Vloni Estonci zaujali svou rychlostí, s jakou dokázali dát dohromady podnik světového kalibru a restartovat koronavirem umrtvený šampionát. Rychlost v případě jejich rally byla i hlavní charakteristikou tratě. Ostatně jiná rychlá soutěž, ta finská se vůbec nejela a Rally Estonia se vzhledem k podobným tratím stala tak trochu její pomyslnou náhradou. Letos už pořadatelé z Jyväskylä hodlají svůj sedmdesátý ročník odjet. Estonsko ale po loňském skvělém "entrée" v kalendáři zůstalo také. Pořadatelé chtěli soutěži vtisknout trochu jinou podobu a do programu zařadili nové techničtější úseky. Byla to třeba dvojice úvodních sobotních zkoušek, které se jako jediné odehrály na sever od města Tartu. Zbrusu novým byl i jiný technický úsek, Neeruti otevírající dění v posledním dnu. Nejoblíbenější test ředitele rally Urma Aavy.

Vloni byl na domácích tratích nejrychlejší miláček publika Ott Tänak. Letos byl nejrychlejší jeho týmový kolega Thierry Neuville. Bohužel si ale tento primát připsal pouze na přejezdu, nikoliv na trati rychlostních zkoušek. Sportovní komisaři jeho nedělní jízdu rychlostí 190 km/h v běžném provozu ocenili pokutou 2500 euro a podmínečným zákazem startu v jedné ze světových rally. Belgičan se tak zařadil po bok několika svých kolegů, kteří po prohřešcích z předešlých soutěží startují s podmínkou a nesmí své skutky opakovat. Na trati si Neuville nepočínal zle, ale po defektu, o který se zasloužil v RZ 4 vlastní vinou, už se zmohl jen na boj se Sébastienem Ogierem o pódium. V neděli se očekávalo, že penalizace přistane na kontě jeho týmového kolegy a Belgičan se díky tomu posune na druhé místo. Jaké překvapení bylo, když se penalizace za pozdní příjezd objevila na Neuvillově kontě. Nakonec jej technické problémy jeho Hyundaie naštěstí nezastavily úplně a třetí místo si pohlídal. Týmové režie ve svůj prospěch se ale nedočkal.

Nejrychlejším jezdcem tovární stáje Hyundai se tak stal překvapivě až ten třetí vzadu, Craig Breen. Druhý v Estonsku byl už vloni, ale tehdy to bylo o mnoho radostnější. Na Tänaka útočit moc nemohl a svému chlebodárci zajistil double. Letos se musel smířit s porážkou od pilota konkurenční stáje. Kalle Rovanperä měl za vítězstvím v zemi, kde sbíral své prvotní zkušenosti s rallysportem, nakročeno už vloni. Za vítězstvím šel i letos v Laponsku, ale tam opět vyhrál Tänak. Vyšlo to tedy až teď v Estonsku 2021. I tak to ale stačilo na prolomení rekordu nejmladšího vítěze podniku MS. Pokud by se to povedlo někomu jinému, asi by z toho šéf Toyoty a dosavadní držitel rekordu Jari-Matti Latvala neměl takovou radost. V případě svého svěřence dodal jediné: "rekordy jsou k tomu, aby se překonávaly." Vítězův otec, sám vítěz Rally Sweden 2001 Harri Rovanperä v neděli trnul hrůzou a pak už jen brečel dojetím.

Oproti loňsku se situace obrátila a místní fanoušci z Finova úspěchu rozhodně neměli takovou radost jako Latvala. Jejich miláček Tänak nezačal zle, na první páteční zkoušce šel do čela. Pak už to bylo jedno trápení za druhým, avšak netrápil se dlouho. Do cíle RZ 3 přijel na ráfku pravého předního kola. Ztráta necelé půlminuty ale určitě nebyla fatální. Estonec se ale do stahování ztráty pustil až moc vehementně, v RZ 4 chyboval a při výletu do pole a následném návratu na trať zničil dvě další gumy. Už na Rallye Monte-Carlo si vyzkoušel, že pravidlo o zákazu jízdy po defektu na přejezdu se skutečně hlídá, a tak své auto raději rovnou odstavil. Andrea Adamo se vítězství své stáje nedočkal ani tentokrát. Tolik si ale nestěžoval, mohlo být ještě o poznání hůře. Ani jeden ze dvou jeho jezdců se na pódiu vůbec nemusel objevit, dokonce nemusel ani dorazit do cíle rally. Začalo to na poslední sobotní zkoušce, kterou byla opakovačka čtvrteční divácké superspeciálky. Breen tam přejel obrovský kámen sloužící k vytýčení trati. Nebýt to poslední test před servisem, který se ještě ke všemu nacházel hned za rohem, kdo ví, jak by dopadnul. Neuville pak měl již zmíněné technické problémy v neděli dopoledne.

Jeden nadějný Fin si v Estonsku dojel pro vítězství, jiný se krčil na konci řady továrních jezdců. Teemu Suninen letos neprožívá nejlepší sezónu kariéry. Estonsko mu svým profilem mělo vyhovovat, právě tam se měl předvést. Nakonec ale nikterak výrazně neporážel ani svého týmového kolegu, oproti kterému měl o něco menší technické problémy a dojel do cíle bez užití Restartu. Jediná dvě pozitiva Suninenova vystoupení. Jeho nejlepší dílčí výsledek letošní sezóny, třetí místo v úvodní divácké superspeciálce. A pak také to, že tentokrát nehavaroval hned v první zkoušce. Gus Greensmith bohužel doplatil na neposlušnou techniku a už vyhlíží zářijovou Acropolis. Rozbité soutěže mu jdou, takže optimismus není úplně mimo mísu. Vloni zajel svůj nejlepší výsledek sezóny v rozbitém Turecku a letos drží dosavadní top výsledek na neméně náročné Safari. V Keni se z nejlepšího výsledku kariéry radoval ještě jeden jezdec, Takamoto Katsuta. V první půlce letošní sezóny dokončil všechny rally. V Estonsku si skvělou bilanci bohužel neudržel. Po čtvrtém testu to vypadalo tak dobře, japonský jezdec se posunul na třetí místo. Na jednom z mnoha umělých skoků se ale Katsuta odvázal trochu více a Daniel Barritt to odnesl zraněním zad. Pokračovat se nedalo. Umělé skoky se tak po soutěži dostaly mezi největší připomínky směřované na organizátory. Už před dvěma lety se tvrdému dopadu nevyhnul Elfyn Evans a rekonvalescence mu znemožnila účast v několika soutěžích šampionátu. Hlasy proti těmto estonským vymoženostem sílí. Přeci jen Finsko se svými přírodními skoky je unikát a není potřeba jej za každou cenu napodobovat.

Ono to s těmi estonskými tratěmi vůbec je složitější. Šotolina je tam dost měkká a na mnoha místech se do druhých průjezdů vyjely hluboké koleje. Na jednu takovou doplatil v závěrečné Power Stage i Alexey Lukyanuk. Po kotrmelci jeho škodovka naštěstí dopadla na kola a o pozici nejrychlejšího jezdce kategorie Rally2 Rus nepřišel. Pomlácený vůz dovedl až do cíle a připsal si skalp nejrychlejšího muže WRC2 Andrease Mikkelsena pilotujícího obdobné auto. Ten setrval ve vedení WRC2, ale před dalším startem si bude muset najít nového parťáka. Jeho cesty s Olou Floenem se už podruhé během kariéry rozešly. Úsek Power Stage ovšem nebyl kritizovaný jen kvůli vyjetým kolejím. Jezdcům se moc nelíbil jeho celkový profil tolik odlišný od zbytku rally. Pořadatelé ve snaze zorganizovat tuto zkoušku co nejblíže servisu udělali umělou trať na bývalém vojenském letišti. Z harmonogramu vzhledem ke své lokalizaci nezmizí ani napřesrok. Jen jí namotají trochu méně, aby byla rychlejší, zpevní povrch a kolem vysází stromky, aby měli fotografové co fotit. Umělý kočkopes na kapačkách, ale prý si to tak žádá promotér. Švédsko se stěhuje a Power Stage na úseku Torsby s cílem u servisu zůstane minulostí. A pokud se do kalendáře nevrátí Rally of Turkey, kde se pořadatelům podařil podobný kousek, Estonci budou v Power Stage vedoucí do servisního areálu jediní. O tom ale až za rok…