Nejinak tomu bylo letos, kdy se ve velmi početné konkurenci navíc umístil sedmý absolutně. Nebrání se však novým výzvám. „Sice už ve svých letech nejsem perspektivní. Přesto by mě lákalo popasovat se s Mírou Černým v „jeho“ třídě E-1600. To je pilot absolutní extratřídy. Nějaké přípravy k přestupu jsem již zahájil. Jenže vše závisí na financích,“ začíná naše povídání vrchlabský pilot. A finanční stránka věci je i důvodem, proč jede právě EDDA Cup.

„Je to nejdostupnější možnost závodění. Přitom organizace je skvělá, zabezpečení také. Navíc máme možnost svezení na krásných tratích. Úžasná letos byla třeba slovenská Baba. To je evropský kopec. Mně se moc povedla Zbraslav, kde jsem zajel traťový rekord mezi historiky. Abych se taky pochlubil (smích). Moc mě potěšilo, že příští rok pojedeme Prachatice. Krásná, velice rychlá trať na špičkovém asfaltu. Hodně na srdce. A rovněž tamní pořadatelé jsou výborní.“

Prachatice jste v minulosti jezdili společně s republikou. Nyní však budou výhradně součástí EDDA Cupu.

„Osobně to vítám. Konfrontace s „republikou“ byla zajímavá. Při tom velkém počtu aut se však program hrozně táhl. Do poslední jízdy jsme startovali kolem osmé večerní, jednou dokonce ve čtvrt na devět. A pak mám ještě další důvod, proč jet právě EDDA Cup.“

Jaký?

„Jsou tam vynikající vztahy. Mám tam spoustu kamarádů.“

Kteří patří k těm největším?

„Kde začít (smích)? Je jich spousta. Ti největší? Zdeněk Tichý s celou rodinou, Luboš Krameš, Pavel Nytl, ale i také Novákovi. (Do debaty vstupuje manželka Radka: „I Pavel Maier, ne?“) Jasně. To je legendární srdcař. (Radka: „My to pojímáme jako takovou dovolenou. Grilování, setkání s přáteli a chlapi si při tom ještě zazávodí“. Vycházíme se všemi. Mimochodem až z článku jsem se dozvěděl o svatbě Lukáše Kubíčka. On a jeho rodina jsou také naši velcí kamarádi. Můj táta jezdí na kafe k jeho dědovi. Dědu Kubíčka uznávám. Vždy byl nápomocen, když bylo potřeba pomoci a našli jsme společnou řeč. Taky nikdy nezapomněl poplácat Radku po zadku. Byl to takový rituál (smích). Spával v Avii v kultovních škodováckých barvách. Míval tam své ležení. A také výborné pití (smích).“

Zmínil jsi tátu, který stále aktivně závodí.

„Navíc zbrojí. Staví novou „eresu“ v modré barvě. V EDDA Cupu ho pravděpodobně uvidíme v jiné kategorii. Kastli mu stříkal Pavel Maier. Teď ladí nápravy a nastane příprava motoru. Práce v garáži je nadále jeho vášní. Ale můžu se ještě zmínit o těch vztazích v EDDA Cupu?“

Určitě.

„Nedám dopustit třeba na Šlehyho (Jana Šlehofera, pozn. autora). Jednou se mi před startem, tuším roku 2018, zastavilo auto těsně před samotným startem. Honza mi pohotově pomohl. Říkal: „Pepo, buď v klidu.“ Zaběhl ke Komárkovi pro start-box, mě, rozhozeného, že nedojedu, uklidňoval. A já vyhrál.“

Vím, že na pořádání závodů se podílejí i Tvoji synové.

„Oba jsou pro EDDA Cup zapálení. Osmnáctiletý Filip je již zkušeným traťákem. Třináctiletý Patrik dělá na startu „klíňáka“. To znamená, že když auto najede na start, podloží mu zadní pneumatiku klínem.“

Startuje i Tebe?

„Všechny (smích). Kluci makají, abych mohl závodit. Patrika závodění také láká. Asi je jen otázkou času, než se to stane realitou. Naopak Filip preferuje studium psychologie na Vysoké škole. Má to v hlavě srovnané. Ohledně školy se o něj vůbec nemusíme starat. Je precizní. Vidím ho tedy spíše jako manažera.“

Závěrem se nabízí otázka na Tvé další plány.

„Jak jsem již zmínil, popasovat se s Mírou Černým. Úvod příští sezóny však nový motor mít určitě nebudu. Je to hodně o penězích. Kdyby se to podařilo v polovině sezóny, byl bych rád.“

Foto: Robert Balcar