12. 10. 2021 16:35 − 1702× − 0

Matouš Voldřich: "Mišák s Pačejovem mi sedí"

Uplynulá Invelt Rally Pačejov 2021 je za námi a nyní je chvíle času se s vámi podělit o našem počínání na této domácí soutěži.

Po velkém zklamání z Hustopečí, kde na startu stál můj bratr Kuba po dvouleté pauze, kdy nám auto s velikým štěstím neshořelo, jsme začali chystat Mišáka na Pačejov. Tuto soutěž jsem absolvoval přesně po roční pauze. Na autě jsme od loňského roku udělali spousta změn a novinek v podobě nového motoru. Auto jsme po Hustopečích celé rozebrali, pečlivě zkontrolovali a snažili se maximálně připravit na náš domácí Pačejov. Přípravu ve volném čase jsem také začal s mým spolujezdcem Tomášem Brůžkem. Před samotnou soutěží jsme trénovali psaní rozpisu na neznámých úsecích v okolí jeho bydliště. Rozpis je totiž moje největší slabina, protože mi dělá problém přechod z našeho minulého Peugeotu do daleko rychlejšího Mitsubishi. Umět si představit při najíždění v padesáti kilometrové rychlosti úhel zatáčky, když pak při samotném závodě jedete například sto dvacet, to není jednoduché odhadnout.

Auto jsme s bráchou a našimi mechaniky nachystali a připravili se tak na test, který již druhým rokem pořádáme jako Voldřich motosport v obci Škůdra před samotnou soutěží. Letos dorazila velká jména, jako například pozvaná legenda Francois Delecour, Filip Mareš, Věroslav Cvrček, Roman Odložilík a další… Od rána jsme zkoušeli nové úpravy na našem autě, řadu nastavení a sžívání s autem po roční pauze. Můžu Vám říct, že usednout do auta po roční pauze je něco strašného, úplně jsem z toho vypadl a trvalo mi několik kilometrů, než jsem začal správně přemýšlet a fungovat. Zkoušeli se i varianty pneumatik, kdy jsem si chtěl osahat, co dělá suchá pneumatika ve vlhkých podmínkách. Na testu mi byl nápomocen kamarád a skvělý člověk Pavel Valoušek, který přijel až ze Zlína. Za to mu moc děkuji, protože jeho cenné rady jsem začal používat hned na testu a pak při samotném závodě. Není asi lepší učitel, jako je sám on. Přesně takového člověka a učitele bych potřeboval u sebe častěji a mohl se dál rozvíjet. Na testu jsme si vyzkoušeli jízdu na suchu i na mokru a auto fungovalo fantasticky, cítil jsem se v autě dobře a začal jsem se moc těšit na závod. Po testu večer jsme auto ještě celé umyli, zkontrolovali a ve čtvrtek začali seznamovací jízdy hned od rána. Rychlostní zkoušky byly jako každý rok nádherné a těžké. Soustředili jsme se na správné napsaní rozpisu a vzali si ponaučení z loňska. Odpoledne jsme se pak vrátili domu, kde jsme pomáhali mému bratrovi Kubovi ještě uspořádat jeden krásný test pro Honzu Dohnala se zapůjčeným autem Peugeotem 306 maxi od Sebastiana Loeba. Tohle auto, když jsem uviděl a uslyšel na trati, to je nepopsatelný zážitek. Není nic víc, než Peugeot 306 maxi. Měl jsem husí kůži celé ty dvě hodiny, co test trval. V pátek ráno jsme se vydali dále na najíždění rychlostních zkoušek nedělní etapy a k večeru následovaly technické přejímky, které jsme absolvovali bez problému.

Následně jsme se přesunuli na letiště, kde již mechanici stavěli servisní zázemí a již jsme vyhlíželi začátek samotné soutěže. Cítil jsem se být připravený a po přejetí startovní rampy, jsem se plně soustředil na každý metr vozovky. Chtěli jsme začít hned od začátku z ostra, ale to se nám tak trochu nepovedlo, když na první RZtě „Muničák“ jsem v lese prorazil přední pneumatiku o ostrý kámen. Další RZta byla zrušená a následoval servis. Dali jsme nové pneumatiky Michelin, které jsme dosud na Mišáku nejeli. Po servisu jsme gumy pečlivě ohřáli a vydali se do nejdelší sekce, která měla 4 zkoušky. Můžu říct, že jízda na nových pneumatikách je něco neskutečného, auto má tak velký grip, zatáčí, brzdí, poslouchá na každou reakci volantu. Potřeboval bych více takových pneumatik a více kilometrů, abych se naučil, jak správně guma funguje, ale první pocity byly skvělé. Časy i přes malé moje chyby byly skvělé a každým kilometrem to bylo lepší a lepší. Spolujezdec Tomáš perfektně četl rozpis a jeho práce byla skvělá. Bohužel na poslední RZtě první etapy 500 metrů po startu nám praskla tyčka v předním diferenciálu a tak jsme se štěstím a bez pohonu přední nápravy pomalu dojeli až do servisu, kde mechanici vše parádně opravili a auto připravili na nedělní etapu. Auto jsme odevzdávali do uzavřeného parkoviště po minutové ztrátě z poslední zkoušky na 20. místě absolutně, nicméně i tak to byl pěkný výsledek. Byl jsem zklamaný, protože nebýt ztráty kvůli prasklé tyčce, mohli jsme být hned za Martinem Šiklem a to na 16. místě. Hlavní bylo, že se nestalo nic jiného a mohli jsme pokračovat dále.

Byly jsme na začátku druhé etapy a pokračovali jsme v rychlém tempu hned od začátku a jeli jsme, co jsme uměli. Auto fungovalo perfektně a mohl jsem se soustředit pouze na jízdu a to bylo super. Šlo nám to a my jeli rovně dopředu rychle a bez chyb. Drželi jsme se na všech zkouškách první sekce hned za Martinem Šiklem a to nás bavilo. Po třech odjetých zkouškách jsme udělali potřebný servis na autě a jeli tak do poslední sekce na poslední tři rychlostní zkoušky závodu. Úkol zněl jasně, dojet v pořádku do cíle a užívat si každý kilometr s tímhle nádherným autem. Lidé za námi chodili do servisu, psali nám zprávy, volali a hnali nás dopředu, byl to fajn pocit. Bohužel na rychlostní zkoušce Čečelovice hned po servisu tři kilometry po startu, jsme někde v kraji trefili špičatý kámen a ten prorazil lyžinu, následně poškodil výfuk a ten bouchl do předního diferenciálu a praskl obal kompletně. Horký olej vytekl okamžitě na rozpálený výfuk a auto začalo hořet. Okamžitě jsem zastavil, vylezli jsme s Tomem a začali hasit. Raději jsem přes pořadatele nechal zkoušku zastavit a od startu zavolal rychlou asistenci, která přivezla hasičáky. Za což jim děkujeme a omlouváme se ostatním posádkám, kteří jeli za námi a museli chvilku čekali na startu. Naštěstí se auto uhasilo včas a já společně s Tomem stál u auta a neměli slova. Byl jsem tak moc smutný, že nám to zase nevyšlo, to si nedovedete představit. Mohli jsme být 16. absolutně a 3. ve třídě za Pechem a Sýkorou. Takové úsilí dostat se až takhle vysoko. Bohužel nemáme štěstí, ale nevzdáváme se. Auto dáme dohromady a pojedeme bojovat do Krumlova. Věříme, že se nám smůla letošního roku otočí v dobrém a v pořádku dojedeme do cíle.

Takové byly závody Invelt Rally Pačejov 2021 a tímto chci strašně moc poděkovat našim partnerům a sponzorům, bez kterých by to nešlo. M+M s.r.o dřevoobráběcí stroje, R.V. trans autodoprava, Václav Brácha – nosiče kontejnerů, Penzion Medové Údolí v Čábuzích, Mi-Ja tisk Javorník. Dále pak skvělým mechanikům Pepa Mašek, Michal Mráz, Petr Kolář, Petr Špalek autoservis, Vladimír Červeň, Martin Lácha, Pepa Krotký, Michal Mojdl, Jiří Krňoul, můj nejlepší brácha Kuba společně s taťkou a mamkou a skvělý spolujezdec Tomáš Brůžek s taťkou. Ještě jednou děkuji všem, co nám pomáhají s čímkoliv. Bez vás by to nešlo. Chtěli jsme se zúčastnit nadcházející víkend 3 Städte Rallye v Německu, ale bohužel z důvodu poškození diferenciálu nestihneme auto připravit do závodu. Na Krumlov už ale budeme plně připraveni a budeme rádi, když se za námi fanoušci zastavíte v servisu. Pojedu opět já s Tomem a budeme se snažit jet atraktivně a rychle hned od začátku.

Komentářů celkem: 0
Pro komentování je třeba se nejprve přihlásit!