Přesně před rokem, 30. září 2021, zveřejnil známý americký jezdec rally, šoumen a úspěšný podnikatel Ken Block na svých stránkách https://www.hooniganracing.com/ a na kanálu youtube.com video, nazvané Ken Block Rips Legendary Rally Machines From Audi's Secret Storage. Tedy, že Ken Block vytáhl legendární soutěžní stroje z tajného skladu Audi.

Je v něm zachyceno, jak Ken Block se svými přáteli přijíždí do německého Ingolstadtu, kde je na prahu oddělení Audi Tradition přivítal Timo Witt. Společně zamířili do prvního patra, které je napěchováno nejen soudobými skvosty, ale i historickými unikáty z let dávno minulých. Tiše zde stojí jak okruhové, tak i soutěžní vozy, které psaly slavné kapitoly příběhu značky se čtyřmi kruhy. Mezi speciály ze závodu 24 hodin Le Mans prošli přímo ke kolekci soutěžních vozů.

Od Audi 80 pokračovala prohlídka zvesela až k modelu Audi Quattro Sport S1 E2, vedle kterého stál ještě bílý prototyp Audi Sport Quattro RS 002. A zde (v čase 6:00 videa) přišel šok, když Timo Witt vyprávěl, že mezi těmito dvěma vozy chybí ještě prototyp soutěžního vozu skupiny B s motorem uprostřed, který již ale neexistuje a uchovaly se jen jeho fotografie. A poté se zhruba vždy na 2 vteřiny objevily moje dva záběry, které jsem pořídil dne 20. září 1985 na polygonu nad Dešnou.

Ve zbytku videa již na letištní ploše předvádí Ken Block to, čím je populární – spousty smyků, dým z pneumatik a různé záběry kamer – z dronu, ze země i z těch, kterými jsou oba vozy doslova ověšeny.

Po několika dnech jsem se rozhodl do Audi Tradition napsat a přihlásit se k autorství fotografií, které teď prezentuje jejich archiv jako historické materiály. Počáteční nedůvěru a pochybnosti se mi podařilo záhy rozptýlit a vedoucí podnikového archívu Audi Tradition, pan Dr. Mathias Pfaffel projevil zájem o celý můj příběh, související s jejich pořízením. V průběhu dalších měsíců se nám podařilo dohodnout termín návštěvy v Ingolstadtu, její program a způsob, jak bude vyprávění zaznamenáno.

V polovině července již nic nebránilo vydat se na dvoudenní návštěvu automobilky, která přinesla světovému rallysportu první vůz s pohonem všech kol. Pozvání pro dvě osoby s radostí využil i můj syn Jirka a společně jsme se těšili na exkurzi ve výrobním závodě, prohlídku Audi Museum i Audi Tradition a navíc krátkou návštěvu Audi Sport. Může si milovník motorsportu přát víc?

Přestože je událost kolem fotek prototypu z dřívějška známa, dovoluji si ji zde, na stránkách eWRC připomenout.

Příběh začíná v polovině 80. let minulého století, kdy leccos bylo jinak, než je dnes. Uvedu jen několik základních informací, neboť z pamětníků se pomalu stávají sklerotici a mladší třeba zase nedávali ve škole pozor. Mezi kapitalistickým Západem a socialistickým Východem Evropy (jehož součástí jsme byli i my) byla hranice s ostnatými dráty. Berlínská zeď rozdělovala nynější německou metropoli na východní a západní sektor a stejně tak bylo rozděleno i celé Německo. Spolu se Slováky jsme měli společný stát, ve kterém si vedoucí úlohu pevně držela Komunistická strana Československa.

Dnes je stěží představitelné, že se běžně stávaly fronty nejen na banány, pomeranče nebo mandarinky, ale také třeba na džíny nebo na dámské hygienické potřeby. O to větší pozornost se upírala k JZD Slušovice, jehož sláva tenkrát dosahovala vrcholu. Oficiálně se hovořilo o "hospodářském zázraku" a neoficiálně o kapitalistickém podniku v socialistické zemi. Do Slušovic se sjížděly autobusy plné zvědavců, kteří chtěli vidět na vlastní oči dostihový areál v centru obce nebo poobědvat v restauraci, otevřené ve vysloužilém dopravním letounu sovětské výroby Iljušin Il18. Hlavně se ale těšili na nákupy nedostatkového zboží v síti prodejen QUATTRO. Ze Slušovic se stalo nové moravské poutní místo.

Zaměstnancem tohoto podniku jsem se v lednu 1985 stal také já. Nastoupil jsem do střediska oprav hydraulických agregátů, neboli jak se říkalo "na čerpadla" v Zádveřicích. Význam tohoto detailu vyplyne v samotném závěru vyprávění. Mimo své strojní profese jsem se již tehdy věnoval amatérské fotografii a v hledáčku měl nejčastěji motoristický sport.

JZD Slušovice bylo tenkrát chloubou československého zemědělství a i přes tvrdý totalitní režim se nikterak netajilo intenzivními kontakty s firmou Audi. Ve druhé polovině roku 1985 se objevil na startu domácích soutěží vůz Audi Quattro v barvách Agroteamu, se kterým startovala posádka Leo Pavlík a Karel Jirátko. Spolupráce však měla mít mnohem širší rámec. Pozornosti obyčejných lidí nemohlo uniknout kácení lesa a terénní úpravy na kopci mezi obcemi Dešná a Chrastěšov. Brzy na jaře jsem poprvé vyrazil do těch míst, abych se na vlastní oči přesvědčil, co se tam chystá. Nebylo toho tehdy mnoho k vidění – mezi hromadami hlíny, kalužemi a vyvrácenými stromy stála těžká technika a spoušť kolem připomínala zkušební dráhu jen velmi málo.

Počátkem léta jsem se od mých spolupracovnic z Chrastěšova dověděl, že jejich děti viděly nad vesnicí jezdit "jakési bílé auto". Proto jsem vydal do těch míst znovu. To už jsem viděl hotový zkušební polygon a bylo na první pohled jasné, že jeho tvůrci postavili skvělou a velmi zajímavou trať. Dominantním místem byl horizont s rychlým nájezdem a bodem dopadu v klesání, pokračující sérií technických zatáček až k nejnižšímu bodu trati v pravé zatáčce u brány nad obcí Dešná. Odtud výjezdem se dvěma pravými zatáčkami přes vrchol kopce, kde na protilehlém, mírnějším svahu následovala série technických zatáček a krátkých rovinek se střídajícím se povrchem beton/šotolina. Po táhlé levé zatáčce přiváděl cca 80 m dlouhý přímý úsek vůz opět na „odrazovou hranu“. Celková délka okruhu byla asi 1,5 km, jehož 80 – 90 % tvořil nezpevněný povrch. Areál doplňovaly asfaltové obslužné komunikace, servisní stanoviště s plochou zpevněnou panely a několik maringotek pro technické a sociální zázemí. Jedna z nich pak tvořila jakousi zasklenou VIP tribunu, s výhledem na horizont a dolní partie trati. Toho dne se ale žádné testování nekonalo, na kopcích panovalo ticho a bylo slyšet jen zpěv ptáků.

Moje další výprava na okruh se uskutečnila 16. září, pozdě odpoledne V podvečerním slunci jsem měl možnost sledovat bílý vůz Audi Quattro Sport, s nímž kroužil testovací jezdec Walter Mayer. Na několik okamžiků se testu zúčastnil i Leo Pavlík. Krásná podívaná však měla svůj vrchol, když Mayer přesedl na pár ostrých kol do speciálu Audi Quattro Sport S1, přivezeným bezprostředně z Rally 1000 jezer. Rampa s přídavnými halogeny, startovní číslo 4, jmenovka posádky Stig Blomqvist / Björn Cederberg na dveřích a k tomu neopakovatelný zvuk motoru, vyvolávající mrazení v zádech. Něco podobného mohli do té doby zažít jenom diváci na dvou místech ve světě – v Argentině a poté ve Finsku, kde se tento vůz umístil hned za vítězným Peugeotem 205 T16 Timo Salonena.

Snad vinou horších světelných podmínek za soumraku, snad i nervozitou z neobvyklého zážitku byly fotografie, pořízené onoho podvečera nepoužitelné. Po vyvolání filmu jsem věděl, že bude nezbytné zavítat na okruh znovu a pořídit lepší záběry. Počasí však bylo proti. Během následujících deštivých dnů bylo jisté, že se testovat nebude. Pak ale přišlo krásné, prosluněné páteční ráno 20. září a já byl okamžitě rozhodnutý. Na pracovišti jsem si domluvil náhradní volno a na vypůjčeném Pionýru (malý motocykl JAWA 50) zamířil k okruhu. Již od posledních domků obce Dešná bylo zřejmé, že nejedu nadarmo. „Es jedničku“ bylo slyšet už zdaleka a proti obloze se zvedala mračna zvířeného prachu po průjezdech dolní zatáčkou. S fotoaparátem v ruce jsem rychle běžel vzhůru, abych se co nejdříve přiblížil „na dostřel“, Než jsem se ale dostal k samotnému polygonu, překvapil mě člověk, který měl nejspíš za úkol hlídat bránu. V okamžiku průjezdu auta se na mě vrhl, pěstí mi zaútočil proti obličeji a zároveň mi strhl aparát tak, že mi znemožnil fotografování. Po krátké fyzické a slovní potyčce jsem se vydal kolem trati do její horní části před horizontem. Tam jsem si po chvíli také „es jedničku“ bez jakýchkoliv problémů vyfotil. Měl jsem pouze fotoaparát Praktica MTL 5 s objektivem 50 mm, proto jsem musel co nejblíže k samotné trati a jezdec tak velmi dobře viděl, že ho někdo fotografuje.

Po dalších třech testovacích kolech byl vůz odstaven v servisní zóně a následující půl až tři čtvrtě hodiny se nic nedělo. Vydal jsem se tedy dolů k obci Dešná s tím, že se vrátím zpět do Zádveřic. V půli cesty se ale opět ozval zvuk ostře laděného motoru. Nebylo to ovšem z míst, kde stála opravovaná „es jednička“. Po příjezdové cestě od dolní brány přijíždělo civilní Audi 100 a za ním „cosi“. Bylo to malé, celé bílé a podle malých převisů bylo takřka jisté, že motor nebude ani vpředu, ani vzadu, nýbrž uprostřed. Jediné, čím byl tento vůz opatřen, byly nálepky JZD SLUŠOVICE ze všech stran. Použitá kola Speedline a zadní okno s prolisovaným nápisem quattro nemohlo nechat nikoho na pochybách, že jde o Audi. A ne jen tak ledajaké! Vždyť tou dobou vedení firmy v Ingolstadtu oficiálně popíralo, že by se cokoliv podobného připravovalo. Najednou jsem byl jen pár metrů od tajné zbraně proti Peugeotu 205 T16 a Lancii Delta S4.

Oba vozy zaparkovaly na servisní ploše a osiřely. Jen okolo „es jedničky“ se stále pohybovala dvojice mechaniků. Odjezd jsem samozřejmě pro tuto chvíli odložil. Přece jsem si nemohl nechat ujít snímky tohoto auta! Aniž by kohokoliv má přítomnost zaujala, pořídil jsem dva záběry prototypu a vrátil se zpět k trati. Samozřejmě jsem chtěl mít vyfocené vzácné auto v plné jízdě. Když však ani po další půlhodině auta nevyjela na okruh, vyrazil jsem se na zpáteční cestu.

Sled následujících událostí uvádím již jen heslovitě:
- 4 ks fotografií jsem ještě téhož dne zhotovil pro mého známého – pracovníka ředitelství Barum rallye, abych se s ním podělil o tento mimořádný úlovek
- ten fotky (s mým vědomím) odeslal do redakce Světa motorů jako raritu s tím, že autorem je anonymní fanoušek Barumky
- redaktor Světa motorů Dalibor Janek při Dreistädte rally kontaktoval ve Straubingu zástupce JZD Slušovice a firmy Audi a žádal po nich určitý obnos za to, že fotografie neuveřejní
- 6. listopadu se uskutečnila návštěva Waltera Röhrla a Christiana Geistdörfera ve Slušovicích
- 7. listopadu 1985 v 7:00 jsem byl odvezen do správní budovy JZD Slušovice, kde mne v kanceláři P. Čmolíka, za přítomnosti doc. Fr. Čuby a JUDr. J. Kaláče vyslýchali kvůli fotografiím ze zkušebního okruhu
- po porovnání s jinými mými snímky mi bylo prokázáno autorství fotografií prototypu Audi, nikoliv však úmysl poškodit zájmy JZD Slušovice
- po odevzdání všech negativů z okruhu a zaprotokolování mé výpovědi jsem byl cca. v 15:00 propuštěn
- vedení JZD Slušovice mě přinutilo, abych k 31. 12. 1985 rozvázal pracovní poměr a ukončil členství v družstvu na vlastní žádost
- snímky jsem poprvé zveřejnil spolu s tímto příběhem až 17. dubna 2006 a nikdy jsem neobdržel žádný honorář
- redaktor Janek mi při našem náhodném setkání během XVI. Barum Tríbeč rallye odmítl své počínání jakkoliv vysvětlit, natož se mi omluvit
- po tragických událostech v Portugalsku a na Korsice v roce 1986 rozhodla FIA o zákazu vozů sk. B
- nové Audi s motorem před zadní nápravou nikdy nevyjelo na tratě rally a o jeho vývoji a existenci prototypu se dovědělo jen několik málo zasvěcených a náhodou také já

Na jaře 1986 jsem si se zájmem vyslechl rozhovor dvou mladíků v centru Zlína. Jeden líčil druhému podrobnosti aféry, spojené s fotografováním tajného prototypu Audi. Stalo se to prý někdy vloni, fotil to jakýsi pumpař ze Slušovic (jak snadno se z pracovníka čerpadel stane pumpař!). Všechno se mu to podařilo jenom díky tomu, že seděl několik hodin zamaskovaný na stromě. Fotky potom prodal konkurenci a je v pořádném balíku.

A jak příběh pokračoval? Dočtete se brzy ve druhém díle…

Použité zdroje: https://www.autoevolution.com/
https://www.hooniganracing.com/
https://www.facebook.com/KenBlockRacing
Mapy.cz
Noviny JZD Slušovice Naše cesta