TISKOVÁ ZPRÁVA

Kladenská 206 kit car se v rallysprintovém složení Vlček-Jůrka poprvé představila i na velké soutěži.

S dostatečným předstihem před startem letošní Rally Bohemia bylo jasné,že diváci nebudou o rudý vůz a jeho sytý zvuk ani tentokrát ochuzeni, ale v původním seznamu přihlášených posádek figurovala jako spolujezdec Jana Balcarová. Proč došlo pár dnů před startem ke změně? "Spolupráce s Janou na Krumlově byla naprosto v pořádku,“ vysvětluje pilot Jirka Vlček. „Se Zdeňkem jsme ale odjeli poslední dva sprinty, čímž si zajistil mezinárodní licenci a nárok na start ve velké soutěži. Přece jen jsme se trošku sehráli a navíc je tu další zásadní rozdíl – Jana mi hezké holky podél trati spíše tajila, Zdeněk chápe hodnotu této motivace a stihne mě na zajímavé objekty upozornit i za cenu vynechání nějaké té zatáčky…,“ upřesňuje jemné spolujezdecké finesy.

Před každou soutěží se tým snaží pečlivě vyhodnotit předchozí poznatky,vyvodit z nich důsledky a přijmout nezbytná opatření. Co bylo na „pořadu dne“ tentokrát? „Diváci,“ oznamuje překvapivě spolujezdec Zdeněk Jůrka. “Jsme velmi rádi,když můžeme lidi u trati trošku pobavit, ale je přece jen potřeba najít tu správnou rovnováhu mezi snahou o show a dosažením výsledku. A tady se Jirkův zažitý reflex, kdy se při spatření jakékoli postavy zevlující u trati vrhá po ruční brzdě, ukazuje místy jako kontraproduktivní. Zvláště na Rally Bohemia, kde se očekávala početná divácká kulisa, totiž hrozilo, že při kumulaci diváků již na startu nějaké rz bychom se se zataženou ručkou vůbec nerozjeli! Navíc bylo potřeba jasně rozlišit, pro koho atraktivní kousky vůbec předvádět. Když jsme nedávno při trénincích kroužili vítězná kolečka kolem figuríny, kterou při úklidu vynesli před obchod s dámskou konfekcí, bylo jasné, že s tím musíme něco udělat… Jirkovy výmluvy na slábnoucí zrak a skutečnost, že měla fakt dobrou postavu, na tom nemohly nic změnit!“

Za použití telemetrických údajů se podařilo poměrně snadno posádce vysvětlit, že tahat za ruční brzdu na rovinkách skutečně žádný efekt nemá. Pro nácvik rozlišení typů přihlížejících bylo potřeba daleko víc. “Tato část dostala interní název „Zrno od plev“ a v podstatě jsme systém převzali od jednotek URNA a jejich nácviku rozlišení únosců a obětí. Na Vlčkovo manažerské křeslo v kanceláři mechanici instalovali věrnou kopii ruční brzdy a připravili jsme si sadu fotografií, ve kterých byly namíchány obrázky objektů vhodných k atraktivnímu předvedení se (typický rally fanda, fotograf, dívka v bikinách atd) s těmi, kteří o nic takového nestojí. Fotky jsme pak v nečekaných okamžicích na Jiřího vytahovali a pokud se dotknul brzdy při nesprávné fotografii, následoval drobný elektrický výboj," ozřejmuje tréninkové metody spolujezdec.

Pochopitelně tým celý systém postupně vypilovával k dokonalosti. „V průběhu nácviku došlo na šéfovu žádost o přesunutí fota party rómských kopáčů do kategorie vhodných, kterou Jirka odůvodnil popularizací rally v této komunitě. Osobně si myslím,že už ho z té elektriky spíš brněla ruka,“ vyjadřuje určitou skepsi šéfmechanik Jiří Kafka.

Po proploužení se seznamovacími jízdami, kdy se posádka přesvědčila o zhoubném účinku dodržování povolené padesátky na lidský organismus (o spolehlivosti takto pořízeného rozpisu nemluvě) se vůz na sosnovském okruhu vydal vstříc ostrým závodním kilometrům. Už fakt, že ačkoli byla Karkulka pořadateli startovním číslem 66 zařazena za skupinu vesměs zahraničních posádek, dosáhla na 1.RZ 18.času, předznamenal dění příští. “Prakticky na startu každé sobotní RZ jsme stáli a čekali na odstranění havarovaných vozů, výjezd sanitek nebo přílet vrtulníku. 2 RZ byly pro nás dokonce zrušeny. Správné „nabuzení“ přitom dostává trhliny. A když pak vidíte v hloubce mezi stromy zaparkované auto,které vypadá na tu dálku jako do lesa odhozený angličák (RZ 4), tak to také není to pravé ořechové. A pokud jsme přece jen jeli, tak jsme na většině zkoušek dojeli a ne některých i přejížděli vůz startující před námi. Jaký to má dopad na koncentraci a dosažený výsledek je nasnadě. Když k tomu připočteme skutečnost, že jsme od rána jeli s utrženým sacím košem a neustálou hrozbou zničení motoru, pak jsme s noclehem na 22. místě byli spokojeni. Alespoň jsme v neděli konečně startovali „mezi svými“,“ hodnotí střízlivě nelehkou sobotu jezdec.

„V neděli jsme čekali, zda se po ránu dostaneme do takového laufu, že by stálo za pokus ještě útočit, ale soupeři před námi nám svými časy tyto úvahy rozmluvili, a tak jsme v závěrečných kilometrech hlavně zkoušeli trošku bavit diváky, kteří místo k vodě přišli na rally. Závěrečné 21. místo absolutně je částečnou satisfakcí za ten sobotní slalom. Bez něj by to třeba bylo lepší, ale kdo ví. Každopádně jsme rádi, že jsme krásnou soutěž na těžkých tratích zvládli. Děkujeme všem, kdo nám na trati i mimo ni projevovali své sympatie. To je pak radost závodit!“ vzkazuje svý příznivcům kladenská dvojice.

foto: Marek Felt