Ten za svou kariéru zvítězil v jediném podniku mistrovství světa a byla jím na sněhovou nadílku velmi bohatá Rally Sweden 2001. Parádní sněhové podmínky nabídnul i letošní ročník této rally. Odchod z oblasti Vårmland hodně na sever až k městu Umeå se tak švédským pořadatelům vyplatil. Rozhodně to ale neměli zadarmo a to hlavně kvůli problematické místní komunitě Sámů, se kterými dlouho nemohli najít společnou řeč. A nakonec musel tým Glenna Olssona potlačit vztek i potom, co už byla finální podoba trati dávno schválená. Přesuny sobů si vynutily zrušení dvacetikilometrového úseku Örträsk. Ten měl být jedním z těch techničtějších a tak se s napětím očekávalo, jakého rychlostního průměru vítěz rally dosáhne. Rekordní meta 126,6 km/h Krise Meeka z Neste Rally Finland 2016 nakonec nepadla. K tomu chybělo 5,1 km/h. Nové rychlostní zkoušky ale mají přeci jen méně technický charakter oproti těm v původní oblasti a jako nejrychlejší se nakonec ukázala předposlení RZ Vindeln, kde vítězný Thierry Neuville zaznamenal průměr 141,1 km/h.

Kromě problému se soby nakonec pořadatelé další nešvary řešit nemuseli, žádné ze zbylých zkoušek se nerušily a jako příjemný bonus se ukázala pěkně vyvedená divácká The Red Barn Arena, kterou na území hostujícího města končily hned tři testy. Nedávné problémy pořadatelé rychle pustili za hlavu a podpořeni dobrým hodnocením od FIA a promotéra podepsali s městem Umeå smlouvu na další dva ročníky své rally. Ten příští se snad bude rodit s menšími porodními bolestmi než ten letošní. Rally Sweden 2022 se stala první rally od Wales Rally GB 2006, ve které nestartoval ani jeden ze slavných Sébastienů. Ti sice po úchvatném duelu na lednové Rallye Autmobile de Monte-Carlo vedli průběžné pořadí šampionátu, ale na sever ani jeden z nich nevyrazil. Role čištění trati se musel ujmout Kalle Rovanperä. A vedl si náramně, už po třetí zkoušce se vyšvihnul do čela. Odpolední sekce byla jako obvykle tvrdším oříškem. Mezi prvním a druhým průjezdem se po zkouškách pohybovaly historické vozy a do sněhu vyryly úplně jinou stopu. Finský mladík s Toyotou se tak propadnul na čtvrté místo a den nakonec zakončil po vyhrané divácké zkoušce jako druhý.

Požírač sněhu Evans

Elfyn Evans se při neúčasti Ogiera v kompletním šampionátu stal coby vicemistr posledních sezón hlavním favoritem na titul a lídrem stáje Toyoty. Aby však nedopadnul jako Mikko Hirvonen, který se v podobné situaci ocitnul před devíti roky. Tehdy po odchodu Loeba do částečného důchodu Fin vedl Citroën, ale v konečném pořadí sezóny obsadil až čtvrté místo. Nedařilo se mu hned v úvodu a zrovna ve Švédsku, kde platil za horkého favorita na vítězství, havaroval. Velšan byl před startem skandinávské soutěže v dosti podobné situaci. Jako obhájce vítězství nemohl pomýšlet na nic jiného než první místo. Po nehodě v Monte Carlu navíc nutně potřeboval co nejvíce bodů. V páteční odpolední sekci dlouhou dobu vedl, aby se v závěru propadnul na třetí místo. V sobotu se pak po oddálení zbylých soupeřů stal jediným seriózním soupeřem vedoucího Rovanpery. Do poslední zatáčky večerní zkoušky Umeå vlétnul stylem, jak se na diváckou arénu sluší a patří. Bohužel přitom po projetí letmým cílem uvíznul ve sněhové bariéře. Z té se mu podařilo dostat, ovšem na druhou stranu, než kudy vedla trať. Za dojetí do časové kontroly jinou než vyznačenou tratí vyfasoval od komisařů desetivteřinovou penalizaci.

Odstup na vedoucího týmového kolegu se tím pádem zvýšil na 18,3 sekundy a s tím už šlo těžko co dělat. Na klidu Evansovi nepřidala ani porucha hybridního systému a ranní příjezd do servisu musel zvládnout na spalovací motor. Hned v první zkoušce pak chyboval, přetočil se a pořádně při tom sežral sněhovou bariéru, která mu odstrojila předek vozu. GR Yaris Rally1 byl po provizorní opravě posádkou sice dál provozuschopný, bohužel ale jedna věc nefungovala. Indikátor bezpečnosti hybridního systému. A bez něj pravidla zakazují pokračovat. Toyota se startovním číslem 33 se tak stala už druhý vozem víkendu, který z podobných příčin nemohl jet dál, byť byl plně pojízdný. Evans po prvních dvou soutěžích sezóny zůstává na čtyřech bodech a příště musí zmobilizovat všechny síly, aby nedopadl jako zmíněný Hirvonen. I čtyřka Toyoty Takamoto Katsuta je na tom výrazně lépe. Ve čtvrté zkoušce mu sice museli diváci pomáhat ze sněhu, ale ve zbytku rally zajížděl pěkné časy a nakonec si k bodům za celkově čtvrté místo připsal i body za čtvrtý čas na Power Stage.

Až do jejího cíle srdnatě bojoval navrátilec k japonské značce Esapekka Lappi o vítězství. V pátek chvíli vedl, ale pak se o tento post připravil zhasnutím motoru na startu RZ 3. I když do sobotní části šel s odstupem menším než deset vteřin, z boje o vítězství rychle vypadnul. Přeci jen toho v soutěžním voze za poslední rok tolik co jeho soupeři neodjezdil a ještě si narozdíl od nich na novou techniku Rally1 teprve zvykal. Sportovně přiznal, že tempu soupeřů nestačí, ale dle radostných reakcí po projetí letmým cílem posledního testu si ze třetího místa hlavu určitě nelámal. Lappiho krajan Rovanperä zakončil rally druhým časem a celkovým vítězstvím. Tolik radosti v cíli přesto neprojevoval, přeci jen smutek z dění na Ukrajině nemohl odbourat. Vyhrát po jedenadvaceti letech rally, kde kraloval jeho otec, to však je výjimečnou záležitostí a Kalle si toho je jistě dobře vědom. Vyhrál už tři světové rally, rychlou šotolinovou, pomalou rozbitou a teď sněhovou. Zbývá tedy asfaltová. Nabízí se přímo Croatia Rally, kde bude světový šampionát za dva měsíce pokračovat.

Červené světlo pro Tänaka

Hyundai vyrážel do Švédska v nepříliš optimistickém rozpoložení. Debut nové i20 N Rally1 se v lednu vůbec nevydařil. Od té doby se však pořádně věnovali testování, ke kterému využili zcela novou oblast pro permanentní testy v okolí finského Jamsä. A očividně tam čas nestrávili ledabyle. Ott Tänak se stal první lídrem rally. Další vyhranou zkoušku přidal odpoledne, ale ta už byla jeho labnutí písní. Hybridní systém přestal fungovat. To by ještě nebylo tak zlé, kdyby nezačal hlásit nebezpečí. Na Hyundai se rozsvítilo červené světlo a Estonec musel zcela pojízdný vůz odstavit: "Víte, co se stalo, je opravdu vtip. Člověk by měl brečet, ale je to spíš k smíchu. V rallysportu, když máte čtyři kola a auto jede, ale nějaká třetí strana vám řekne, že máte odstoupit, očividně v tuto chvíli není žádný systém." Ta třetí strana, dodavatel hybridního ústrojí Compact Dynamics, se posádce omluvila. Ale to jim body nevrátí. Ty si Estonci museli vybojovat sami, vítězstvím na závěrečné Power Stage. Tänakovo konto zůstává hodně štíhlé jako to Evansovo, který musel odstoupit ze stejně hloupého důvodu. Snad body ztracené na vrub špatně fungující signalizace hybridu nebudou jednoho nebo druhého stát titul.

Hyundai ale tentokrát už měl v cíli dvě auta a i to samo o sobě je pro ně velká úleva. Oliver Solberg v pátek srdnatě bojoval o první příčku, ale pak se zcela zničenými gumami prokaučoval závěrečný divácký test. Úsek končící ve městě Umeå mu nebyl souzen ani v sobotu. Po problémech s plynem do něho odstartoval o 16 minut později a ještě jej absolvoval v pomalejším tempu. Vítězství pro domácí Švédsko tedy nevybojoval, ale popravdě to od něho před startem asi nikdo nečekal. I přes technické problémy ale obsadil solidní šestou příčku. Thierry Neuville se na Monte Carlu děsil z chování svého vozu. Na švédském sněhu si jej ale pochvaloval a hned s ním vyhrál páteční etapu. Nebýt však červené vlajky v RZ 2, možná by ji ani nedokončil. U i20 zlobil hybridní systém a objevil se i další problém na elektronice. Z boje o první příčku se ale nakonec Belgičan vyřadil sám vlastní chybou. V sobotní RZ 11, kde probrzdil jedno odbočení a musel se pak otáčet. Na triumf z roku 2018 tedy Neuville nenavázal. Porážku v boji o druhou příčku v roce 2019 ale Lappimu vrátil. Body za druhé místo společně se třemi za třetí v Power Stage jej vyslaly na druhé místo průběžného pořadí. Aktuálně je tak pro Rovanperu největší hrozbou.

Těžká výprava Fordu na sever bez Loeba

Po Monte Carlu plnil roli nejbližšího Rovanperova soupeře Craig Breen. Při debutu ve Fordu hned obsadil skvělou třetí příčku a jen díky slabšímu výkonu na Power Stage teď ve Švédsku nemusel čistit trať. Zkouška pevnosti sněhové bariéry v RZ 2 se mu ale moc nepovedla. Chvíli se z ní dostával a ještě si přitom poškodil stěrače. Z ostřikovačů mu pak stříkala voda na sklo, což mu na koncentraci nepřidalo. Brzy po první chybě se tak Ir dopustil druhé, při které vyskočil na sněhovou bariéru. Z ní už bohužel nebylo cesty zpět. Spolujezdec Paul Nagle při tom ještě omylem zmáčknul SOS tlačítko a několik posádek dostalo červenou vlajku. Posádku Fordu tato chyba stála 2000 euro. V sobotu se do hry znovu zapojili, vyhráli RZ 11, ale pak znovu odstoupili. Tentokrát kvůli technickým problémům. Naštěstí se je podařilo do neděle vyřešit a Breen vybojoval alespoň jeden bod na Power Stage. To jeho týmový kolega Adrien Fourmaux tolik štěstí neměl.

Na sněhu se zatím Francouz necítí úplně dobře, ale postupně zrychloval a držel si sedmou příčku. Problém s motorem jej však donutil v poslední sobotní zkoušce zastavit a následoval pád mimo top ten. Zpátky už se Fourmaux nevrátil. V neděli ráno na přejezdu se problém objevil znovu. Game over. Gus Greensmith se třetí Pumou Rally1 také bojoval s technikou. Hned v první sekci žehral na nefunkční hybrid a problém s převodovkou. Tu mu v servisu vyměnili, ale ruku v ruce s tím se musel smířit se změnou nastavení diferenciálů. A to mu tedy nesedlo vůbec, dokonce pak zajel v pátém testu do sněhové bariéry. V sobotu se postupně propracoval až za Fourmauxovo záda, aby po jeho odstoupení poskočil na šesté místo. V neděli mu pak udělal radost ještě jeho krajan Evans a Greensmith si nakonec domů odváží body za páté místo. Stejně jako z Monte Carla a to jej umístilo na čtvrtou příčku průběžně, těsně před Ogiera.