„Valaška je první soutěží, kterou jsem jel podruhé. Tratě však byly, oproti loňsku, hodně změněné. Žádná erzeta nebyla úplně stejná, jako minule. Některé úseky jsem však poznával. Vědomí, že se mi je podařilo loni zvládnout, mi dodávalo větší důvěru v sebe i rozpis,“ konstatuje pilot, jehož navigátorem je nadále zkušený Jiří Stross.

Posádka vozu Opel Adam R2 se startovním číslem 42 před soutěží žádný test neabsolvovala. „První svezení proběhlo až na shakedownu. Po úvodní bezproblémově jízdě nás hned ve druhé začala zlobit elektronika. To působilo odpojování klapky na plynu a auto chvílemi přestávalo jet. Mechanici přes noc na odstranění závady pracovali a ráno to vypadalo, že technika bude fungovat,“ vrací se k předstartovním peripetiím Dominik. „Bohužel, na přejezdu k závěrečné sobotní erzetě se problém opakoval. Elektronika nám odpálila řídící jednotku a auto jelo na nějakých 2000-2500 otáček. Nebylo reálné stihnout včas ani časovou kontrolu před rychlostkou. Mechaniky čekala další práce a my v neděli ráno pokračovali v rámci SupeRally. Mě o nějaké výsledky až tak nejde. Prioritou nadále zůstává učit se, poznávat tratě a soutěže si užít. Nejvíce mě proto mrzela nemožnost jet druhý průjezd Lešné. Ta byla nejdelší vložkou celé Valašky a během jejího prvního průjezdu se mi hodně líbila.“

Jiří Stross se po své páté účasti na Rally Dakar vrátil do českých krajů. „První sobotní runda se nám vydařila. Třetí a pátý čas ve třídě 6 byly solidním začátkem. Pátí jsme byli i ve třetí rychlostce. Před tou čtvrtou však přišly technické problémy. Tím naděje na solidní výsledek zhasly,“ přidává své stručné vyjádření navigátor ze severočeského městečka Budyně nad Ohří.

V neděli už auto fungovalo bez problémů. Dominik však přiznává, že se pro změnu nevyvaroval menší krizové situaci. „Ta přišla na první Bystřičce. Během seznamovacích jízd jsme si ono místo, kde se mělo před horizontem odbočit vlevo, psali asi ve třicetikilometrové rychlosti. Nenadiktoval jsem si tam tedy ani žádnou brzdu v domnění, že prostě zatočíme. Ve více než stokilometrové rychlosti při ostrém průjezdu z toho pramenil špatný odhad a místo odbočení jsme se poroučeli rovně na šotolinovou cestu. Ta byla úzká natolik, že se na ní nebylo možno ani otočit. Následné couvání nás stálo určitě půl, možná třičtvrtě minuty. Druhý průjezd onoho místa už jsem pojal opatrněji. Celkově se mně Valaška moc líbila. Seděly mi především dlouhé sobotní erzety.“

Mladoboleslavský soutěžák loni absolvoval prakticky všechny podniky MČR i Rallysprint série. „Jelikož bylo soutěží málo, snažil jsem se najet maximum ostrých kilometrů. Prioritou totiž bylo učit se a postupně zrychlovat. Vynechal jsem pouze Pačejov, kolidující s jiným závodem. Letošní plány se budou odvíjet podle toho, co umožní odjet pandemie koronaviru. Pokud by se jely oba domácí seriály, zřejmě bych si z každého vybral některé podniky. Zatím se vždy rozhodujeme soutěž od soutěže. Kdyby došlo k výraznému rušení českých závodů, asi bychom se poohlédli po možnosti svezení v zahraničí. Nyní nicméně stále preferuji starty doma. Hodně také doufám, že příště už budou moci dorazit diváci. Bez nich a pořádné atmosféry to prostě není ono. Ukázkovým příkladem je loňská Sosnová. Při Bohemii bylo úžasné, když tribuny byly téměř plné. Naopak Setkání mistrů, proslulé tradičními davy příznivců, bez fanoušků působilo poněkud smutně,“ přeje si závěrem návrat do normálu pilot, jehož dalším startem by měla být Rallye Šumava Klatovy.

Foto: Robert Balcar