Škodu Superb Combi asi není nutné českým čtenářům představovat. Světový motorsport se brzy začne ubírat hybridním směrem, tak si pojďme říci jaká je nynější hybridní realita z Mladé Boleslavi.

Se Škodou Superb Combi iV mě v srpnu čekala cesta na Valašskou rally. Dost kilometrů na to prověřit schopnosti prvního hybridního vozu české automobilky. Trochu zklamání je, když hybrida dostanete se stavem baterie 1%. To pak vlastně jezdíte po Praze s benzínovou jedna-čtyřkou. A když člověk nebydlí v rodinném domku, auto ani nenabije. Síť dobíjecích stanic je po Praze poměrně hustá a dají se najít i rychlodobíječky zadarmo, ale Superb iV sosá šťávu z domácí sítě pět a půl hodiny a z rychlonabíječky o dvě hodiny méně. Alespoň můžete parkovat na zónách bezplatně.

Elektrika se snaží pomáhat autu, jak jen to jde, ale s vybitým akumulátorem to není tak často, jak by být mohlo. Pohled do návodu prozradí, že nabíjet se dá i za jízdy. Je nutné si navolit, na kolik procent chcete baterii nabít a je to. Jenže spotřeba pak letí přes 10 litrů a velmi zjednodušeně řečeno nabíjíte benzínem, takže tudy cesta nevede. Přetažením voliče automatu do polohy B po sundání nohy z plynu rekuperujete a s trochou předvídavosti není skoro nutné brzdit. Přijdete ale o plachtění. Buď jak buď, cestou na Moravu se po dálnici baterie nabila na 7%, benzínem jsem nabíjet nechtěl. Jízda předpisovou dálniční rychlostí znamenala spotřebu okolo 5,5 litru.

Jízda valašskými kotáry po tratích RZ nedává elektrice téměř žádnou šanci a zapotí se i konvenční spalovací jednotka. Ještě k tomu je přes 30 stupňů, takže klima jede naplno. I odvětrávání kožených sedaček, což je mimochodem skvělá věc. Škoda, že příplatková kůže ve všech vozech se automaticky nerovná i odvětrávání. Spotřeba stoupá. Těším se, že auto přes noc nabiju a další den budu moci lépe využít hybridních vlastností. Nabíjecí kabel do klasické zásuvky má pár metrů, takže dosáhne jen na zásuvku na terase. Pojistka 6A se ale na dobíjení auta moc nehodí, takže další den je opět prázdno. Kupodivu v domovském městě Tatry je gratis dobíjecí stanice u speciální školy. Asi aby pedagogický sbor mohl dobíjet své Tesly. Za necelé dvě hodiny se baterie oživí na nějakých 35%, více času není.

To stačí na ekologické popojíždění po městě a zkoušku sportovního režimu za městem. Magické tlačítko sport vlevo od voliče automatu znamená, že se vám pod pravý pedál koncentruje výkon 218 koní a 400 Nm jak z elektriky, tak i z benzínu. Auto pak pocitově jede podobně jako dieselová Octavia RS. Ale pozor na přetáčivost, přeci jen pod zadními sedačkami vezete 135kg baterií o kapacitě 13 kWh. Nad zadní nápravou je i nádrž na 50 litrů benzinu. To je o 16 méně než v případě konvenční verze. A když jsme u těch rozdílů, o 150 litrů méně má i kufr. Kdybych si to nepřečetl, tak si rozdílu ani nevšimnu.

Zkrátka elektriky jsem si na Moravě moc neužil, na delší dobíjení nebyl čas. Spotřeba benzínové jedna čtyřky se držela lehce nad šesti litry. Nabít baterii alespoň na více než 50% se mi podařilo vyhrazením si dostatku volného času až v Praze. Na rychlonabíječce u LIDLu v Horoměřicích to bylo dokonce gratis. Čistě elektricky jsem pak ujel něco málo přes 20 kilometrů, před úplným vybitím akumulátoru se opět začal hlásit o slovo benzín. Na plně nabitý akumulátor je tedy možné najet cca 40 – 50 kilometrů.

Z pohledu pohonu není Superb Combi IV úplně ideálním autem fanouška rally. I když by člověk našel vhodné ubytování s dobíjecí stanicí, 50 kilometrů je tak jeden přejezd a dále jedete na benzín. Navíc Superb Combi L&K je s hybridem stále o skoro 80 tisíc dražší než oblíbený diesel 110 kW a za to už se dá pořídit pěkných pár litrů nafty. Navíc ani dobíjení není ve většině případů zadarmo. Pokud však člověk dojíždí každý den do 50 kilometrů do práce, kde je možnost dobíjení, situace se výrazně mění. Takového dostavníku, jakým Superb je, je ale na pouhé dojíždění do práce škoda.