Aleš Trhlík - eWRC.cz
6. 9. 2020 06:53 − 3795× − 4

cykloBarum rallye 2020

aneb přece se kola točí

Jelikož byla jubilejní 50. Barum Czech Rally Zlín odložena na příští rok, zrodil se nápad co s uprázdněným víkendem. Co jiného než uspořádat si vlastní Barumku, v rámci svých možností. Pro jednou sice bez aut, ale přece. Oslovení zlínští soutěžáci povětšinou projevili zájem vydat se na tratě některých rychlostních zkoušek bez pomoci síly motorů svých rallyspeciálů a tak se po dva dny mohly skupinky cyklistů vydat do ulic Zlína i silniček v blízkém okolí.

Páteční etapa měla klasicky jen jednu zkoušku a to klasicky městskou superspeciálku s klasickým průjezdem autobusáku. Necelá patnáctka cyklistů krátce po devatenácté hodině odstartovala z obvyklého místa startu na Vodní ulici a projela čtyři okruhy každoroční městské zkoušky. Vlastně ne úplně celé, neboť zakončení etapy proběhlo Pod Lipou, kde se již rozdávaly první poháry.

Sobotní, výrazně náročnější etapa, našla zázemí v kavárně Lusso Caffe, slavící své čtvrté narozeniny. Jejím provozovatelem nemůže být nikdo jiný než další soutěžák, v tomto případě Tomáš Růžička. Startovní pole se mírně pozměnilo a hlavně rozrostlo o další známá jména, vše v souladu s propozicemi, které byly letos velmi mírné a dokonce nebyly ani napsány. Na programu byl průjezd dvou z nejznámějších rychlostních zkoušek Barumky a to Maják a Pindula. Peloton se vydal do akce krátce po desáté hodině. Trať tentokrát v rámci určitého zjednodušení stoprocentně nekopírovala rychlostní zkoušky tak, jak je známe, takže se vlastně jednalo o rychlostní zkoušky nové.

Úvodní divácký okruh Majáku byl vynechán, nechyběla však známá vracečka pod hradem. Tentokrát ve stoupání a už tady bylo jasně vidět, že oproti předchozím ročníkům je Barumka náročná jinak, rozhodně však ne méně. Od malenovického hradu nemohla trasa vést jinam než K Majáku. Už tady došlo na první odstoupení a to daleko výživnější části tratě měli účastníci vyjížďky teprve před sebou. Pokračovalo se přes Kudlov a po Březovské na Pindulu. Tato část byla vlastně spojovacím úsekem, nicméně na dopravním prostředku poháněném vlastní silou bolí přejezdový režim úplně stejně jako na trati RZ. Křižovatkou na Pindule se peloton napojil na nejznámější část zkoušky tak, jak ji známe a neopustil ji až do jejího závěru na Vyhlídce. Jak napovídá název, jednalo se o nejvyšší bod tratě a stoupání k němu bylo téměř vražedné. Více či trochu méně trénovaní borci ho však zvládli a dojeli si pro svou odměnu. Tou byl úžasný výhled do kraje, kterému však tento poslední srpnový víkend něco chybělo. Avšak všichni jsme naprosto pevně přesvědčeni, že za rok se nám zvuk závodních motorů vrátí.

Komentářů celkem: 4
6. 9. 2020 21:01
0 0
Skvělá akce, dík pořadatelům, že jsem se mohl zůčastnit nezapomunutelné akce a spoluorganizaci za odvoz s nefunkční technikousmajlík
6. 9. 2020 21:05
0 0
tak to je paráda smajlík
6. 9. 2020 23:37
0 0
tak si tam jezděte na kole....
7. 9. 2020 20:08
0 0
di baiardo: Co máme dělat, když nemůžeme závodit? Brečet doma? smajlík Alespoň nějaké připomenutí bylo, za mně super smajlík
Pro komentování je třeba se nejprve přihlásit!