V roce 2019 se zhmotnila myšlenka tamní automobilové federace na vytvoření hlavního mistrovství, do kterého budou zařazeny asfaltové i šotolinové soutěže. Do té doby se vyhlašoval mistr samostatně pro oba typy soutěží a větší prestiží a odkazem se mohlo pochlubit mistrovství se soutěžemi uspořádanými na zpevněných cestách. To dva roky existovalo paralelně se superšampionátem, než se společně se šotolinami vloni přerodilo do podoby pouhých pohárů. Supermistrem se stal José Antonio Suárez, když se svou Škodou Fabia Rally2 evo vyhrával na asfaltu i šotolině a celkem pro sebe rozhodnul pět soutěží. Letos místo obhajoby přišla velká krize. Suárez nevyhrál ani jednu soutěž, několikrát havaroval a nakonec dojel do cíle jen dvakrát. Vyrazit na Tenerife už pro něho nemělo žádný význam. Barvy české značky a indických pneumatik tam tak odjel hájit mistr Evropy Efrén Llarena. Doposud vyhrál dvě soutěže a do boje o titul nastupoval s druhou nejlepší statistikou. O něco hůře na tom byl Alejandro Cachón, kterého ale lze bez přehánění označit za překvapení roku. Vítěz Peugeot Rally Cupu Ibérica 2021 doposud startoval skoro pořád ve dvoukolce a pohon čtyř kol si vyzkoušel jen dvakrát. V roce 2020 se jednalo o techniku N5 a vloni pak poprvé okusil svou současnou techniku Citroen C3 Rally2. I s takovým minimem zkušeností hned od začátku roku bojoval o první příčky a stejně jako Llarena se radoval ze dvou vyhraných podniků. Minule ale v závěru rally chyboval a přišel o druhé místo. Ztráta bodů jej srazila na třetí příčku za mistra Evropy.

Zdaleka nejlepší pozici si během roku dokázal vybudovat Pepe López, když se svým Hyundaiem i20 N Rally2 nepoznal porážku hned ve třech mistrovských dějstvích. Teď tak odcestoval do Adeje s tím, že vůbec nemusí své dva hlavní soupeře porazit. V boji o titul se viděl i Iván Ares, který si po letech strávených ve starším Hyundai i20 R5 pořídil zbrusu nový i20 N Rally2. Oproti Lópezovi s ním měl až moc často problémy a nevyhnul se ani havárii. V součtu to tak znamenalo, že po dvojici druhých míst v úvodních soutěžích třikrát po sobě vůbec nedojel. A moc si neužil ani zrádné úseky plné horizontů na Tenerife. Technika jej zradila už po druhém testu. Pozici nejlepšího ze zbytku světa za nedostižnou trojicí nakonec vybojoval další pilot Hyundaie Surhayen Pernía. Na Tenerife se mu podařilo dojet do cíle na pátém místě. Cachón potřeboval k zisku titulu vyhrát, ale na Tenerife se mu od začátku příliš nedařilo. V první sekci nezajížděl zrovna nejrychlejší časy a k tomu ještě inkasoval dvacet trestných vteřin za pozdní příjezd do časové kontroly. K vyhrávání zkoušek se dostal později, když opanoval RZ 4 a 6. První etapu zakončil na čtvrtém místě za Lópezem. Pilot Hyundaie si ale mohl svou pozici dovolit a moc by mu ani neuškodilo, kdyby se za soupeře v Citroenu propadnul.

Llarena se boje o titul zhostil lépe než Cachón a vyhrál první rychlostní zkoušku. Místo jeho dvou hlavních rivalů ze superšampionátu s ním sváděl největší souboj nejrychlejší pilot kanárského mistrovství Enrique Cruz. Letos pilot Fordu Fiesta Rally2 v domácím šampionátu ještě nepoznal hořkost porážky. V rámci místní klasifikace vedl i tentokrát, ale porazit mistra Evropy pro něj byla jistě lákavá záležitost. Po druhém testu šel Cruz do čela, ale vydržel tam jen do čtvrtého testu. Na konci etapy, která se odehrála z valné většiny za tmy, za vedoucím Llarenou zaostával o 1,2 sekundy. V sobotu již za světla pilot Škody svůj náskok dokázal zkoušku co zkoušku navyšovat a Cruz se v cíli musel spokojit jen s maximálním bodovým přídělem do mistrovství Kanárských ostrovů. O třetí místo se v sobotu ráno rozhořel boj mezi Cachónem a Lópezem. Pilot Citroenu svého soupeře po druhé ranní zkoušce přeskočil. Následovala zkouška, která posádky zavedla na místní kartingovou trať. Cachón tam chyboval, přetočil se a nechal si zhasnout motor. López se vrátil na třetí místo a po zbytek dne už všem soupeřovým pokusům o útok odolal. Llarena si dojel v Rally Villa de Adeje pro třetí letošní vítězství. Srovnal tak krok s Lópezem. Ale triumf to byl dosti hořkosladký, neboť mu na zisk titulu nestačil. López dobře hospodařil se svým náskokem, který si v předešlých soutěžích vytvořil, a po roční pauze se znovu stal španělským mistrem. Na Cachóna sice nakonec zbyla jen třetí pozice, ale minimálně co do počtu vyhraných zkoušek porazil Llarenu a jen tři další dílčí triumfy mu scházely na mistra Lópeze.