Ten spolu s Janem Dohnalem vybojoval mistrovský titul v MČR v kategorii 2WD a zároveň ovládli Rallysprint Sérii. „Potěšilo mě to a ve své kariéře to stavím vysoko, přestože nezávodím vyloženě kvůli titulům. Ty jsou spíše třešinkou na dortu. Vážím si hlavně toho, že mohu vedle tak dobrého pilota a člověka, jako je Honza, vůbec sedět. Miluji prostě závodění, je to zábava a adrenalin. Pokud by se letos podařilo výsledky zopakovat, byl bych však pochopitelně rád. Letos začneme oba šampionáty a pak se budeme rozhodovat podle jejich vývoje,“ nastiňuje plány devětadvacetiletý spolujezdec. Pro něj se loni jednalo o první rok vedle Honzy Dohnala.

„Před začátkem spolupráce jsme si několikrát u Honzy na Příbramsku vyzkoušeli spolupráci a psaní rozpisu. Od prvních kilometrů nám bylo jasné, že vše bude fungovat. Úžasná je také Honzova technika – Renault Clio S1600. Ex-tovární auto a krásný klenot. Vedle vozů WRC a Kit Car podle mě nejúžasnější náčiní v novodobé historii rallysportu od roku 1995. Mrzí nás proto snaha některých činovníků znemožnit těmto autům bodovat do absolutní klasifikace od roku 2022. Vše se snažíme zvrátit peticí. Máme již bezmála dva tisíce podpisů. Výsledek je nicméně nejasný. Uděláme pro zachování těchto nádherných aut maximum. Rozhodující slovo však nemáme.“

Vedle Honzy nadále občas naviguješ Antonína Tlusťáka.

„Spolupráce s Tondou začala už v roce 2012. Od té doby jsem mu jezdil na všech evropských podnicích špióna. Když se koncem roku 2015 ocitl bez spolujezdce, volba byla jasná. Už proto, že jsem za léta špiónování znal jeho hodně specifický rozpis. Nyní již jde spíše o jednorázové záležitosti. Jako třeba letošní únorová Adria Rally Show v Itálii. Celá akce se konala na okruhu a vedle závodní trati se jezdilo po obslužných komunikacích. Takže vše na jednom místě. V současné době pandemie a spousty omezení je však každé svezení dobré. U Tondy nicméně již nějaké velké rallyové plány neočekávám. Jeho prioritou je motokárové závodění jeho jedenáctileté dcery Kláry. Sám se sveze spíše příležitostně, vyloženě pro radost. Chtěl bych mu tímto moc poděkovat za vše, co jsme spolu zažili a snad ještě i zažijeme. (smích) “

Vraťme se do minulosti. Kdy tě soutěže zaujaly?

„Jelikož bydlíme nějakých dvanáct kilometrů od slavné erzety Troják, inklinoval jsem k nim od malinka. Již jako malý jsem pravidelně navštěvoval Valašku, Barumku i Kopnou. Byl jsem spíše samorost. V naší rodině nikdo nezávodil ani neměl k tomuto sportu nějaké sklony.“

Jak se zrodil tvůj spolujezdecký debut?

„Před Horáckou Rally 2010 jsem objevil inzerát, že spolujezdce shání Michal Pokorný. Také pro něj to byla premiéra. S jeho Felicií se nám podařilo soutěž dokončit a vyhrát třídu. Jelikož jsem vedle sebe neměl nikoho, kdo by mi trošku vyšlapal cestičku, následně jsem bral jednorázové záskoky nebo krátkodobé spolupráce. Vystřídal jsem několik jezdců a aut a ze všeho se snažil vzít nějakou zkušenost.“

První dlouhodobější spolupráce přišla v roce 2013 s Milanem Obadalem.

„Milan byl tehdy úplným nováčkem. Požádal mě, zdali bych mu mohl věnovat alespoň jednu plnohodnotnou sezónu, předat mu zkušenosti a zasvětit ho do motoristického sportu. Vesměs jsme jeli Hondu Civic VTi a dvakrát Renault Clio Sport, když si Milan chtěl zkusit silnější auto. Spolupráci hodnotím pozitivně. Milan je skvělý člověk a dodnes spolu vycházíme výborně. Těší mě, že jsem mohl být u začátku jeho kariéry, která trvá dodnes.“

Druhou polovinu sezóny 2015 jsi nejprve v Peugeotu 208 R2 a poté Citroënu C2 R2 Max navigoval Tomáše Pospíšilíka.

„Již předtím jsme se znali. Oba jsme totiž pracovně fungovali ve Slušovicích. Tomáš je perfektní, hodný a skromný kluk. Má také ohromný talent. Ostatně vynikajících výsledků dosahoval už v autokrosu. Tím více mě mrzí, že ho dnes nevídáme za volantem „er pětky“, kde měl docela dobře rozjetou kariéru. Přál bych mu, aby se na tratě rychlostních zkoušek co nejdříve vrátil.“

Přišly sezóny s Tondou Tlusťákem a po něm následoval Egon Smékal.

„S Egonem jsme odjeli celou sezónu v ERT Central v rámci reprezentace. Byly to krásné závody a nové zkušenosti s rozpisem a vozem R3T. Moc rád na to vzpomínám.“

Máš nějakou oblíbenou soutěž?

„Těch je spousta. Samozřejmě všechny, jedoucí se v mé domovině – Kopná, Barumka a Valaška. To jsou srdcovky. Z českých závodů mě neuvěřitelně baví také Pačejov. Zahraničních rally mám oblíbených strašně moc. Miluji nezpevněný povrch, takže cokoliv na sněhu a šotolině (smích). Moc se mi líbí Kypr a Acropolis, kde na člověka dýchne tradice starých dob.“

Jak jsi na tom se závodnickými vzory?

„Vzhlížím spíše do minulosti. Skupina B, pak áčka, ještě WRC. Tehdy se závodníci věnovali především závodům. Prvním, s kým jsem zažil surové staré Áčko, byl můj velký kamarád Jirka Káňa, který sedlá nakoňovanou Sierru Cosworth, prostě nezapomenutelný okamžik. Dnes mi přijde, že pro mnohé je důležitější PR než soutěž samotná a řeší se jen samé nesmysly.“

Závodila i tvoje manželka Lucie. Kde jste se seznámili?

„Lucka i její sestra Verča jezdily závody do vrchu seriálu EDDA Cup s Citroënem C2. Na Příbrami 2017 startoval jejich otec Martin Kožmín s Mitsubishi Lancer EVO IX. No a s Luckou se to právě tam nějakým záhadným způsobem všechno propojilo (smích). Od té chvíle spolu trávíme skoro čtyřiadvacet hodin denně, zrajeme jako víno a ani opakující se „nouzáky“ nás nezlomily, takže jakmile seknu se závoděním, otevřeme si manželskou poradnu (smích).“

Zbývá ti čas na další koníčky?

„Tím největším je rodina. Loni se nám narodil syn Benjamin, který 8. března oslavil své první narozeniny. Hodně jezdíme na výlety s karavanem. Když se trošku času přece jen najde, rád posedím s přáteli u dobrého piva nebo kořalky. (smích). Nechci tady tvrdit například, jak tvrdě pracuji na fyzičce nebo jím jen bambusové výhonky. Nemluvil bych totiž pravdu (smích).“

Máš oblíbenou značku piva a kořalky?

„Mezi pivy je samozřejmě celosvětovou klasikou Plzeň. Když zavítám na Moravu, je to Přerovský Zubr. Ten mimochodem patří k hlavním sponzorům přerovského autokrosu a podporuje i Barumku. Výrazně tak pomáhá českému motoristickému sportu. A v neposlední řadě dobře chutná (smích). Z kořalek preferuji naši domácí rodinnou slivovici a dále vše, co má volty a je to pitelné.“

Závěrem se zeptám na tvůj motoristický sen?

„Předně bych si přál, aby se celý svět trošku narovnal včetně toho automobilového. Aby se po tratích proháněla opravdová závodní auta a ne nějaké hybridy nebo elektrifikované záležitosti. Prostě nabídnout něco, co opět přinese divácký boom, a tratě budou obsypané diváky. Vždyť právě pro ně to děláme především.“