„Jsem spokojen. Sice to není první místo, ale popravdě ani ta třetí místa jsem vůbec nečekal,“ přiznává upřímně mladoboleslavský pilot a popisuje, jak se tyto výsledky rodily.

„První polovinu sprintů jsme se o čelo tabulky přetahovali s Martinem Lehkým. V půlce sezóny, tedy ve čtvrtém závodě, jsme byli ještě v mírném vedení. Smolná pro nás byla Příbram, kde nás z vedoucí pozice vyřadila závada na elektrice. To nás stálo spoustu bodů a naděje na udržení prvního místa se tak pomalu rozplývaly. Zbytek sezóny ovládl Martin s vozem Rally4. V dalších soutěžích se hodně rozjel Dominik Novotný. Ten se postupně začal dostávat před nás. Některé závody byly souboje mezi námi hodně vyrovnané. Stávalo se však také, že na některých erzetách jel tak rychle, že jsme mu nestačili. Také ve dvoudenním šampionátu jsme nakonec skončili třetí ve třídě. Byly tam závody, kde jsme, myslím, zajížděli slušně. Sedly nám třeba Hustopeče. Tam jsme se na jednotlivých erzetách přetahovali o pódiové pozice i s vozy Rally4. Pěkné body jsme si odvezli i z Bohemky, Pačejova a 3-Städte.“

Pojďme zhodnotit závěrečné podniky sezony. V Pačejově jsi startoval poprvé v kariéře.

„A hned na první erzetě jsme málem skončili dříve, než jsme začali. Asi po kilometru a půl jsme přijeli do hodně blátivého úseku. Bláto jsme tam sice měli uvedené už od seznamovaček, ale nečekal jsem ho takové množství. Velký počet před námi jedoucích aut holt udělal své. Přestože jsme přijeli téměř krokem, už v nájezdu do zatáčky jsem věděl, že je problém. Začal jsem tedy hledat místo mimo trať, kde jsem čekal nejmenší riziko poškození vozu. Tím byl keř. Naštěstí v tom „našem“ keři nebylo nic tvrdého a diváci nás následně vytlačili zpět na trať. Ztracený čas jsem se ani nesnažil dohánět, přesto zhruba za další kilometr přišla opět krize, kdy nás to v zatáčce trochu vyneslo. Naštěstí z toho byl jen smyk. Zbytek soutěže už naštěstí proběhl bez problémů. Včetně hodně náročného „Muničáku“, který jsem raději prodal.“

Premiérově jsi startoval také na 3-Städte Rallye.

„Zde to za mě nebylo úplně zvládnuté pořadatelsky. Vzhledem k tomu, že se o této soutěži mluvilo v souvislosti s jejím zařazením do světového šampionátu v příští sezoně, očekával jsem světovou úroveň. Opak byl pravdou. Pořadatelsky jsou daleko lépe zvládnuté i volné podniky v Čechách. Na druhou stranu erzety se mi líbily. Především ty sobotní na území Německa a Rakouska. Na ty jsem se hodně těšil. Škoda, že vše nakonec trochu zkomplikovalo počasí. Hodně pršelo, a jelikož německé asfalty jsou trochu jiné oproti těm českým, nakonec jsem spíše poznával, jak se na nich bude auto chovat. Každopádně postupně jsme zrychlovali, z čehož pramenil menší problém na šotolině, ze které se stala spíš směs bláta a vody. Nepodařilo se mi zatočit, možná i proto, že jsem za zatáčkou vnímal velký prostor na louce a jel tudíž odvážněji. Jenže na té mokré louce to nechtělo nejen zatáčet, ale ani pořádně jet. Vyneslo nás to tedy až k divákům, kteří naštěstí byli dostatečně daleko. Pořadatelé to zřejmě dobře odhadli, protože jsme zde venku nebyli jediní.“

Byli jste hodně blízko divákům?

„Docela jo. Tímto se chci omluvit všem, které jsme ohodili blátem.“

Následoval závěrečný podnik Rallysprint Série – Rentor Racing – Partr Rally Vsetín.

„Tam oproti loňsku proběhly nějaké změny ohledně tratí. Konkrétně Vesník startoval jinde a polovina rychlostky tak byla úplně jiná. Za mě každopádně lepší. Současná rychlostka byla rychlejšího charakteru a začínala na širokých silnicích, kde bylo hodně zatáček na srdíčko. Hodně mi zde sedl rozpis, a tak jsem je mohl podržet. Je to erzeta, kterou jsem si z letošního Vsetína užil nejvíce. Líbila se mi také Hošťálková. Problémem byl trochu Semetín, kde bylo docela dost bláta. Přes noc totiž vydatně pršelo. Vzhledem ke špatným zkušenostem s blátem z předchozích soutěží, jsem zde jel raději na jistotu. Potěšilo mě nicméně, že na těch zbývajících erzetách jsme zajížděli konkurenceschopné časy. Občas jsem si říkal, jestli by to někde nešlo ještě rychleji. Potěšilo mě, že kromě úvodní erzety v husté mlze a Semetína jsme zajížděli stabilně osmý nejrychlejší čas absolutně v rámci Rallysprint Série, na předposlední rychlostce jsme zajeli dokonce sedmý a na závěrečné vložce šestý čas.“

Nechyběl jsi ani na Setkání mistrů v Sosnové. Vím, že je tvoji srdeční záležitostí.

„Jo, jo (smích). Na tuto akci jsem se chodil dívat už odmala a vždy bylo mým snem zde jednou jet mezi těmi hvězdami. Poprvé se mi to splnilo v roce 2020 a od té doby se účastním pravidelně. Letos jsem právě zde poprvé řídil vůz Rally4. Původně mělo jít o auto od týmu Brynda Racing. S tím však měl velkou havárii na 3-Städte Lukáš Krupička. On a jeho spolujezdec Milan Klička naštěstí vyvázli nezraněni, auto však nešlo do Setkání mistrů opravit. Škoda, že se jim to přihodilo. Moc bych jim přál, aby dojeli a třeba i s nějakým pěkným výsledkem. Jirka Brynda se nicméně pokusil sehnat náhradu a podařilo se to u Minařík Racing. Loni mě v Sosnové ve dvoukolkách těsně porazil David Štefan právě s vozem Rally4. Proto jsme doufali, že s touto technikou by to tentokrát mohlo dopadnout vítězně. Jenže letos zde byl Petr Nešetřil s Porsche (úsměv). Ten využil akcelerace svého auta, ve finálovém duelu mi ujel hned na startu a přes moji maximální snahu jsem ho už nedohnal. Jel opravdu pěkně a zajížděl rychlé časy i v rámci celkového pořadí. Odvezl jsem si tedy pohár za druhé místo.“

Můžeš porovnat techniku R2 a Rally4?

„Rally4 se mi nezdá tak hbitá v zatáčkách jako Opel Adam R2. Částečně to asi bude způsobené větší délkou Rally4. Možná je to i podvozkem, i když třeba jsem za tu krátkou dobu jen nenašel nastavení, které by mi umožnilo se při nájezdech do zatáček více opírat. Můj Opel je nastavený tak, aby byl v zatáčkách více přetáčivý, zatímco u Rally4 to bylo spíše naopak. Každopádně při vlastním porovnání časů na téže trati byla Rally4 o sekundu až půldruhé sekundy rychlejší.“

Závěrem se nabízí otázka na tvé další rallyové plány.

„Letos bych se měl premiérově zúčastnit Pražského Rallysprintu. Těším se zase na nové erzety. Této akce se každoročně účastní velký počet diváků, kteří vždy vytváří skvělou atmosféru. Právě ta je jedním z důvodů, proč se mi líbí také Setkání mistrů. Celkově jsem na Rallysprint hodně zvědav. Slyšel jsem na něj velkou chválu a jsem si téměř jist, že to bude pravda. Navíc Strahov je nedaleko Karlova náměstí a Dejvic, kam jsem chodil na Vysokou školu. Přesto je pro mě Strahov neznámou částí Prahy a očekávám, že i na dalších erzetách budeme závodit uličkami, ve kterých jsem nikdy nebyl. Doufám, že ať bude panovat jakékoliv počasí, diváci dorazí v hojném počtu a vytvoří parádní atmosféru.“

Foto: Robert Balcar