Jezdci mistrovství světa se na tratích na sever od Atén naposledy proháněli v sezóně 2013. Od té doby se mnohé změnilo. Vozy královské kategorie WRC jsou dnes silnější s více aerodynamickými prvky, soutěže mohou být kratší a tehdejší vítěz Jari-Matti Latvala dnes šéfuje týmu vedoucímu hodnocení značek. V Řecku se toho od té doby zase tolik nezměnilo, tamní ekonomická situace stále není moc dobrá, ale na úřadech se stále najdou lidé zapálení do motorsportu. Bez nich by se tak velká akce těžko financovala, ale naštěstí tamní premiér Letheris Avgenakis i ministr školství a tělovýchovy Kyriakos Mitsokatis rallysportu přejí a návrat slavné soutěže do mistrovství světa dostal zelenou. O úspěšnosti obnovení této spolupráce hovoří nejlépe fakt, že hned po skončení rally byla s promotérem mistrovství uzavřena dohoda na další dvě sezóny.

Z jihu na sever

Acropolis Rally se samozřejmě konala i v mezidobí a to jako součást mistrovství Evropy. V prvním roce 2014 se dokonce pořadatelé odhodlali k pokusu o trať se smíšeným povrchem. Jedna etapa na asfaltu a druhá na šotolině. Tato idea vzala hned rok poté za své a soutěži byla vtisknuta její typická podoba. Horko, prach a drsné tratě plné kamenů prostě tuto rally symbolizují. Výjimkou byl pouze ročník 2015, kdy se soutěž místo typického termínu na začátku léta odehrála v říjnu. Nekončící deště změnily prašnou šotolinu v bahno a celá závěrečná sekce rally musela být pro nesjízdnost cest zrušena. Něco podobného hrozilo i letos, kdy se rally znovu odehrávala až po letních prázdninách. Posádky se při seznamovacích jízdách potýkaly s bahnem a mlhou. Naštěstí nic takového nepotkalo páteční jižní etapu a tratě té sobotní do značné míry stačily vyschnout. Déšť se ale vrátil a v neděli posádkám nadělal těžkou hlavu. Naštěstí ale tentokrát nemuselo dojít k žádnému rušení rychlostních zkoušek. Bohové byli na účastníky své rally milosrdní.

V posledních minimálně dvaceti letech se soutěž odehrávala ve čtyřech lokalitách. V letech 2006 až 2008 byla kompaktně pojatá trasa situována v celé své délce do jedné z nich, a sice na sever a západ od Atén. V dalších třech letech itinerář obohatily úseky na západ od Korintského průplavu a posádky se také vydaly dál na sever na území na jih od Lamie. To tvořilo páteř této rally v letech 2001 a 2002. A následně také v evropských ročnících 2016 a 2017. Mezitím se od roku 2013 tři roky jezdilo jen v okolí Korinthu, na západ i východ od něj. Poslední ročník před dvouletou pauzou posádky zavedl i na sever od města Lamia na území, které soutěž naposledy hostilo v roce 2005. Letos právě tam soutěž končila a nechyběl ani legendární úsek Tarzan. Ten bohužel kvůli přílišnému zalesnění úvodní pasáže a tím menší atraktivitě pro zpracování záběrů do živých přenosů při svém druhém průjezdu coby Power Stage přišel o polovinu své délky. Sobota patřila tradičním úsekům jako Pavliani, Eleftherohori nebo Bauxites na jih od Lamie. A jelikož se začínalo už ve čtvrtek na sportovně nepříliš hodnotném kroužení kolem retardérů v centru Atén, páteční etapu posádky absolvovaly na východ od Korinthu a následně bez servisní pauzy vyrazily do Lamie.

Rušno u Hyundaie

Absence servisní přestávky hodně potrápila vítěze předešlé Renties Ypres Rally Thierryho Neuvilla. Belgičan se konečně dočkal vítězství a bodově se dotáhnul na druhého v průběžném pořadí Elfyna Evanse. V Řecku jej ale polila hodně studená sprcha. Už před startem čtvrtého testu musel řešit problém s posilovačem řízení a nachytal obrovskou penalizaci čtyř minut. Další skoro dvě nechal v samotném testu. Těšit Belgičana mohlo jediné. Ukázal se jako zdatný mechanik. Prasklou trubku zalepil, olej postupně doléval a na cestě do Lamie dokázal na dvou přejezdových zkouškách zajet druhý nejrychlejší a pak také úplně nejrychlejší čas. Šestiminutový odstup před dvěma dlouhými etapami, to by normálně na Acropolis, kde se čas počítá na minuty, nebyl konec hry. Letos ale trať díky usilovné práci pořadatelů a ostatně i díky počasí nebyla tak drsná jako obvykle. Slavný obrázek z roku 2000, kdy do servisu přijížděla dvojice kulhajících Peugetů s vylomenými koly a jedno tovární Subaru s podobným problémem, se letos nekonal. Neuville se tak sice posunul o deset příček výše, ale i tak to znamenalo jen osmé místo. Boj o titul už moc reálně nevypadá a Belgičan zřejmě opět zabojuje jen o svůj "oblíbený" titul vicemistra. Kromě Evanse se ale do těchto bojů hodně namočil Kalle Rovanperä a s přihlédnutím k tomu, že se další rally koná ve Finsku, bude právě on hlavním favoritem.

Čest korejské značky zachraňoval Ott Tänak, který si po eskapádách v minulých soutěžích už ani ambice na titul nedělá. Defekty jej v Estonsku i Belgii vyřadily ze hry o pořádné body. Na druhou stranu měl teď lepší startovní pozici a po první etapě mu patřila druhá příčka na dostřel lídrovi. Ten ale své nejbližší soupeře v sobotu dehonestoval a Estonec bojující se špatným nastavením vozu spadnul půl minuty za jeho záda. V neděli ráno mu vysvitla jiskřička naděje. Na prvním testu začalo hodně pršet a u Hyundaie narozdíl od konkurenční Toyoty dobře vsadili na měkčí směs pneumatik. Tänak ale ani tuto výhodu nevyužil, navíc jej trápily stávkující stěrače a po problému s motorem na startu Power Stage byl rád i za dojetí na druhém místě. Do konce roku už tak může mít motivaci jedině dohnat tříčlennou skupinu před sebou a zabojovat s nimi o post vicemistra. Daní Sordo letos už podruhé vyměnil spolujezdce a v cíli přiznal, že si s Cándidem Carrerou nenapsali úplně dobře rozpis. Španěl do jízdy nemohl dát maximální nasazení, ale důležité body do hodnocení značek svou čtvrtou příčkou týmu zajistil.

Hyundai měl v řecké soutěži i dvě želízka v podpůrných seriálech WRC2 a WRC3. Domácí miláček publika Lambros Athanassoulas musel Hyundai i20 N Rally2 odstavit už po první přírodní zkoušek s poruchou řízení. V sobotu se do hry vrátil, ale nevyhnul se kolizi s terénem a pak musel také na zkoušce měnit poloosu. Jemu tedy domácí Bohové nakloneni moc nebyli. On ale Oliver Solberg se stejným vozem v hodnocení WRC2 nedopadnul o nic lépe. V první šotolinové zkoušce se syn mistra světa vyšvihnul do čela WRC2, ale na čtvrtém testu zůstal stát s poškozeným zavěšením. Po nárazu do skály dopadnul stejně i při sobotním restartu. Tady se reklama na nový speciál kategorie Rally2 týmu z Alzenau moc nepovedla.

Latvala obhájil vítězství

Finský soutěžák ještě ve své původní roli ovládnul poslední Acropolis, která se před světovou pauzou v roce 2013 odjela. Do té letošní tak nastupoval jako obhájce vítězství. Za obhajobou ale nevyrazil osobně, nýbrž prostřednictvím svých svěřenců. Těm se v letošní sezóně nebývale daří, když si dosud mezi sebe celá trojice rozdělila šest vítězství z celkem osmi možných. Sébastien Ogier jasně vévodí hodnocení jezdců a japonská značka pak továrnám. Yaris WRC ještě pár let zpátky nebyl zrovna ideální technikou na rozbité šotoliny, ale to už dávno neplatí. Letos si japonský vůz podmanil i Safari Rally v Keni. Ogiera v Řecku ani moc nebrzdilo čištění trati a na začátku rally vedl. Na konci páteční etapy se sice propadnul na třetí místo, ale jen s mizivou ztrátou 3,9 sekundy. V sobotu začal rychle, než se dostal na místa s měnící se přilnavostí. V tu chvíli lídr mistrovství souboj se svým extrémně rychlým týmovým kolegou o vítězství vzdal. Podstatnou roli v tom sehrály potíže jeho nejbližších soupeřů, které mu umožnily spokojit se s dobrým třetím místem. Do Finska tak Ogier vyrazí s tím, že se už může předčasně stát mistrem světa. Odložit ego stranou, jak sám Francouz své počínání během sobotní etapy popsal, se vyplatilo.

Velšan Evans si chtěl letos střihnout opakování loňského souboje s týmovým kolegou o titul. Vylomené kolo na Safari ale vývoj sezóny doslova zlomilo. Jeho ztráta vzrostla a během následující dvojice soutěží s ní nic nedokázal udělat. S Ogierem se dvakrát střetli v boji o čtvrté místo a z bojů odešli s remízou. V Řecku Evansovi vrazil kudlu do zad jeho vlastní vůz. Už třetí zkoušku musel absolvovat se zaseknutým stupněm v převodovce a bez servisní přestávky s tím v pátek nešlo nic udělat. Evans se protrápil i zbytkem dne a se štěstím projel i dlouhý přejezd do Lamie. Šesté místo v cíli mu sice pomohlo se lehce odpoutat od dotírajícího Neuvilla, ale zároveň jej místo boje o titul poslalo do bojů o post vicemistra. Střetnout se v něm bude muset s těžkou váhou. Mladým jezdcem, který už mnohým začíná nahánět hrůzu. Inu kdo by si po odchodu Ogiera do důchodu nechtěl odpočinout od dominance jednoho jezdce.

Svými výkony v poslední trojici soutěží si o tuto uvolněnou pozici hodně nahlas říká Kalle Rovanperä. Přitom to v období mezi dubnem a červencem vypadalo všechno úplně jinak. Do Chorvatska mladý Fin přijel na optimistické vlně jako lídr mistrovství. Optimismus mu došel po pár kilometrech úvodního testu. Období temna pokračovalo, tentokrát po technických potížích, i v Portugalsku, na Sardinii a v Keni. Počínaje vyhraným Estonskem ale Rovanperä nasedl zpátky na správnou vlnu. I v Belgii pilotoval nejrychlejší Toyotu a mnoha odborníky je jeho tamní třetí místo považováno za ještě větší úspěch než estonský triumf. A konečně Acropolis? Tak to je kapitola sama pro sebe. Do sobotního zápolení se zakousnul s vervou. Na první test podle svých slov nezvolil nejlepší obutí, i tak ale všechny porazil. A zopakoval to i v dalších třech testech. Komu by to jako důkaz dominance nestačilo, ten musí smeknout před nedělní první zkouškou. Oproti soupeřům v Hyundai se musel Rovanperä s úsekem popasovat s horším obutím. I tak ale vyhrál a pak ještě vybojoval pět bonusových bodů v opakovaném průjezdu při Power Stage. I když mladý Fin získal druhý triumf kariéry v MS hned tak brzy po tom prvním, v této statistice si už primát nepřipíše. Gilles Panizzi to v roce 2000 s Peugeotem 206 WRC dokázal hned ve dvou po sobě jdoucích rally. Dá se ale předpokládat, že v jiných statistikách Rovanperovo jméno na vrcholu uvidíme. Letos si ještě udržuje teoretické šance na titul, ale spíše s ním lze počítat v boji o titul vicemistra. O to víc, když se příště jede v jeho rodném Finsku.

Fordy v zemi zaslíbené

Fordům se na Acropolis Rally historicky daří. V roce 1997 tam získali jedno ze svých dvou double, v letech 2000 až 2002 soutěži kraloval Colin McRae s Focusem WRC a o rok později tam slavil své první vítězství na světové scéně Markko Märtin. Pro první vítězství Fordu Focus WRC 03 si tam dojel i přes incident s otevřenou kapotou. S další generací Focusu pak dvakrát kraloval Marcus Grönholm a jedno vítězství přidal i Mikko Hirvonen. Pro tým z Cumbrie tak byla cesta do Atén velmi příjemná. Ve výsledku nemusela být špatná ani ta cesta zpátky. Vítězství ani bednu se jim sice vybojovat nepodařilo, ale na aktuální situaci v týmu a maximální soustředění se na vývoj nové Pumy Rally1 výsledek není vyloženě špatný. Piloti Fiest WRC zopakovali svůj interní duel ze Safari, jen to teď místo o čtvrté místo bylo o to páté. Gus Greensmith se na Acropolis hodně těšil, tento typ soutěží má rád a tak pomýšlel i na nějaký ten vyhraný test.

Tak vysoko se nedostal, ale nakonec právě on získal páté místo. Adrien Fourmaux byl i přes náraz do svodidel v sobotní RZ 8 po druhém dnu o kousek rychlejší. Technika si ale v neděli ráno postavila hlavu. Francouz ovšem ukázal, že kromě starání o lidské zdraví zvládne i starost o techniku. Problémy s motorem a výměnu svíček zvládnul a do RZ 13 mohl nastoupit opět s plně funkčním vozem. Bohužel to ale bylo za cenu tříminutové penalizace. V následujícím nejdelším testu celé rally Fourmaux dosáhnul na druhý nejrychlejší čas a dost tím zaskočil Evanse, který už si dělal zálusk na jeho šestou příčku. S cílem si ji udržet nastoupil pilot Fordu i do Power Stage, ale přetočení na začátku testu mu cíl překazilo. I tak ale předvedl další z výkonů, které jen dokazují oprávněnost jeho místa v tovární sestavě M-Sportu pro následující rok. S kým se v dalších Pumách Rally1 potká? Podle zákulisní šuškandy by to klidně mohl být i Sébastien Loeb, ovšem věrohodněji působí spojení britské stáje s Craigem Breenem.

Řečtí Bohové nemají rádi Citroëny

Mads Østberg do letošní sezóny vstoupil vítězstvím, ale pak v dalších soutěžích už ne a ne na tento úspěch navázat. Jeho hlavní rival Andreas Mikkelsen ale prožil dosti nepovedené jaro a tak se pilot Citroënu těšil z toho, že s ním drží krok. Přeci jen ale estonské vítězství Nora ve škodovce jeho krajanovi už trochu začalo křížit plány. Bouřlivák Mads, který si po svých poněkud sprostějších výlevech na Sardinii vysloužil napomenutí od komisařů, ale nemohl být za volantem C3 Rally2 klidný ani v Řecku. Na superspeciálce ještě se svým soupeřem udržel krok. Jakmile se ale vyrazilo do hor, francouzská technika se Madsovi postarala o pořádné dobrodružství. Vůz jedoucí jen na zadní náhon v etapě bez servisu, to je slušná řecká tragédie. Nor nakonec první etapu ani nedokončil. Ke třem bodům za osmou příčku si nakonec jezdec Citroënu připsal pět bonusových bodů za vyhranou Power Stage, ale s obhajobou titulu to nevypadá zrovna nejlépe. Mikkelsen sice měl v Řecku plné ruce práce se skvěle jedoucím týmovým kolegou Marcem Bulaciou, ale nakonec o třetí vítězství této sezóny nepřišel. Østberg na něho ztrácí přesně třicet bodů a má jeden start k dobru. Ten si vybere na začátku října na horké finské půdě a v ideálním stavu tam bude potřebovat maximální bodový zisk, tedy právě oněch třicet bodů. Proti domácím borcům Jarimu Huttunenovi s novým Hyundaiem i20 N Rally2 a Teemu Suninenovi ve Volkswagenu Polo GTI R5 to ale bude mít zatraceně složité.

Citroën má silného koně i v hodnocení WRC3 určené soukromníkům. Předloňský mistr Francie Yohan Rossel s C3 Rally2 letos vyhrál už tři podniky a jeho nejbližší soupeř Kajetan Kajetanowicz zejména po výpadku na Sardinii začal hodně zaostávat. Francouz jel parádně i na Acropolis, kde se během soboty prokousal až na vedoucí příčku. Nejrychlejší pak byl i v neděli a pomalu mohl začít nahlas pomýšlet na titul. Řečtí Bohové ale prostě Citroëny nemají rádi a trest se snesl i na Rosselovu hlavu. Při technické kontrole na konci rally se váha pomocného rámu v jeho C3 nevešla do limitu. Podobný problém měli techničtí komisaři u toho samého auta už na Sardinii a tak teď rozhodli o nejhorším možném trestu. Vyloučení ze soutěže. Vítězství tím pádem spadlo do klína Francouzovu hlavnímu soupeři Kajetanowiczovi, který se mu v průběžném pořadí hodně přiblížil. Pro Rossela ještě naštěstí není nic ztraceno, v průběžném pořadí stále vede. Polák má ale soutěž k dobru a situace se pak může obrátit v jeho prospěch. Ani v případě jeho maximálního zisku bodů ale ještě není rozhodnuto, do závěrečného klání by pak šel pilot Citroënu se ztrátou sedmi bodů. Otázka je, kde se kdo z nich ještě objeví. Do Finska se nevypraví ani jeden z nich, dobře jsou si vědomi toho, že se odsud body vozí hodně těžko. Kajto by pak měl startovat v obou zbylých podnicích, aby využil všech sedm možných startů. Rossel už může bodovat jen jednou a bude si tak vybírat mezi Katalánskem a Monzou.