To, že se finální verze harmonogramu v některých detailech odlišuje od prvního nástřelu, je zcela běžné. Ale aby během dvou měsíců pořadatelé vydali hned tři úpravy harmonogramu své soutěže, to už tak běžné nebývá. O to více, že se jedná o soutěž mistrovství světa. Vloni v září monačtí pořadatelé předpokládali, že už nebude po pandemii koronaviru vidu ani slechu a představili plán na uspořádání své rally v podobě nikterak se nevychylující od její běžné verze posledních let. První šok jim přinesla jiná katastrofa, hurikán Alex. Ten se na začátku října přehnal přes oblast Azurového pobřeží a přilehlých hor na pomezí Francie a Itálie takovou silou, že spoustu míst zaplavil a spoustu horských cestiček zcela zničil. Zrušena tak musela být Rally Sanremo i sousední Rallye d’Antibes – Cote d’Azur. Ta se koná na tratích v oblasti Col de Turini, Col Saint-Jean nebo Moulinetu, kam byla tradičně plánována i závěrečná etapa Rallye Automobile de Monte-Carlo 2021.

Pesimisti už na podzim předvídali, že se slavná soutěž za těchto podmínek nemůže odjet. Přehnaní humanisti při pomyšlení na rally v oblasti zrudli pohoršením. Pořadatelé k problému naštěstí přistoupili pragmaticky a v horách nad Monakem, které skýtají nepřeberné možnosti různých tratí, namotali zcela novou nedělní etapu. Poprvé od roku 2007 sice soutěž nezavítala na kultovní místo Col de Turini, ale místo toho se posádky musely popasovat s dvojicí neméně náročných úseků. Napřed je v každé sekci čekal úsek Puget-Théniers – La Penne, který se proslavil v roce 2002 nehodou Romana Kresty. Záběry Škody Octavia WRC za zbořenou zídkou zapřené o dřevěný sloup, který ji zachránil před pádem do propasti, tehdy obletěly celý svět. O bonusové body se letos bojovalo na úseku Brianconnet – Entrevaux, který obsahoval na odvrácené straně kopce hodně dlouhou pasáž se solidní vrstvou sněhu. Navíc šlo o návrat na místa let dřívějších, když se v této oblasti naposledy jelo v roce 2001.

Takovou realitu nabídnul listopad a netrvalo ani měsíc a pořadatelé se museli pustit do další modifikace trati. V tomto případě už nemuseli hledat nové úseky, naopak byli donuceni škrtat a přesouvat časy startů. Ani po takřka roce bojů s koronavirem toto martyrium nekončí a francouzský premiér na konci loňského roku rozhodnul, že pomůže zákaz večerního vycházení. Noční úseky tím vzaly za své. Jako obvykle se mělo dvěma takovými startovat ve čtvrtek, ale ty byly přesunuty na odpoledne téhož dne. Jelikož už pořadatelé tehdy pracovali s variantou rally bez diváků, zcela vyřadili shakedown, na kterém bývala obrovská koncentrace lidí. V pátek zůstala zachována celá trojice úseků, které se nadále měly jet dvakrát, jen o něco dříve. Neděle v této formě itineráře zůstala beze změn a nejvíce se tak úpravy dotknuly sobotního dění. Posádky totiž po absolvování rychlostních zkoušek ještě čekal dlouhý přesun z okolí Gapu do vzdáleného Monaka. Na úsek s cílem v Embrunu si tak posádky po šesti letech čekání budou muset počkat ještě déle. Když nepočítáme původní dvojici nedělních úseků, které ale byly nahrazeny jinou dvojicí, tak se jednalo v případě Saint-Apollinaire – Embrun o jedinou trasu, na kterou ve finální verzi harmonogramu nezbylo místo. Druhý sobotní úsek Saint-Clement – Freissinieres se nakonec odjel jen jednou, z čehož měl největší radost Ott Tänak. Právě zde totiž vloni zažil hrůzostrašnou havárii. Místo jeho výletu z trati bylo letos zpomaleno retardérem, ale estonskému jezdci se tento úsek stal osudným znovu. Tentokrát kvůli defektu. La Breole – Selonnet se měl v sobotu po setmění stát přejezdovým testem na cestě do Monaka. Nakonec se odjel dvakrát, v obou případech ale mnohem dříve a za světla.

Francouzské úřady v lednu ještě více utáhly kohouty a navíc ve strachu z britské mutace rezidentům této země výrazně ztížily cestu do své země. Chvíli to už vypadalo, že se stáj M-Sportu ani nedostane na start a osud celé rally visel doslova na vlásku. Monačtí pořadatelé se ukázali jako pořádní bojovníci a snahu o oslavu 110. výročí své soutěže nechtěli vzdát. Společnými silami s promotérem a FIA nakonec vše dovedli do zdárného konce. Takovou zarputilost by jim leckde mohli závidět. Do Francie by na zkušenou mohli vyrazit třeba pořadatelé z Británie nebo Irska. Ještě neskončil ani první měsíc nového roku a jejich kalendáře už se stávají spíše trhacími. Finální verze itineráře 89. Rallye Automobile de Monte-Carlo se od té prosincové přeci jen ještě trochu lišila. Se zavedením povinné večerky v 18:00 museli pořadatelé úseky čtvrteční, páteční a sobotní etapy posunout blíže začátku dne. Druhý průjezd třetím pátečním úsekem nakonec vzal za své a nejkratší monacká edice v historii měřila jen 257 ostrých kilometrů. Do harmonogramu se ale díky všem těm posunům vrátily průjezdy za tmy. Jak v pátek, tak v sobotu se totiž začínalo ještě před rozedněním. Pokud bychom vzali čistou délku měřených úseků bez opakovaných průjezdů nebo průjezdů v protisměru, pak byl letošní ročník i přes všechny úpravy na úrovni trati z roku 2002 a rozhodně pokryl více kilometrů než edice 2005.

Určitě to nebyl obvyklý ročník a s diváky podél trati to příště bude výrazně lepší, ovšem i tak monačtí pořadatelé ukázali, co se dá i za tak těžkých podmínek zvládnout. Doufejme, že budou inspirací dalším pořadatelům a soutěže nebudou zažívat tak silný maratón rušení, jakého jsme byli svědky vloni. Co se ještě monacké soutěže týká, tak ta po dlouhých osmi letech opouští rodné město Sébastiena Ogiera, Gap. Příští rok se má veškeré dění odehrát přímo v horách nad Monakem v departmentu Alpes-Maritimes. Naposledy se výhradně tam Rallye Automobile de Monte-Carlo odehrávala v roce 2006, před přesunem centra dění do Valence.