Původně byla tato posádka přihlášena už na zimní termín a to s vozem, který budil velkou pozornost. Akce bohužel padla a premiérový start Hyundai i20 Coupé WRC v České republice tak musel být odložen.

Náhradní termín jarního závodu byl odladěn tak, aby byl Hyundai k dispozici a čeští fanoušci nepřišli o tento unikátní zážitek. Nakonec bylo ale vše zase jinak „O domluveného Hyundaie nás bohužel na poslední chvíli připravil Ken Block, který s ním absolvuje kompletní šampionát v USA. Já jsem tak po více než roce příprav zůstal tři týdny před závodem bez auta. Ještě dva týdny před startem jsem byl přesvědčený, že ani nepojedu. Byl jsem otrávený z toho, kolik jsem vynaložil úsilí pro sehnání náhradního WRC 2017, ale bez výsledku. Jak se závod blížil, tak to ve mně začalo hlodat a já přemýšlel, jak to celé vymyslet. Nakonec jsem zavolal Jirkovi Bryndovi a Fiesta byla naštěstí volná. Upekli jsme to celé docela narychlo, takže jsem si auto poprvé zkusil ve čtvrtek na testu a pak jsme jeli rovnou na start,“ přiblížil námluvy vozu třicetiletý jezdec.

Honza s Jirkou se tak na poslední chvíli zařadili do startovního pole, které čítalo 44 dvojic. Plán na dopolední sekci klasických RZ byl jasný: pokusit se jet na čas a porovnat se s ostatními. „Na první zkoušce jsem měl trochu problémy s retardéry, protože jsem jich za svůj život projel asi tolik, jako rallyový jezdec za jeden rallysprint. V opakovaných průjezdech jsem se už cítil daleko lépe a tak jsem si řekl, že zkusím Petru Semerádovi „ukrást" jednu vyhranou zkoušku na RZ4, která byla bez retardérů. Nakonec mi to nevyšlo o 1 vteřinu, což mě trošku mrzí. Ale na druhou stranu, mít po 30 km závodu ztrátu 13 vteřin, není asi pro začátek špatná vizitka. Navíc jsme s Jirkou neměli ani žádnou krizovku, protože jsem jel všude s bezpečnou rezervou. Jinak mě ale samotné dopoledne neskutečně bavilo. Nikdy jsem neměl příležitost jet se čtyřkolkou na suchu klasickou erzetu a byl to neuvěřitelný zážitek. Pořád jsem si nemohl zvyknout na to, jak rychle se dá letět. Auto celou dobu drželo, nic nám během jízdy nevadlo a ani neodcházelo. Jel bych klidně ještě dalších 200 kilometrů, vůbec se mi nechtělo vracet se zpátky do servisu,“ podělil se o dojmy Jan Skála. Po čtyřech klasických zkouškách figurovala posádka Fiesty WRC na pěkném třetím místě s nepatrnou ztrátou na soupeře před sebou. Lepší byl pouze Adam Březík o 4 vteřiny a Petr Semerád, který ovládl do té doby všechny erzety, jenž měl náskok 13,4 vteřiny.

Před posádkami byly poslední dvě zkoušky. Dva průjezdy známým „strahovským okruhem“. A na ně se proměnil Honza Skála v dokonalého šoumena, neboť za průjezdy, které předváděl, by se nemusel stydět ani Ken Block. „Ačkoliv jsme se po klasických vložkách drželi na bedně, dohodnutý plán s Jirkou jsme nijak neměnili – na Strahově se pokusíme jet pro diváky! Byla to pro mne docela výzva, předvést show s autem, které jsem moc neznal. Ti znalejší určitě poznali, že ačkoliv jsem se snažil diváky bavit, tak se mi nikdy nepovedlo mít alespoň dva průjezdy stejné. Trošku jsem během toho blbnutí na Strahově bojoval s pádlem pod volantem. Několikrát jsem si před zatáčkou při rychlém přehmátnutí z ruční brzdy zpět na volant zařadil o kvalt nahoru a pak mi chyběl potřebný výkon pro udržení smyku. Jednou jsem už během jízdy volal na Jirku, že to pádlo radši ulomím a budu řadit postaru. Stejně je karbonové, tak bych pak klukům musel akorát vyrobit nové (smích). Nicméně to jsou problémy mých rukou, auto jinak fungovalo po celou dobu skvěle. Byl to vlastně můj první start v rally bez technických problémů, takže díky do Hluboše!“ zhodnotil své strahovské účinkování Jan Skála.

„Hodně lidí mne po závodě srovnávalo s Kenem Blockem. Pokud se nám povedlo udělat podobnou show, jako znáte z jeho videí, tak jsem rád! Ale aby to srovnání bylo úplné, tak bych ještě rád doplnil, že jsem s automobily, které mají pohon na všechna čtyři kola, ujel za svůj život celkově asi 200 kilometrů. A konkrétně s touhle Fiestou před závodem to bylo nějakých 40 a na rozdíl od Kena Blocka jsem se musel všude trefit napoprvé (smích),“ neskrýval nadšení ze skvělého bavení sebe i diváků pražský jezdec. Jízda „dveřmi napřed“ není velký kamarád s časomírou, ale to bylo Honzovi a Jirkovi zcela fuk. Chtěli se bavit a to se jim podařilo v maximální míře.

Jak se na celou akci díval z pravé sedačky Jirka Skořepa? „Na Prahu jsem se těšil strašně, protože v zavoďáku jsem seděl naposledy loni koncem října a to s Honzou, v i20 WRC. To čekání bylo fakt hodně dlouhé. Naštěstí mi pauzu vyplnily 2 závody, na které jsem se byl podívat při mém pracovním působení ve Finsku. Ale pořád jenom podívat! Když mi Honza volal, že nakonec, přes všechny peripetie, sehnal náhradu za Hyundaie a ještě k tomu další WRC, nemohl jsem dospat. Závody s Honzou jsou vždycky zábava, ale hlavně palba. Když padla dohoda, že na eRZetách zatáhneme a na Strahově budeme bavit lidi, nedalo se jinak než souhlasit. Nechápu, jak to Honza v autě dělá. Na Strahově jsem měl čas mu koukat na ruce i nohy a to, co s nimi dělá, opravdu nechápu, a do toho mi ještě občas něco povídal. No já bych dopadl jak ve scéně filmu „ať žijí duchové". Nedá mi to, než mu znova poděkovat, že si mě vybral a že s ním můžu tyhle nepopsatelné chvíle sdílet. Obří poděkování patří samozřejmě divákům za podporu jak kolem RZ, tak na Strahově. Hnalo nás to kupředu a k větším bokům a hlavně i díky vám jsme si to na 100 procent užili i my.“

Nakonec patřila posádce Skála – Skořepa 8. příčka, ale u mnoha diváků na Strahově kluci vyhráli s obrovským přehledem. „Když jsme večer na vyhlášení stáli na pódiu, tak jsem Jirkovi kývnul na pohár za třetí místo a zeptal jsem se ho, jestli ho to nemrzí. Oba dva jsme se ale rychle shodli, že bychom neměnili ani náhodou. Ty rozsvícené úsměvy na lidech, kteří za námi chodili v servisu, byly totiž k nezaplacení. Jeden pán nám třeba děkoval, že se díky nám vrátil na chvíli na „starý dobrý Strahov“. To mi udělalo radost. A taková sranda navíc je, že jeden z našich průjezdů sdílel německý Rallye Magazin a za těch pár dní od závodu už nasbíral skoro milion zhlédnutí. Takže jsme nakonec udělali asi i větší reklamní dosah, než kdybychom jeli na výsledek,“ doplnil Jan Skála po závodě.

Březnový závod je tedy minulostí, ale dvojice Skála – Skořepa už připravuje plány na další závody. „Teď zas o mně chvilku neuslyšíte, protože budu zpátky v práci. Ale asi je na místě představit nejbližší plánovaný program. Pokud půjde všechno podle plánu, tak bych se rád postavil na start červencové Veszprém Rallye v Maďarsku s vozem R5/Rally2. Protože se snažím jezdit se značkami našich zákazníků, tak jsme se ještě v Praze velmi předběžně dohodli s Martinem Vlčkem na jeho nové i20 Rally2. Není to sice zatím 100%, protože nás čeká ve firmě kupovat velký mrazák a rozšiřovat výrobní prostory, což má samozřejmě z pohledu investic prioritu, ale budu dělat všechno pro to, aby to vyšlo. Pokud nás uvidíte ve startovce, tak budu mít radost, když vezmete české vlajky a dorazíte nás podpořit. Z loňska si pamatuji, že oproti Česku pořadatelé moc neřeší, kdo kde stojí, a tak je to pro fanoušky určitě velký sportovní zážitek. Odměnou navíc by snad mohl být nějaký pěkný výsledek a kdyby ne, tak koupání v Balatonu to jistí!“ prozradil plán Jan Skála. Maďarský závod je možná pro někoho trochu z ruky, ale je to jedna z bližších příležitostí vidět na vlastní oči šotolinový závod s kvalitním startovním polem.