V dalších dvou soutěžích dojel na druhém místě a pak už začal vládnout koronavirus a světový kolotoč se zastavil. Za volant Hyundaie i20 Coupé WRC se Estonec vrátil při testech na finské půdě, ostrého startu se však dočkal až o tomto víkendu ve své rodné zemi. Zimní část estonského mistrovství tvořila dvojice soutěží na lotyšské půdě. Obě dvě ale byly kvůli nedostatku sněhu zrušeny. V květnu v Raple se takových problémů bát nemuseli. To ale ještě nevěděli o jiné zradě, kterou si pro ně příroda přichystala. Estonský šampionát byl přerušen, ale život tamního rallysportu se nezastavil. Během tohoto období se odehrála nekonečná mýdlová opera s hlavním tématem týkajícím se mistrovství světa na estonské půdě. Ta už snad skončila a v Pobaltí se poprvé pojede o světové body. Ještě než se tak stane, rozjel se konečně i národní šampionát.

V Grossi Toidukaubad Viru Rally přivítali s otevřenou náručí obří hvězdu světového formátu a nakonec to nebylo jediné WRC poslední generace. Svůj Ford Fiesta tam totiž provětral i úřadující estonský mistr Georg Gross. Startovní pole bylo hodně pestré, ale na evropské zvyklosti značně chudé na speciály R5. Odstartovaly pouze čtyři a jedním z nich byl i tovární Hyundai i20 R5 servisovaný estonským týmem RedGrey. Za jeho volant poprvé usednul estonský junior Roland Poom a utkat se musel v první řadě s Raulem Jeetsem, který pilotoval Škodu Fabia Rally2 evo. S Fiestou R5 pod hlavičkou Tänakova OT Racingu se ukázal Priit Koik a novější Fiestu R5 MkII pak osedlal Siim Aas. V lepším světle se nakonec ukázaly speciály kategorie Proto, respektive jeden z nich. Startovní rampu přejely dvě Fiesty Proto s Egonem Kaurem a Rolandem Murakasem za jejich volanty. Rolandův strýc Margus se objevil za volantem atraktivního Audi S1 Proto. Diváci jej však mohli vidět pouze na startovní rampě a v servisu, už v prvním testu jej totiž zradil motor.

Tänak se se svou domácí rally popasoval přesně tak, jak se od něho očekávalo. Masivnímu zástupu diváků kolem trati předváděl parádní show a při tom sbíral jeden nejrychlejší čas za druhým. Dobrovolně se o dílčí triumf připravil až na poslední zkoušce. To, když před diváky roztočil oslavná kolečka. Závěrečný test se tak stal kořistí Grosse, který také plnil svou roli beze zbytku. Ve všech ostatních zkouškách dojel druhý a druhý samozřejmě skončil i v celé rally. Supersilné speciály WRC byly nedostižné, ve hře pro ostatní zůstával jen bronzový post. O ten se měla sehrát pořádná mela, adeptů ostatně bylo několik. Kaur byl bohužel proti a atraktivní přetahovanou proměnil ve svou vlastní one man show. Třetí místo obsadil hned na začátku a během čtyř zkoušek první etapy si na ostatní vytvořil náskok přesahující půl minuty.

Murakas se mohl v sobotu zasloužit o double pro vozy Proto, ale v poslední zkoušce ztratil na Jeetse čtvrt minuty a průběžnou čtvrtou příčku mu přenechal. Před Murakase se dostal i Poom, který si stále dělal oprávněný zálusk na post nejrychlejšího jezdce vozu R5. Za Jeetsem zaostával jen o 5,5 sekundy a během prvních dvou zkoušek druhé etapy jej stáhnul až na minimální rozdíl šesti desetin. Rozhodnout musela poslední zkouška celé rally. V ní ale jezdci Hyundaie zhasnul motor a šance na vítězství v rámci „er-pětek“ tím vzaly za své. Jeets tuto kategorii opanoval, ale průběžně se musel smířit s pozicí těsně pod stupni vítězů. Kaurův vůz šlapal i v neděli jako švýcarské hodinky a dvaatřicetiletý pilot s ním v klidu dokráčel až na pódium.