno dohodli pro volbu slicků. Následovala RZ 2 u Horažďovic v bývalém vojenské prostoru, kde bylo v lese po nočním vytrvalém deští ještě mokro a spolu se spadaným jehličím to hodně klouzalo, na což doplatilo hodně posádek. Čas i přes obutý slick nebyl nejhorší a ještě jsme stále drželi krok s Lubošem Minaříkem na kitu, který je opravdu dobrý a zkušený jezdec. To nás těšilo a povzbudilo. Následoval bezproblémový servis. Po servisu nás čekaly všechny čtyři RZ. Hned na první, a zároveň nejdelší RZ soutěže dostáváme od Luboše Minaříka 10 vteřin a malinko nám ujíždí. Na nejkratší RZ4 jedeme bez problémů. Následuje opakování dvou RZ, které se jely hned ráno. Po RZ5 zjišťujeme, že jsme na tom stejně se Slávou Ducháčkem na kitu A5 a tušíme, že půjde o pěkný souboj. Na RZ6 je i přes velké teplo stále vlhko a hodně to klouže, po výjezdu z lesa je však sucho a můžeme jet s větším nasazením. Kousek před cílem jsme prožili malou krizovku, když jsme v levé zatáčce s vytahaným štěrkem byli rychlejší. Netrefili jsme úplně přesně kolej a dostali smyk. Šlo však jen o malé zpomalení vlivem srovnání vozu. Od Ducháčka jsme však dostali 4 sekundy.

Následoval přejezd do Sušice na servis, kde nás komisaři vážili. Byli jsme těsně na limitu dovážení, pak opět servis bez problémů, kde se dělala jen běžná kontrola a údržba. Před posledními dvěma RZ jsme věděli, že se bude stále mocně závodit a Ducháčka musíme udolat. Na RZ7 nadělujeme Ducháčkovi 11 sekund a rázem vedeme o 7 vteřin. Vše se rozhodne až na poslední RZ, kde jsme rychlejší dokonce o 17 vteřin. Následoval servis a přejezd do Horažďovic na cílovou rampu. Nakonec jsme byli 1. v Junior 2000, 2. v A6, 5. v S1600, 6. v A a 17. absolutně. Poděkování patří všem mechanikům a lidem v týmu, zvláště dnes Markovi Zemanovi, že mně pomohl a zastoupil. Dále fanouškům, kterých se sešlo celkem hodně a našim sponzorům.