Ještě pod původním názvem Granite City Rally se tato soutěž jezdila jako součást britského mistrovství v sedmdesátých letech. Na další dlouhá desetiletí byla rally zařazena do místního skotského mistrovství, až letos už pod aktuálním názvem Grampian Forest Rally našla znovu místo v BRC. Stejně jako v případě předešlé soutěže Nicky Grist Stages se posádky nesměly moc dlouho rozkoukávat, rally měla se svými 44 ostrými mílemi vyloženě sprinterský charakter. V náročném období posledních dvou let jsou ale na ostrovech rádi i za takové rally. Vždyť je skoro až k nevíře, že se odjel už třetí podnik letošní britské sezóny. Bohužel stejně jako v případě předešlé velšské rally přišli zkrátka diváci, kteří nebyli k tratím vpuštěni. Jako lídr šampionátu dorazil do Banchory britský mistr posledních dvou odjetých sezón 2018 a 2019 Matt Edwards, který s Volkswagenem Polo GTI R5 vyhrál předešlý podnik. Týmového kolegu mu letos dělá v druhém voze značky z Wolfsburgu Osian Pryce, který oba úvodní podniky dokázal dokončit mezi nejlepší trojicí.

V rodném Walesu skončil na druhém místě Tom Cave, ale jeho jméno bychom v seznamu startujících na skotské rally hledali marně. Posádek s Fordy Fiesta Rally2 ale odstartovalo požehnaně. Nechyběl čtyřnásobný britský šampión Keith Cronin, který se v Nicky Grist Stages kvůli defektu ani nevešel do top ten. Rhys Yates tam se stejnou technikou dojel čtvrtý a vzhledem k druhému místu v úvodní rally se držel v průběžném pořadí kousek za vedoucím Edwardsem. Do BRC se vrátil syn Malcolma Wilsona Matthew a na úvod v Nicky Grist Stages dojel s Fiestou Rally2 pátý. Do šampionátu vstoupil skvěle Ir Sam Moffett s dalším Fordem, ale po vyhrané rally se minule musel spokojit jen s desátým místem. Skončil tak ještě hůře než jeho bratr Josh, který pokračuje s Hyundaiem i20 R5 a zatím do bojů na předních pozicích v letošní sezóně nepromlouvá.

Ve Skotsku se to ale obrátilo k lepšímu a mladší z bratrů se ze sedmé příčky na začátku rally prokousal až na páté místo v cíli. Od začátku měl výrazně navrch i oproti svému bratrovi ve Fordu, který se nebyl schopný odlepit ode dna elitní desítky a nakonec skončil devátý. Jeho forma z úvodní asfaltové Neil Howard Stages přechodem na nezpevněný povrch zcela vyprchala. Na šotolině se naopak jako doma cítí Matt Wilson. A to i přesto, že poslední sezóny trávil na okruzích ve voze Bentley. V Grampian Forest Rally vyhrál úvodní dvě zkoušky a na druhého Pryce si vyjel náskok 11 sekund. Ve třetím testu pak vyhrál Edwards a svého týmového kolegu v průběžném pořadí přeskočil. Wilson si držel osmisekundový náskok i po RZ 4, ve které se soupeřem ve Volkswagenu dosáhnul stejného času. V předposlední páté zkoušce začalo zlobit Edwardsovo Polo a do závěrečné zkoušky už lídr mistrovství vůbec neodstartoval. Druhý Volkswagen s Prycem za volantem fungoval bezvadně a dovezl svého jezdce k vítězství v posledním testu a druhému místu celkově. Ani tentokrát tedy nezůstal Pryce mimo pódium a získané body jej vyslaly před týmového kolegu na druhou příčku v šampionátu. Zajímavý duel se odehrál o poslední místo na bedně a jeho aktéry byli Yates a Cronin. Do závěrečné zkoušky nastupovali s nulovým rozdílem. Cronina tentokrát nezpomalil defekt jako minule, ale vteřinky ztracené v úvodu rally laborováním s různými typy směsí pneumatik nakonec chyběly. Yates bronz vybojoval po úvodních problémech s pop-off ventilem jen o jednu jedinou vteřinu a stává se novým lídrem mistrovství. Nejrychlejší Ford ve skotském podniku pilotoval Wilson a kratičkou soutěží prošel naprosto dominantně, stylem start – cíl. Po dlouhých šestnácti letech se tak znovu v britském mistrovství radoval z vítězství.

Stav šampionátu: 1. Yates 49, 2. Pryce 48, 3. Edwards a S. Moffett 37, 5. Wilson 35, 6. J. Moffett 24