I když je tato třída slaběji obsazená, dokázal letos vybojovat dvě vítězství. Za konečné stříbro ve třídě RC5 a 10. místo v kategorii dvoukolek, se rozhodně nemusí stydět.

Začněme povídání nejjednodušší otázkou, jaká byla letošní sezona z tvého pohledu?

„Jedním slovem vybojovaná… Bylo hodně situací, kdy jsme museli s Petrem ze sebe vydat 100%. Délkou i náročností byla tato sezona o několik tříd nad tím, co jsem doposud zažil. Byl to opravdu boj a musím tady poděkovat Petrovi, týmu i rodině, že mi pomohli vše překlenout a nevzdat se, protože to jsem několikrát chtěl .“

Po dvojnásobném vítězství v Opel Adam cupu (2020 a 2021) jsi přešel do třídy RC5. S jakými cíli jsi přestupoval?

„Věděl jsem, že v RC5 moc konkurentů nebude, takže jsem si pro sebe stanovil spíše cíle ve srovnání s cupem. S ním jsme byli schopni se umisťovat kolem 10. místa ve dvoukolkách na „velkých“ závodech. To jsem chtěl tedy vylepšit a být blízko TOP 5 s tím, že jsem tajně doufal, že by se mi mohlo povést i nějakou erzetu vyhrát. To se nakonec podařilo hned na úvodní Valašce. Měl jsem velkou oporu v týmu Brynda racing, který mě provázel celou mojí kariérou a mohl jsem se na kluky spolehnout i v přechodu do nové třídy s novou technikou.“

Oproti Adam cupu ti ovšem výrazně ubylo soupeřů ve třídě, neubíralo to tak trochu na motivaci?

„Před sezonou jsem to bral spíše jako výhodu, že bude menší konkurence a tím pádem i menší tlak. Já se tím pádem budu moci soustředit na poznávání nové techniky, ladit set-up, sžívat se s novými pneumatikami Yokohama a tratěmi „velkého mistráku“. To se ale velice rychle obrátilo, jelikož jsem našel extrémně silného soupeře ve Filipovi (Filip Ocelka), se kterým jsme celou sezonu jeli hodně vyrovnaně. Navíc se mi dařilo umísťovat se i v absolutním pořadí dvoukolek mezi posádkami disponujícími vozy specifikace Rally4. Takže soupeřů jsem měl vlastně více než v cupu, kde ti srovnatelně rychlí byli vždy tak dva, maximálně tři.“

Přesto ty a Filip Ocelka jste se v průběhu roku přetahovali o vítězství. Jak jsi vnímal společné souboje?

„Rozhodně to bylo velmi vyrovnané a vyhecované po celou sezonu. Od prvního závodu jsme se s Filipem střídali v dělání velkých chyb, což platilo až do Barumky, kdy jsem byl bohužel já tím, kdo udělal chyb více. Mě naše souboje rozhodně nutily jet celou sezónu na 100%, někdy i více…“

Velice se mi líbilo, když jsem vás dva viděl po závodě, jak si předáváte zkušenosti s Renaultem Rally5. Znamená to, že jste byli soupeři pouze na erzetách?

„To určitě! Žádná rivalita mezi našimi posádkami nikdy nebyla, to jsme si ostatně oba přenesli z cupu, což je super. Naopak mi přišlo, že jsme spíše společně stáli proti zástupu silnějších vozů R2 a Rally4, kterým jsme znepříjemňovali život. Navíc zkušeností s vozy Clio Rally5 je v Česku málo, takže nás hodně posouvalo to, že jsme si pomáhali navzájem auto pochopit a vyměňovali si zkušenosti s díly a údržbou.“

Nechceš mi ale namluvit, že vaše přátelství je natolik silné, že jste si oba pokazili výsledek na Barum rally?

„Takhle jsem nad tím nikdy nepřemýšlel. Může to tak trochu vypadat, ale Filip měl technickou závadu a já udělal jezdeckou chybu, takže souvislost v tom žádná nebyla…“

Co se vlastně na Barumce u tebe přihodilo?

„V mém případě jsem udělal chybu na předposlední rychlostní zkoušce. Snažil jsem se jet úplně „na jistotu“, protože Filip mě ohrozit nemohl, a i mezi evropskými posádkami RC5 jsme měli dobrou pozici. Bohužel jsem jel až příliš pomalu a stáhnul nás jeden z mnoha hlubokých cutů dovnitř, kde jsme škarpou pozadu doklouzali až do stromu. Poškození nebylo zas tak velké, ale pokračovat s tím dále nešlo. Mám v plánu to rozebrat dopodrobna na našem YouTube kanálu „rallyichtik“, takže doporučuji ho sledovat .“

Radostněji budeš předpokládám popisovat rally, která byla podle tebe v letošním roce nejlepší?

„Nejlepší výsledek jsme rozhodně zajeli na Hustopečích, což pro nás byla bezchybně zajetá rally. Nicméně nejlepší výkon jsme podle mě podali na Bohemce. Sice jsme v začátku chybovali a nedobrzdili do ostré pravé, což nás stálo ztrátu přes 50 vteřin na Filipa, nicméně jsme se z toho dokázali během jedné erzety vzpamatovat, až do cíle tlačili na maximum a stáhli ztrátu nakonec na „pouhých“ 18 vteřin. Nebýt zrušeného prvního průjezdu RZ Zvířetice, která nám vyloženě sedla, určitě by to bylo ještě méně. Za tento závod jsem na nás s Petrem opravdu hrdý.“

Letošní sezonu jsi ukončil na zlínské soutěži, proč?

„Bylo to těžké rozhodnutí. Já mám pevný budget na dvě sezony, který je tak akorát. To znamená, že pokud utratím více v té první, nezbude mi předem rozdělený rozpočet na druhý rok. Nějaké finance navíc na případné opravy jsem měl, ale další nehodu na Pačejově bych si už dovolit nemohl. A abychom vyhráli RC5 absolutně, museli bychom Filipa na Pačejově porazit a on navíc tento závod už s Cliem před rokem jel, takže byla výhoda na jeho straně. Kdybych Pačejov jel a Filipa neporazil, nebo jakkoliv poškodil auto, znamenalo by to, že jsem pouze zcela zbytečně odčerpal budget do další sezony. Takže i když to nebylo moc sportovně závodnické rozhodnutí, z racionálního pohledu to bylo správné.“

Co děláš přes zimní přestávku?

„Co se týče aktivit spojených s rally, tak pracujeme s Petrem na rozpisu, neboť po zkušenostech z Barumky máme ještě hodně, co zlepšovat. K tomu se snažím oslovovat potencionální sponzory a pracuji na našich sociálních sítích přidáváním zajímavého obsahu. Jinak se věnuji své práci a hlavně rodině, které se snažím vynahradit jejich toleranci a trpělivost, kterou se mnou a mým koníčkem přes sezonu mají .“

Už máš plán, kde tě v sezoně 2023 uvidíme? A hlavně v čem a s kým?

„Původní plán byl pokračovat v MČR druhým rokem, ale zaleží na dalších okolnostech. Clio není jen moje, dále se pronajímá a pak bude záležet i na konkurenci v RC5. Rozhodně bych chtěl závodit proti více soupeřům. Takže je ve hře jak rallysprintové mistrovství, tak i zahraniční starty ERT nebo CEZ. Vůz a spolujezdec se doufám nezmění.“

Poděkování a vzkaz fanouškům…

„Největší poděkování patří týmu Brynda racing, na který se mohu vždy 100% spolehnout na každých závodech a nedokážu si ani představit, že bych mohl mít lepší tým. Další velký dík patří mé rodině, hlavně mé ženě Karolíně, která má nejen pochopení pro mé závodní aktivity, ale navíc mě v nich i aktivně podporuje. A pokud je to možné, doprovází měna závody, i když je to pro ni často velice obtížné. Poslední poděkování směřuje našim fanouškům, kteří nás podporují na sociálních sítích „rally_ichtik“(rally_ichtik – YouTube). Aktuálně stojíme na rozcestí, zdali dokážeme oslovit stálého sponzora, který nám pomůže s financováním i v dalších sezonách, a to se nám může podařit jen s podporou právě našich fanoušků! Děkujeme!“