Po krátké pauze po sprintu v Pačejově nás čekal další náročný závod se zaměřením na přípravu na skoro domácí Rallye Bohemia – dobře známá a těžká Kopná. Pro Davida to byla jeho první opravdová soutěž, kterou však jel loni s Richardem Nesvadbou, a tak bylo jasné, že se bude tvořit nový rozpis. Určitě byla výhodou znalost prostředí i tratí, které byly shodné s loňskou Kopnou či Barumkou. Mě jako spolujezdce čekala zcela neznámá soutěž, snad jen televizní vracáky a úseky mi byly dobře známé. Pro mnohé závodníky, zvláště domácí, je tento závod vrcholem sezóny, a tak jsme se moc těšili a čekali, jak na tom budeme oproti soupeřům.

Příprava KITa před soutěží byla zaměřena hlavně na podvozek, tlumiče prošly repasí a dělala se celková údržba podvozku a celého KITa. Na cestu do Zlína, kde bylo domluvené ubytování, jsme se vydali již ve středu v podvečer. Vezli jsme ještě z Mladé Boleslavi sadu tlumičů pro Jarka Orsáka a další věci na KIT CARa pro naše soupeře, což nám zabralo večer a spát jsme šli až kolem půlnoci. Ráno byl budíček v 8:30, přesun do Podkopné Lhoty, kde jsme potkali řadu známých. Začli jsme trénovat až kolem oběda. Již v 16 hodin byl rozpis na dva průjezdy připraven, následoval odpočinek, večere.

O půlnoci vyrážel celý náš tým na cestu do Zlína, kam ráno před šestou hodinou dorazili a šli spát. Já a David jsme vstávali v 9:00 a čekala nás pouze kontrola rozpisu a stavu trati, co se týče vytahaných nečistot a kamenů. V případě deště by se jednalo ještě o doplnění rozpisu. Silný déšť však přišel až v odpoledních hodinách, což již dopředu stěžovalo podmínky, které nás budou na trati s číslem 44 čekat.

Mezi 14:20 a 14:50 jsme prošli administrativní a technickou prohlídkou a nutno říci, že tentokrát to až tak bez problémů neprobíhalo. Jeden nejmenovaný technický komisař se asi doma zabýval otázkou KIT CAR a přišel na mnoho nového – následovalo studování a předkládání homologace, kde jsme dokazovali, že auto je zcela v pořádku. Odpoledne jsme strávili čekáním a přípravou v servisu spolu s týmem a krátkým funkčním testem hned za Slušovicemi. V 19:37 jsme startovali a následoval páteční prolog, který se oproti loňskému ročníku nejel za tmy, ale zase byl zpestřen umělým skokem, který byl již znám z Barumky.

Na prologu jsme zvolili vzhledem k nedostatečnému ohřátí pneumatik a riziku defektu optimální tempo bez zbytečného riskování. Jak říkají zkušenější „na prologu se nevyhrává, závodí se až zítra“. Večer jsme šli spát okolo desáté hodiny a očekávali, jestli právě začínající déšť bude mít vliv na zítřejší podmínky na trati a volbu pneumatik.

Ráno jsme všichni vstávali v 5:30 a vydali se na cestu do servisního parkoviště na závodišti ve Slušovicích, kde jsme byli jako servis mezi prvními a jako jezdci určitě první. Start byl 8:37 a následoval servis, kde se řešila otázka pouze volby pneumatik. Silnice byly ještě vlhké, místy suché, někde dokonce mokré, takže se dalo očekávat, že v lesích bude mokro. Celkově bude velké množství nečistot na trati a podle předpovědi mělo být zataženo a celkem chladno, což naznačovalo, že trať bude jen velmi pomalu osychat. Proto jsme na první dvě ranní RZ zvolili mokrou gumu na menší množství vody. To se ukázalo jako velmi dobrá volba i vzhledem k teplotě.

Na RZ 2 zajíždíme 4. čas pouze o 0,3 s pomalejší než Milan Kneifel, což je pro nás slibné, ale už tady nám Luboš Minařík ukazuje, kdo je doma a jede kolem domu. Na 3. RZ zajíždíme 3. čas 6.2 s za Kneifelem, avšak porážíme Minaříka o 1.6 s. Následuje servis bez nejmenších problémů, jen volba pneumatik je opět těžké rozhodování. Nakonec volíme stejnou variantu jako ráno, i když na RZ 4 Hvozdná by byl slick asi lepší, avšak pro RZ 5 Kopná I. a RZ 6 Májová-Podhoran byla naše volba výhodnější. Vzhledem k profilu trati, navíc na obloze byly stále mraky a občas se na předním okně objevily i kapky.

Po 6 odjetých RZ jsme byli na průběžném 3. místě ve třídě před Lubošem Minaříkem, který udělal na RZ 6 defekt, což ho stálo drahocenný čas a propad o dvě příčky v hodnocení třídy. Následoval servis, kde bylo jasné, že se na nás ještě Luboš pokusí zaútočit i přesto, že náš náskok činil 18,2 s. RZ 7 Hvozdná a poslední RZ 8 Kopná II. v opačném směru měly rozhodnout. Nechtěli jsme se spolehnout na dostatečný náskok a rozhodli se bojovat.

Na RZ 7 Hvozdná, která svým charakterem zrovna nesvědčila našemu slabému motoru, jsme však dokázali držet krok a od Luboše dostali jen 2,4 s. Náskok 15,8 s do poslední RZ je nedostatečný v případě, že za sebou máte Luboše jedoucího na domácí půdě a ještě k tomu na RZ, kde každý den jezdí do práce. Na poslední RZ jsme ale ztratili jen 6,6 s, a to už bylo jasné, že nám stačí k úspěchu na Kopné.

Nakonec jsme skončili 3. v A6, 2. v Junior 2000, 6. v S1600, 7. v A, 14. místo v MČR a 17. místo absolutně. Kopná byla určitě nejtěžší sprint, náročná, avšak krátká soutěž na obvyklých úsecích, pro mnohé dost dobře známých. I proto je tam těžké uspět. Zároveň se jednalo o krásnou, výborně organizovanou soutěž, za kterou patří pořadatelům poděkování. Pro nás znamenala opět mnoho poznatků a nových zkušeností, které snad pomůžou v budoucnu. Poděkování patří zvláště celému týmu, který pracoval jako vždy bezchybně, četným fanouškům u trati, kteří nás hnali dopředu, všem sponzorům a partnerům. Zvláštní poděkování je tentokrát pro Davida.

Pro čtenáře eWRC Honza Škaloud

Foto: 4x Marek Felt, 1x Petr Sagner