Přátelé, blízcí, opory… Na světě je spousta lidí, kterých si obrovsky vážím. Není v mých silách Vám je všechny představit, přijměte tedy alespoň krátká vyznání k lidem, kteří pro mě znamenají nejvíce. To jsou slova Sebastiena Loeba, kterými vzdává hold svým nejbližším.

Séverine Meny – láska
Má manželka, kamarádka, komplic, moje pravá ruka a někdy i spolujezdec. Zbytek už je jenom mezi námi dvěma.

Daniel Elena – vysněný spolujezdec
Daniel je víc než můj spolujezdec. Na soutěžích je vládcem času, stará se o všechno, co se netýká řízení a nastavení. Můžu se tak soustředit jen na svou práci. Perfektně si rozumíme po profesionální stránce a už jen to je samo o sobě super. My si však skvěle rozumíme i po lidské stránce a to je ještě lepší. Zkrátka – můj spolujezdec je můj přítel.

Dominique Heintz – moje šťastná hvězda
Kde bych byl bez něho? Byl to právě Dominique, který za mnou stál na samotném začátku a pomohl mi dostat se do sedla. Budu mu za to navěky vděčný. Pomáhá nám i nyní, kromě toho, že pracuje pro Citroen, kontroluje a koriguje náš rozpis.

Guy Fréquelin – boss
Má můj největší obdiv. To, co jej u Citroenu činí geniálním, je skutečnost, že rozumí jezdcům. Je nekompromisní, metodický, přísný, analyzuje naše průjezdy, rozpis, všechno. Je tak trochu mým duchovním otcem a myslím si, že můžu bez obav říci, že i on mě považuje za duchovního syna. Jeho zkušenosti jsou pro mě zdrojem cenných rad. U Guye jsem vlastně získal pomyslný výuční list. Guy je pro mě opravdovým přínosem.

Denis Jodin řečený Den – kamarád navěky
Den je jako můj brácha, můj kamarád už od dětství. Byli jsme sousedi, společně jsme cvičili gymnastiku. Později jsme společně zahořeli pro závodění a Den nám připravoval mopedy pro večerní „erzety“. Den také zbožňuje malování. Právě jsem začínal s útrapami závodění, když Den nakreslil Scratche – maskota, který pokaždé zdobí moji přilbu. Vídáme se pokaždé, když mám trochu volna.

www.sebastienloeb.com

Frédéric Willman – kamarád pro divoké jízdy
Poznali jsme se docela pozdě v době spjaté s mým prvním autem a s improvizovanými závody. Ve Fredovi jsem objevil někoho, kdo dobře jezdil. Tehdy to byl on, který projížděl zatáčky nejrychleji. Sdílel se mnou stejnou vášeň pro rychlost a auta. Mimoto jsme zajeli dva nejlepší časy při regionálním kole Rally Jeune (pozn. něco jako rally pro mladé posádky) a společně jsme postoupili do finále v Castellet.

Pierre Lambert – věrný kamarád
Pierra jsem potkal během mého školení pro elektrotechniky, když jsem nechal gymnázia. Zrovna jsme byli plnoletí. Je to Pan Technik. Často se sám sebe ptám, jestli toho nezná víc než já o rally. Je jedním z mých velmi blízkých důvěrníků. Často mu volám.

Philippe Birgel alias Phil
Znal jsem Phillippa od vidění z éry závodění na mopedech a už tak dva až tři roky často trávíme naše víkendy společně (když zrovna není žádná rally). Jeho žena Zabou a Séverine jsou velké kamarádky. Diky Philovi jsem našel zalíbení ve slézání skal. Stejně jako všichni moji kámoši je i Phil blázen do rally a Playstation…

Jean-Francois (Jef) Bérenguer – kamarád do deště
S Jefem jsme se několikrát střetli v rámci Poháru Saxo (Trophée Saxo). Souboje s ním byly pro mě důležité, neboť to byl jezdec, se kterým se dalo bojovat. Přestože jsme byli velcí rivalové, stal se velmi rychle mým přítelem. Pokaždé se mezi námi odehrávala obrovská bitka, souboje však byly vedeny poctivě, nikdy nedocházelo k ranám pod pás. Navzájem jsme si prozrazovali, jaké léčky na nás číhají na rychlostních zkouškách. Dokonce jsme společně absolvovali seznamovací jízdy. Jef je skutečně správný chlap.

Jean-Pierre Champeau – první sponzor
Jean-Pierre je také průmyslník. Ve světě rally je dobře známý, protože pomáhal a stále ještě pomáhá mladým jezdcům. Jeho spoluúčast měla rozhodující vliv na to, abych mohl v rámci francouzského šampionátu sedlat kvalitní techniku a byl jedním z těch, kteří mě dokázali dostat až do blízkosti Guye Fréquelina. Hodně toho pro rally udělal a také se o něm ví, že je svou povahou nesmírně afektivní, na což doplácel disciplínou. Nicméně zůstává neuvěřitelným nadšencem.

Bernard Piallat – muž zázraků
Bernard je patronem PH Sportu. Připravoval moji “stošestku“ a také “superšestnáctky“. Několikrát jsem mu je rozbil. Ovšem u PH Sportu jsou na té nejvyšší úrovni a výjimeční v přípravě. Jejich hrdinství mi často umožnilo vybočit z řady. Díky Bernarde!

Sébastien

Zdroj: www.sebastienloeb.com