1984 – úžasný rok
Chyběl jsem snad jen na dvou ročnících. Tenkrát zima byla zimou, a tak se člověk po více než tříměsíční závodní pauze na našich rychlostních zkouškách těšil nejen na technické novinky ve startovní listině, ale také na zážitky v souvislosti se sněhem a ledem, kterého bývalo na Valašsku často dost. Na celou sezónu 1984, která startovala právě v Otrokovicích, moc rád vzpomínám. Byla velmi zajímavá. Ať už jde o jezdecké obsazení nebo techniku, která se v tomto roce u nás objevila na startu jednotlivých soutěží. Když je řeč o roce 1984, vybavují se mi především technické domácí novinky. Byl to doslova revoluční rok, kdy docházelo k vývoji a testům vozů pro roky příští… Škoda 130 LR…. Škoda Garde 160 MTX…. Prostě bylo se na co dívat a ještě dnes si myslím, že rok 1984 patřil k těm nelepším, které jsem na soutěžích zažil.
Haugland byl na sněhu nejlepší
Mattig s výkonnou Asconou na domácí nestačil
První setkání s novinkou u Kudlova
Slušovický servis
Zadní nápravu poháněl motor z žigulíka
Na již zmíněné „Valašce“ došlo k premiéře hned dvou soutěžních vozů z domácích luhů a hájů. Po ukončení homologace legendárního vozu Škoda 130 RS museli v Mladé Boleslavi zapracovat na vývoji následovníka „stotřicítky“ a fanoušek tak mohl sledovat souboj prototypu vozu Škoda 130 LR s konkurencí domácí i zahraniční. Už v roce 1983 hledala továrna různé alternativy, včetně turba. Zelenou nakonec dostal vůz pro tehdejší skupinu B s atmosférickým motorem. V Metalexu se ve spolupráci s Agrotýmem JZD Slušovice podařilo vytvořit přímého konkurenta – „hybrid“ Škoda Garde 1600 MTX, který poháněl agregát z „žigulíka“. Konkurence byla na Valašce díky P. Mattigovi s Asconou, Švédovi Perssonovi s Fordem Escort RS 2000 MKII a dalším velmi kvalitní. Garde pilotované Václavem Blahnou zajíždělo na trati pokryté sněhem a ledem neskutečné časy a neztratily se ani škodovácké prototypy s Ladislavem Křečkem, Svatoplukem Kvaizarem a Johnem Hauglandem za volantem. Prototypy jely pochopitelně mimo soutěž, ale zážitek a příslib do budoucna to byl pěkný až neskutečný. Podle časů z rychlostních zkoušek byl nejrychlejší Haugland před Křečkem, ovšem nebýt zapadnutí Blahnova hybridu. To by se z pomyslného vítězství radoval slušovický jezdec.
Křeček byl na Šumavě nejrychlejší
Kvaizar s prototypem
Valoušek s Alfou
populární Vodehnal s Moskvičem
Na zimní Šumavě testování domácích novinek pokračovalo a znovu se ukázalo, že mladoboleslavské vozy i hybrid ze Slušovic byly rychlejší než zbytek startovního pole! Ale v oficiální klasifikaci zvítězil Miroslav Lank s vozem VAZ 2105 MTX před Václavem Suchopárem (VW Golf GTI 1.6) a Pavlem Valouškem sen. s Alfou Romeo. Startovní listinu tenkrát ovládaly až na pár výjimek vozy Škoda 120 LS a Lada.
Pavlík v cíli teplické erzety
Sezóna pokračovala v Teplicích jedenáctým ročníkem Rallye Sklo Union Teplice, kde poprvé startoval s vozem Opel Manta 200 slušovický Leo Pavlík. To byla další novinka toho roku! V oficiální klasifikaci nedal nikomu šanci a vyhrál. Na jeho jízdu s rozevlátou zádí vozu se nedá zapomenout. Prostě klasika! Účast Manty v domácích soutěžích byla vítaným zpestřením! Do cíle soutěže tentokrát z nejrůznějších příčin nedojel jak škodovácký prototyp, tak ani nový vůz Garde s Karlem Kašpárkem za volantem. I v červnové Rallye Příbram opět vyjely ke vzájemné konfrontaci nové vozy z Boleslavi a Slušovic, včetně Pavlíkovy Manty. Ale zase mimo klasifikaci a pro radost fanouška, který mohl hýčkat nadějí, že v příštím roce už pojedou novinky naostro!
Na příbramské šotolině
Blahna v Příbrami
Při mezinárodní a evropské soutěži Rallye Škoda 1984 sice domácí prototypy startovat nemohly, ale zahraniční konkurence českého fanouška stoprocentně uspokojila. Vždyť přijeli jezdci M. Cinotto, I. Carlsson, G. Fischer, J. Sellholm, L. Aitkenová, J Haugland a mnoho dalších kvalitních jezdců. Vozy Audi Quattro A2, Mazda RX-7, Porsche 911 SC, Ford Escort RS a další pozvedly mladoboleslavskou soutěž na více než evropskou úroveň. I proto je pro mě rok 1984 nezapomenutelným. Ozdobou byl souboj Cinotta s Carlssonem…
Haugland s áčkovou stodvacítkou
Tovární Audi pilotoval Cinotto
a byl středem pozornosti
Carlsson před hotelem Škoda
Carlsson na valovickém písku
Britka Louise Aitken-Walker
Barum rallye přinesla také krásný sport a podívanou. Vyhrál ji H. Demuth s Audi 80 Quattro a v silné zahraniční konkurenci udělali tovární jezdci AZNP tentokrát pěkný výsledek s áčkovými stodvacítkami, na nichž se určitě projevil i vývoj „béčka“. Domácí novinkovou sezónu připomněl K. Kašpárek jako předjezdec s vozem Škoda Garde 1600 MTX. To bylo naposledy, kdy se „bastard“ ukázal fanouškům.
Kašpárek na Barumce 1984
Čubrikov s Renaultem 5 Turbo
Vítězný Demuth s Audinou
Poslední kilometry pro bastarda
Parádní rok 1984 jsem ukončil v září na tradiční soutěži Poháru míru a přátelství Rallye Tatry v Popradu, kde se vždy scházela skvělá konkurence. Tenkrát se jezdilo na opravdu náročných rychlostních zkouškách včetně drsné šotoliny, kterou jsem si s foťákem v ruce užil…
Prototypy 130 LR měly střešní spoiler
Nově homologované mladoboleslavské vozy Škoda 130 LR odstartovaly v roce 1985 vítězné tažení po domácnících i zahraničních soutěžích. Novinka z Metalexu se bohužel z mnoha důvodů nedočkala oficiálního startu a na mnoho let se ztratila z tratí rychlostních zkoušek.
Byla to naše první sezóna ve velkém mistráku, "federálu", a s těmi borci, na které jsme ještě před několika lety koukali s otevřenou pusou, jsme si na přeskupení porovnávali časy z erzet....
Splněný klukovský sen.
A slzíme dojetím, když sem přijel sem tam pro nějaký ty body do evropskýho mistráku občas i nějaký ten kapitalista s autem odpovídajícím své době.
Fakt to bylo tak úžasný? Jasně, byl jsem mladej (krásnej bohužel nikdy), zdravej, svět mi ležel u nohou, holky měly hluboký oči a můj Fiat 125p měl cca 2 až 4 cm čtverečný neprorezlý plochy kastle. Jasně, žral jsem Blahnu, Kvaizara, Křečka, Pavlíka, Valouška... byli to pro mě Bozi... ale mnozí z nich neměli ani šanci svýzt se s autem poloviny 80. let.
Bůh zaplať, že dneska se tu díky krátkýmu období kapitalismu vyrábí auta, který patří k absolutní světový špičce a sledovat náš nároďák je radost, protože tu jsou špičkový auta, špičkový týmy a skvělý lidi. Ty výborný lidi jsou naštěstí to jediný, co z roku 1984 přetrvalo.
Ale jinak nemám moc smyslu pro tuhle nostalgii z bídy. A jestli v něco pevně doufám (zcela zjevně marně), tak že se to nevrátí!!!