Jiří Jermakov - eWRC.cz
3. 8. 2022 09:59 − 9507× − 15

Milan Facek – Eduard Jakuba – vzpomínka po 36 letech

Letos si připomínáme již 36. výročí události, která se do historie našeho motorsportu zapsala černým písmem.

Rally Vida, pořádaná ve dnech 2. – 3. srpna 1986, měla na programu již svůj XVI. ročník. Po Rally Zlaté Písky šlo o druhou nejvýznamnější soutěž v Bulharsku. S koeficientem 2 Mistrovství Evropy se pořadatelé těšili z několika zvučných jmen ve startovní listině.

Kromě maďarského šampióna Attily Ferjáncze to byli Polák Blažej Krupa, Jugoslávec Branislav Küzmič, Řek Ioannis Katsanakis i místní Plamen Čubrikov a Boncho Dunev s Renaulty 5 Turbo. Plejáda domácích jezdců s vozy Lada VAZ byla výzvou pro tři československé posádky na startu: Josef Sivík – Pavel Víta (Š 130LR), Milan Facek – Eduard Jakuba (Lada VAZ 2105 VFTS) a Petr Vraj – Jaroslav Nerušil (Š 130L).


Posádka Facek – Drda v plné jízdě na trati Rally Bohemia 1986

Soutěž, která se jela tradičně v blízkosti města Vidin, měřila celkem 765 km. Ve svém itineráři měla 40 rychlostních zkoušek s celkovou délkou 262 km. První etapa startovala v sobotu 2. srpna v 9:01 a první posádky projely jejím cílem kolem 19:30. V tu chvíli měly za sebou již 19 rychlostních zkoušek a čekala je kratičká pauza na odpočinek. Start 2. etapy s 21 RZ pořadatel stanovil na druhou hodinu po půlnoci v neděli 3. srpna.

To se už dávno netýkalo Josefa Sivíka s Pavlem Vítou, kteří po výletu mimo trať na RZ1 byli sice nezraněni, ale poškodili svůj vůz natolik, že nemohli v soutěži dále pokračovat. Naopak Milan Facek s Eduardem Jakubou drželi nadějné 4. místo v absolutním pořadí a jezdec AMK Rudý říjen Otrokovice si liboval, že se mu konečně auto podařilo správně seřídit a jede tak, jak má.


Milan Facek a Miroslav Drda při domácí Barum Tríbeč rallye 1986

Právě nad jeho startem visel do poslední chvíle velký otazník, neboť "dvorní spolujezdec" Miroslav Drda nedostal v Moravanu Otrokovice dovolenou. Narychlo bylo nutno za něj najít náhradu. Poté, co start v Bulharsku odmítla i zkušená spolujezdkyně Jana Nesrstová, padla volba na sedmadvacetiletého technika zkušebny pneu v Barum – Rudý říjen Otrokovice Eduarda Jakubu. Na "horkém sedadle" měl za sebou na dvě desítky startů v oblastních soutěžích a na svoji velkou zahraniční rally se moc těšil.


Servis při Rallye Valašská zima 1986

A je zde nedělní finále. Nedlouho po půlnoci startují první posádky do druhé etapy. Rychlostní zkoušky znají jezdci už ze sobotních průjezdů za světla. Nyní jim trať ze tmy vykrajují kužely halogenů. A erzety jdou rychle, jako na běžícím pásu – 02:33 Arčar, 03:01 Lagoševci, 03:44 Orešec, 04:04 Belogradčik, 04:37 Granitovo… Časy ale ukazovaly, že Milan Facek dnes začal pomaleji a na domácí konkurenci mírně ztrácel. Byl ale pevně odhodlán vybojovat čtvrté místo, možná i "bednu". Musí do toho jít ale naplno! Bylo 05:12 a začalo svítat, když vyrazil na trať RZ25 vůz se startovním číslem 18 posádky Facek – Jakuba. Tato vložka měřila jen necelé 4 kilometry a první polovina se dala projet prakticky naplno. Následovala jediná těžší zatáčka – levá pod lomem u Granitova. Ale tady bylo něco špatně. Zřejmě samotný nájezd do zatáčky, možná i rychlost. Levá kola "zakopla" o nerovnost a celý vůz se v mžiku překlopil na pravý bok. Nekontrolovaně vylétl ven ze zatáčky. Bohužel se mu postavil do cesty vzrostlý dub. Následoval strašlivý náraz, který trhá soutěžní ladu na kusy. Milan Facek i jeho spolujezdec Eduard Jakuba jsou na místě mrtví. Poslední zaznamenaný údaj o rychlosti má hodnotu 165 km/h.


Motor s přední nápravou daleko na louce jen dokreslují ničivou sílu nárazu.

Tragédie nejvíce poznamenala obě rodiny, kterým se domů nevrátili manželé a tátové. S bolestnou ztrátou se těžce vyrovnávali také všichni kamarádi, kteří s Milanem Fackem absolvovali nejednu soutěž v roli doprovodu. Událost, která svým dílem nejspíš také přispěla ke konci skupiny B a která nebyla toho roku tragédií jedinou. Příběh,který po mnoha letech téměř upadl v zapomnění. Až v polovině června 2020 mě příjemně překvapil příspěvek na Facebooku, že pan Valentin Dragomanski s partou kamarádů a fanoušků rally připravil pamětní tabulku a umístil ji na strom, který je němým svědkem dávné tragédie.


Na českou posádku místní fanoušci nezapomněli

Musím říci, že jsem se hodně styděl, že se nenašel nikdo od nás z Čech, kdo by se postaral o důstojné připomenutí naší zesnulé posádky a museli tak učinit místní obyvatelé. Když jsem poté hovořil s pamětníky a kamarády Milana Facka, překvapilo mě, že pan Josef Heller nechal před lety zhotovit desku pomníčku s nápisem. Další události, včetně války na Balkáně ale způsobily, že deska zůstala v jedné zlínské garáži.

Vzal jsem si do hlavy, že pomohu věc dotáhnout do konce. Od počátku jsem nalezl podporu v Autoklubu České republiky, především u pana Mgr. Tomáše Kunce a pana Ing. Stanislava Mináříka. Za jejich ochotu pomoci bych jim rád touto cestou poděkoval.

Zcela opačnou zkušenost jsem bohužel učinil v podniku, který tenkrát nešťastná posádka reprezentovala – Barum – Rudý říjen Otrokovice, dnes Barum Continental. Moji žádost o sponzorský dar na umístění pomníčku pro jejich zesnulou posádku generální ředitel zamítl.

Byl to především pan Valentin Dragomanski, jeho tatínek a přátelé, kteří mají hlavní zásluhu na tom, že je dnes v osudné zatáčce krásné pietní místo. Je to důstojné připomenutí naši soutěžní posádky, která tomuto nebezpečnému sportu obětovala to nejcennější.


Valentin Dragomanski (druhý zleva) a jeho přátelé, kterým vděčíme za instalaci pomníku

Pokud zavítáte při svých cestách do severozápadního cípu Bulharska, zastavte se, prosím u pomníčku a věnujte tichou vzpomínku našim dvěma závodníkům, kterým se toto místo stalo osudným. GPS pomníku je: 43.7010825N, 22.6792661E


Pietní místo, jak vypadá dnes

Komentářů celkem: 15
3. 8. 2022 11:17
Upraveno 11:18
0 0
Vzpomínám si, když se tehdy objevila krátká zprávička v dobovém tisku. Akorát jsem měl do teď za to, že pro E. Jakubu to byla úplně první soutěž..
3. 8. 2022 11:39
1 0
Tak ještě že tu databázi máme, byla to jen první s Fackem smajlík
3. 8. 2022 12:03
4 0
Smutná událost i po tolika letech. Článek je hezky napsaný a děkujeme za připomenutí této tragické nehody.
3. 8. 2022 12:24
4 0
Děkuji za pěkný článek o této už skoro zapomenuté tragédii. A hlavně velké díky všem kteří se podíleli na na vytvoření tohoto pietního místa.
3. 8. 2022 13:06
3 0
Původně napsal bororo
Smutná událost i po tolika letech. Článek je hezky napsaný a děkujeme za připomenutí této tragické nehody.
Díky za hezká slova. Mám radost, že se to nakonec podařilo.
3. 8. 2022 13:06
1 0
Původně napsal slow driver
Děkuji za pěkný článek o této už skoro zapomenuté tragédii. A hlavně velké díky všem kteří se podíleli na na vytvoření tohoto pietního místa.
Díky za hezká slova. Mám radost, že se to nakonec podařilo.
3. 8. 2022 16:37
3 0
Děkuji za krásně napsaný článek a vytvoření pietního místa.Klobouk dolů , jseš frajer.S úctou zlínští rallyeový srdcari.
3. 8. 2022 17:58
Upraveno 17:59
2 0
To Fila67: Díky, pánové, vážím si Vaší reakce.
3. 8. 2022 18:47
5 0
Bohužel i taková umí rally být :-(
Článek nás přenáší do doby dávno minulé, ale nadšení pro závody bylo stejné a mnohdy větší. Už počet zkoušek a časy startů proto hovoří dost jasně.
A pomníček je krásný velká gratulace, že se povedl.
Stejně tak vzpomínáme i na Miloše Vágnera, Bohouše Ceplechu a další......
R.I.P.
3. 8. 2022 21:05
6 0
Přijel jsem tehdy jako malý kluk z tábora, když se táta vrátil, byl tam jako Fackův doprovod. Přestal na půl roku mluvit.

Tehdy se chlapi hned začali domlouvat, že tam klukům zajedou dát pamětní desku. Závodní výbor jim to zatrhl, to byla debilní doba ...

Hluboce smekám před všemi, díky kterým se to teď povedlo.
3. 8. 2022 21:41
6 0
JIrkovi a všem, kteří se zasloužili o realizaci této věci po tolika letech patří velký dík! Byl jsem na Vida rallye 1988, jeden den před startem závodu jsme se na tom místě zastavili.....rallye dovede být krutá....ještě jednou díky všem i do Bulharska!
3. 8. 2022 23:12
8 0
Za celou rodinu moc děkujeme za opravdu krásný článek. Ani nevíte jak mě mrzí, že jsem dědu neměla možnost poznat. S celou rodinou jsme dnes zapálili svíčku. Vzpomínáme s láskou manželka Dagmar, dcera Ingrid, vnučka Ingrid a vnuk Erik. Ještě jednou mockrát díky za vše jste úžasní ❤️
6. 8. 2022 12:27
0 0
Díky za připomenutí, přiznám se, že o téhle události ani posádce jsem neslyšel. Hezky napsáno. Jen pro úplnost - na místě jsou teď tedy oba pomníčky (deska/strom)?
6. 8. 2022 12:45
0 0
Ano, je to tak. Na stromě je plastová tabulka, pomníček je naproti, na vnitřní straně zatáčky.
7. 8. 2022 10:16
Upraveno 10:17
0 0
Diky za připomenutí!

Hezky napsané alá Svět motorů 1986 a popis Korsiky...
Rád přispěju na pamětní desku k barumu...a na výraz nerespektu k nepřispění GŘ Conti už budu vždy kupovat Michelinky...

Jsou 3 prostředky, do kterých bych se strachy neodvážil:
1) Apollo 13
2) Ponorka U 52
3) Lada VTFS

Respekt k borcům!

R.I.P.
Pro komentování je třeba se nejprve přihlásit!