Vlastimil Resl - eWRC.cz
14. 3. 2021 11:10 − 3125× − 1

Ondřej Krajča: „Volant mě nikdy nelákal!“

Jedním z našich nejvytíženějších spolujezdců posledních sezón je Ondřej Krajča.

Přestože v květnu oslaví teprve osmadvacáté narozeniny, na ewrc-results eviduje již 108 startů. „Prioritou by měla být spolupráce s Adamem Březíkem. S Fabií R5 pojedeme pod hlavičkou týmu Samohýl Škoda Team dvoudenní mistrák a vybrané sprinty. Více napoví až výsledky. Zpočátku bychom se rádi pohybovali okolo desátého místa a postupně zrychlovali. Hlavní prioritou je dojíždět do cíle. Pokud bychom v závěrečných podnicích nahlédli mezi TOP5, bylo by to super. Letos jsme zatím měli pouze dva testy v Kopřivnici. Nyní čekáme, jako asi všichni, jestli se pojede Valaška,“ přibližuje letošní plány mitfára, kterému soutěže učarovaly od malinka.

„Pocházím ze Zubří od Valašského Meziříčí. Přestože nikdo v rodině nezávodil, táta mě už od malinka brával na rally, především Valašku a Barumku. Mě to od začátku hrozně moc bavilo. Snil jsem, že jednou pojedu také. Rovnou mě však zaujala pozice spolujezdce. Volant mě nikdy nelákal, jelikož jsem na to neměl ty správné buňky. Od svého dětství, během letních prázdnin, jsem prakticky procestoval celou Evropu. Hodně jsem se naučil práci s mapou, což mne bavilo. Pozice spolujezdce už byla tak nějak předurčena.“

Kdy a jak začala tvoje kariéra?

„Zpočátku jsem objížděl soutěže s kamarády jako fotograf. Byl jsem dokonce akreditovaný a disponoval oficiální vestou. Svého času jsem fotky poskytoval i serveru ewrc. Postupně jsem poznával další a další lidi, až jsem se seznámil s fotografem Tomášem Urbanem. Ten doma stavěl závodního, ale stále sériového Favorita a nabídl mi místo spolujezdce na Erzetce. Tu pořádali nedaleko Uherského Brodu otec a syn Bujáčkové. Zpočátku jsem ani pořádně nevěděl, jak pořádně psát rozpis. Byl jsem takový samouk, i když jsem přeci jenom pár rad do začátku dostal. Následně jsme s Tomášem několikrát absolvovali populární zimní akce Ve stopě Valašské zimy. Ještě během mého dětství nastalo stěhování do jihočeské Nové Bystřice, odkud pochází maminka. Ani zde mě vášeň pro rally neopustila. Díky Josefu Fantovi jsem měl možnost svezení ve Felicii i na populární Radouni, která se jela „za barákem“.“

Sezóna 2014 znamenala skok mezi „velké“ kluky.

„Koncem předchozího roku jsme se zkontaktovali s Jirkou Hladíkem. S ním a jeho Suzuki Swift GTi Mk2 jsem se přesunul do licencovaných soutěží. Skok to byl veliký. Už byly klasické časové kontroly a nutností mnohem větší pečlivost a preciznost. Závodění s Jirkou bylo fajn. Navíc mi předal mnoho cenných rad a zkušeností. Nikdy jsem se nebránil radám. Hodně mi v tomto pomohl třeba Zdeněk Hrůza. Následovala nabídka od Patrika Rujbra jet s ním sezónu 2015 v Renaultu Clio RS R3T. To byla tehdy úplná novinka.“

Od roku 2016 jsi odjel mnoho podniků, ale zároveň vystřídal obrovské množství jezdců. Čím si to vysvětluješ?

„Mnohdy mělo jít o dlouhodobé projekty, které se nepodařilo realizovat, a skončily mnohem dříve oproti původnímu plánu. Na druhou stranu střídání jezdců a aut mi přineslo opět spoustu zkušeností a poznatků. Moc hezké byly starty s Karlem Kupcem. S Peugeotem 208 R2 jsme proháněli tovární vozy Opel Adam R2 v ERC. Karel je špičkový a mimořádně talentovaný pilot. Škoda jen, že určité důvody zhatily jeho účinkování v projektu Autoklubu ČR Rally Talent. Za zmínku stojí také sezóna 2018 s Erikem Caisem. Tam se vše točilo pouze kolem závodů a přípravy na ně. Takže zase něco úplně nového.“

Nadcházející rok jsem ti napočítal absolvovaných neuvěřitelných osmadvacet soutěží.

„To už je opravdu hodně (smích). Těsně před sezónou mi dal nabídku Martin Vlček, abych s ním jel ve voze Hyundai i20 R5. Tou dobou jsem již byl domluven s Honzou Talašem na startech v ERC3 Junior. Závody naštěstí nekolidovaly a tak šlo vše zvládat. I díky mému tehdejšímu výbornému zaměstnavateli, který mi velmi vycházel vstříc ohledně uvolňování. S Martinem jsme si velice dobře rozuměli a závodění byla jedna velká radost. Taky jsem s ním zažil největší nehodu celé dosavadní kariéry. Na Barumce jsme jeli ve velké pohodě a měli na dosah super výsledek. Půldruhého kilometru před cílem erzety nastala chyba a my vletěli čelně do stromu. Martin ležel dlouho ve špitále. Já tam pouze přenocoval. Záda to však odnesla. Vedle klasické fyzické přípravy jsem tak musel zařadit mnohem více cviků právě na tuto partii.“

Loni jsi navigoval především talentovaného Dominika Stříteského.

„Jsme dlouholetými kamarády. Dohoda nastala narychlo, asi tři týdny před startem sezóny. S Peugeotem 208 R2 se nám dařilo skvěle. Přestože sezóna byla kvůli koronaviru zkrácená, těch startů bylo opět ažaž. I když byla pro nás sezóna velmi úspěšná, tak se u mě začala trochu dostavovat únava ze závodů. Začátkem prosince jsem trochu už nevěděl, co dál. Společně jsme se tedy dohodli na ukončení spolupráce. Nicméně nadále zůstáváme přáteli a velmi často spolu komunikujeme.“

Máš nějaký spolujezdecký vzor?

„Hodně se mi líbí Julien Ingrassia. Především svým neustálým naprostým klidem. To považuji u spolujezdce za velmi důležitou vlastnost.“

Závěrem se tě zeptám, zdali máš nějaký rallyový sen?

„Jedním ze splněných snů byl start na Azorských ostrovech. Technické rychlostí zkoušky v nádherné krajině neměly chybu. Největším zážitkem bylo jet po úpatí sopky. Dalším mým snem, zatím nesplněným, je zúčastnit se podniku světového šampionátu.“

Komentářů celkem: 1
14. 3. 2021 17:13
0 0
Ondra je velkej borec a přitom pořád normální kluk. Minulý rok na Valašce mě zachránil před penalizací do ČK a to jsme jeli proti nim ve tříděsmajlík
Pro komentování je třeba se nejprve přihlásit!