Ještě dnes, po padesáti letech, rezonuje v jihozápadních Čechách a dodnes se na ni vzpomíná při setkání fanoušků automobilového sportu. Koncem šedesátých let šlo o heroický a hrdinský čin sportovních funkcionářů na obou stranách rozděleného světa. Podařilo se jim přes železnou oponu uspořádat kvalitní automobilový závod, zařazený do mistrovství Evropy. O účast v Rallye Wiesbaden byl mezi zahraničními účastníky nebývalý zájem. Okolo 230 soutěžních automobilů na startu rallye nebylo výjimkou. Město Wiesbaden dávalo automobilové soutěži lesk.

V porovnání se Západem byl u nás tenkrát automobilový sport amatérskou záležitostí. Naši lidé byli nadšení, ale neměli zázemí. Mezinárodní Rallye Wiesbaden byla vzorem, který posunul československý automobilový sport o krok dopředu.

Jednání západních funkcionářů probíhalo na velice profesionální úrovni. Používané organizační metody, modely a procesy řízení automobilových rallye, převzaté z renomovaných západoněmeckých automobilových klubů AvD – Automobilclub von Deutschland (Německý automobilový klub) a WAC – Wiesbadener Automobilclub (Wiesbadenský automobilový klub), byly pro tuzemsko velkým přínosem.

Mezinárodní Rallye Wiesbaden dokázala v letech 1968 až 1971 přilákat k tratím jednotlivých ročníků tisíce vděčných a věrných diváků. Všem se odměnila a přivedla do poslední vesničky v Pošumaví, na Šumavě, v kraji pod Javorníkem, v Blatenské pahorkatině, pod Churáňovem, na úpatí Boubína, v jihočeských Novohradských horách, pod Vitorazskými vrchy, v České Kanadě, ve Slavkovském a Českém lese, v Krušných horách, do západočeských lázní a k vltavským břehům velký peloton soutěžních automobilů renomovaných světových značek.

Názvy českých měst především Písek, České Budějovice, Kaplice, Jindřichův Hradec, Klášterec nad Ohří, Boží Dar, Kraslice, Karlovy Vary, Klatovy, Kdyně, Nepomuk, Sušice, Prachatice, Kašperské a Nalžovské Hory, Švihov a městysů Chlum u Třeboně, Žinkovy, Čachrov, Kolinec a obcí jako Horní Stropnice, Majdalena, Lásenice, Bohumilice, Vacov, Pačejov, Myslív, Mochtín, Černíkov, Strašín, Ostružno, Javorník, Horská Kvilda a stovek dalších si pamatují mnozí účastníci dodnes.

Mezinárodní Rallye Wiesbaden umožnila, že lidé v Československu sledovali na vlastní oči výkony evropských es rallye, například Fina Pauliho Toivonena, Belgičana Gilberta Staepelaerea, plejády německých jezdců Horsta Racka, Reinera Altenheimera, Petera Brinka, Güntera Warllabensteina, Christopha Mehmela, Gerta Raschiga, Helmuta Beina, Petera Ottensmanna, Reinera Zweibäumera, Achima Warmbolda, Waltera Röhrla, Reinharda Heinbacha, Poláků Sobieslawa Zasady a Krzysztofa Komornického, Francouzů Jeana Vinatiera, Jeana Francoise Piota a Itala Sergia Barbasia. Mohli porovnat jejich výkony s jezdeckým uměním Vladimíra Hubáčka, Oldřicha Horsáka, Milana Žida, Miloše Vodseďálka, Jaroslava Jelínka, Zdeňka Ponce, Zdeňka Válka, Václava Šůchy, Milana Břicháče, Josefa Zubala a dalších předních československých automobilových jezdců.

Mezinárodní Rallye Wiesbaden měla vždy profesionálně připravenou trať, která každého účastníka dokonale prověřila. Jezdci a závodní týmy si pokaždé sáhli až na dno svých sil. Během „noci hrůzy“, jak byla tradiční noční wiesbadenská etapa z pátku na sobotu pojmenovaná, se to potvrdilo. Ze startovního pole odpadlo až kolem 70 % soutěžících posádek. Kdo to chtěl ve zdraví přežít, musel mít detailně rozepsanou celou trať. Důkladný trénink byl samozřejmostí.

Mezinárodní Rallye Wiesbaden se stala na československém území jednou rychlostní zkouškou o délce několika stovek kilometrů. To byla nálož! Během obávané noci mnohé posádky raději ani nesnímaly bezpečnostní přilby z hlavy. „Rallyové eldorádo na Východě“, jak o něm psaly celostátní německé motoristické časopisy a noviny, jim dalo pěkně zabrat.

Během psaní knihy o Mezinárodní Rallye Wiesbaden jsem uskutečnil bádání v tuzemských i zahraničních archivech u privátních i právnických osob. V knize je rovněž zveřejněna doposud nepublikovaná jedinečná originální fotografická dokumentace od domácích i zahraničních autorů. Moji spolupracovníci z Pošumavského autoklubu v Klatovech vytvořili podle itinerářů mapy původních tratí jednotlivých ročníků Rallye Wiesbaden.

Při natáčení rozhovorů s jednotlivými účastníky, organizátory a pamětníky jsem později zjistil, že to byla právě Mezinárodní Rallye Wiesbaden a její atmosféra, která je posunula dál k tomu, co dělali později jako profesionálové. Stali se skvělými soutěžními jezdci, mechaniky, fotografy nebo organizátory automobilových soutěží. Na knize jsem pracoval soustavně 6 let a shromáždil značné množství originální dokumentace a reportáží z tuzemského i zahraničního tisku. V České republice i zahraničí jsem kontaktoval na 50 spolupracovníků, kteří se podíleli na organizaci Mezinárodní Rallye Wiesbaden, účastnili se jí jako soutěžní jezdci, vedoucí týmů, mechanici a diváci. Nezapomněl jsem rovněž na zástupce malé armády dobrovolníků podél stovek kilometrů tratě, kteří jako pořadatelé dbali na chod časových a průjezdních kontrol, speciálních etap a rychlostních zkoušek. Byly pořízeny desítky hodin autentických zvukových nahrávek, ve kterých Václav Šůcha, Lubislav Hlávka, Jaroslav Kanta, Josef Böhm, Blažej Krupa, Zdeněk Ponec, Eduard Líhař, Jaroslav Jelínek, Josef Vaněk, Miloš Vodseďálek, Jaroslav Vylít, Václav Pech starší, František Markvart, Jiří Strejc, Vladimír Hubáček, Josef Zubal, Gérard Desgrippes, Zdeněk Válek vzpomínají na Mezinárodní Rallye Wiesbaden a „zlatý věk rallye“.

Veškerou dokumentaci z terénního výzkumu a bádání jsem systematicky uspořádal a je k dispozici v autorském archivu. Moje autentické zážitky z Mezinárodní Rallye Wiesbaden jsou také uvedeny v knize.

Kniha je v prodeji například v knihkupectví Léto v Klatovech, nebo je možno ji koupit na dobírku také na adrese radomir.mrkvan@post.cz .

V Rokycanech 28. října 2021
Radomír Mrkvan