O tom, že budou jednu z hlavních rolí na soutěžích WRC2 hrát vozy české značky Škoda, bylo jasno už před startem. Ostatně přes rampu přejel i úřadující mistr světa tohoto seriálu Andreas Mikkelsen, který zůstává i pro letošek věrný službám stáje Toksport WRT a jejich Fabii Rally2 evo. Po loňských několika změnách na pozici spolujezdce vstoupil do nové sezóny s úřadujícím spolujezdeckým mistrem světa WRC2 Torsteinem Eriksenem. Norský spolujezdec se stal mistrem právě díky Mikkelsenovým několika spolujezdeckým rošádám. Sám totiž s Madsem Ostbergem absolvoval celou sezónu. Tento druhý norský pilot ale zatím nemá jistotu stabilního programu a Eriksen se tak rozhodnul změnit týmové barvy. Složení druhé Fabie Rally2 evo turecko-německé stáje zůstává stejné a za volantem pokračuje Bolívijec Marco Bulacia. Ve třetí škodovce se na monackém podniku objevil Nikolay Gryazin, který po roce opustil už dále nevyvíjený Volkswagen Polo GTI R5 a se škodovkou bude světové tratě brázdit i mistr Evropy z roku 2019 Chris Ingram.

Stejně jako v loňském roce bude mít v boji o mistrovský titul zastoupení francouzský Citroën. Vicemistr Ostberg sice zatím žádné konkrétní plány neoznámil, ale za svou domácí značku budou bojovat minimálně dva Francouzi. Yohan Rossel vloni s C3 Rally2 ovládnul šampionát WRC3 určený soukromníkům s technikou této kategorie. Letos ani nemá šanci svůj titul obhajovat, neboť došlo ke změně v rozdělení podpůrných seriálů. Po třech letech rozdělení na šampionát pro tovární týmy a soukromníky se celé pole opět sjednocuje do jednoho WRC2 Open. V jeho rámci pak existují dvě podkategorie pro určitou skupinu jezdců a jedna pro týmové hodnocení. Jezdci účastnící se WRC2 mohou při věku třiceti a méně let bojovat o body do juniorského hodnocení a ti starší padesáti let pak do WRC2 Masters. O "seniorskou" klasifikaci byl nakonec v Monaku větší zájem než o tu juniorskou. V tomto startovním poli se objevil i dřívější tovární jezdec Mitsubishi, Hyundaie nebo Peugeotu Freddy Loix. Nejlepších výsledků na této rally dosáhnul v dobách, kdy byla zařazena do seriálu IRC. V letech 2009 a 2011 dojel Belgičan do cíle jako druhý. V roce 2004 s tovární 307 WRC skončil na tehdy světové Rallye Automobile de Monte-Carlo pátý. Letos mířil na vítězství ve WRC2 Masters, ale už během čtvrteční noci ztratil přes třičtvrtě minuty. V jeho snažení mu nepomohl ani defekt v RZ 5 a tak společně s Pieterem Tsjoenem na sedadle navigátora obsadili se Škodou Fabia Rally2 evo třetí příčku. Naprosto suverénně si v soutěži počínal Mauro Miele s další škodovkou, který vedl od začátku až do samého konce rally.

Podobně dominantní výkon si v centrále Citroënu jistě vysnili i u svých třech Francouzů. Všichni se skutečně pohybovali v čele výsledkové listiny, ale nakonec úplně selhali. Eric Camilli letos bude absolvovat kompletní sezónu WRC2 za stáj Saintéloc Junior Team a začal dobře. Ve čtvrtek vyhrál obě zkoušky. V pátek na RZ 5 ale chyboval, poškodil zavěšení a rally pro něho skončila. Stéphane Lefebvre odstartoval s technikou belgické stáje DG Sport a v pátek odpoledne se dostal až na dostřel vedoucího jezdce. Po přičtení penalizace za velkou chybu ledových špiónů se z odstupu 6,6 sekundy stala půlhodinová ztráta. Na druhé sobotní zkoušce bývalý tovární pilot Citroënu své nepovedené vystoupení přímo před kamerami korunoval utržením pravého zadního kola. Posledním želízkem v ohni tak zůstal Rossel, který mohl po defektu vedoucího Mikkelsena na druhém průjezdu zrádným Sisteronem jít do vedení. To by ale nesměl na sněhu chybovat a uvíznout na skoro tři minuty mimo trať. V neděli mohl svůj start ještě zachránit posunem na bednu, ale defekt v RZ 15 jej naopak srazil na konečnou šestou příčku.

Ve stejném testu se defektu neubránil ani Grégoire Munster s Hyundaiem i20 N Rally2. Právě on tou dobou držel nejnižší pódiový stupínek v hodnocení WRC2 Open. Nakonec se musel smířit jen se třetím místem mezi juniory. To druhé v juniorské klasifikaci a třetí celkově nakonec získal Gryazin, který byl po čtvrteční noci až čtrnáctý. V druhém testu vedoucím přes slavné Col de Turini totiž musel měnit defekt a do cíle pak přijížděl s plameny šlehajícími právě od tohoto kola. Během dalších třech dnů a také díky smůle soupeřů nakonec vystoupal až na bronzový stupínek WRC2 Open. Nejrychlejším juniorem byl zprvu Bulacia, ale v sobotu odpoledne se z jeho vozu začoudilo a Bolívijec musel vzdát. Od té chvíle držel otěže juniorského hodnocení pevně ve svých rukou český pilot Erik Cais. Seriál WRC2 si vyzkoušel už vloni v Katalánsku a nedopadlo to vůbec špatně. Třetím místem. V Monte Carlu se mu podařilo spolehlivým výkonem pozici na bedně obhájit a ještě se posunout o stupínek výše. Ve druhém průjezdu náročným Sisteronem pilot Fordu Fiesta Rally2 zajel nejrychlejší čas ve své kategorii a nechybělo mnoho a mohl se dostat alespoň na chvíli i do vedení celé této klasifikace. M-Sport tak ani nepotřeboval do rally nasadit tovární Fiestu a dosáhnul díky české posádce na dobrý výsledek. Jen v hodnocení týmů to britské stáji nepřineslo žádné body, vedení se ujal český Yacco ACCR Team. Nejvážnější soupeři úřadujícího šampióna Mikkelsena se během rally vyřešili sami svými chybami a Nor tak obhájil svůj loňský monacký triumf. Lepší rozjezd obhajoby titulu si tak nemohl ani představit.