Přesun soutěže z okolí Torsby dále na sever si vynutilo počasí, které poslední roky pořadatele hodně potrápilo. Před sedmi roky soutěž přišla kvůli vysokým teplotám a nedostatku sněhu o osm rychlostních zkoušek a celkem o více než sto ostrých kilometrů. V roce 2020 situace vypadala ještě daleko hůře a improvizovaná úsporná varianta harmonogramu neměřila ani polovinu toho, co bylo v plánu před startem. Vysoké teploty hrozily rally i v jejím novém dějišti. Vzhledem k pořádné sněhové nadílce to ale rušením zkoušek nezavánělo. A severní vítr nakonec do dějiště fouknul trochu chladu, takže se třeba v sobotu ráno začínalo při teplotách hluboko pod bodem mrazu. Ani v nové oblasti se ale organizátoři nevyhnuli problémům. Průjezdy rychlostních zkoušek se už vloni pranic nelíbily místní komunitě Sámů a migraci sobů padla za oběť nejdelší sobotní zkouška Örträsk. Harmonogram se tak zkracoval i tentokrát. Nové zkušenosti letos pořadatelská skupina využila ve svůj prospěch a připravila si k originálnímu harmonogramu náhradní úsek. Čtyřnozí pánové místních lesů prostě rally nemají rádi a znovu si vybrali za útočiště oblast jednoho z úseků. Do harmonogramu se tak dostal superrychlý úsek Floda, který do rally silně promluvil díky svým rozbitým povrchům v druhém průjezdu. Nakonec ale průměr vítěze 139,3 km/h nebyl letošní rekord. O ten se postaral před Flodou odjetý úsek Norrby. Thierry Neuville jeho první průjezd prolétnul rychlostí 141 km/h. Vítězi celé soutěže bylo naměřeno 123,9 km/h, o což se postarala čtveřice průjezdů pomalým úsekem přímo v centru rally. Zkrácená verze Umea Sprint se jela ve čtvrtek a pátek večer. O zakončení sobotní a nedělní etapy se pak postarala jeho plná verze Umea. Na rychlé tratě obsahující až moc nezáživných dlouhých rovinek jezdci upozorňovali už před startem. „Myslím, že jsou opravdu, opravdu rychlé bez většího množství zatáček, pouze s několika. Jako jezdec hledáte výzvy a zkoušky s pěkným rytmem, jaké jsme viděli v Arctic Rally Finland 2021, což pro mě byla z pohledu rytmu, rychlosti a zajímavosti jedna z nejzajímavějších soutěží, jaké jsem v kariéře zažil,” porovnával severské tratě Neuville. A stejného názoru byl i úřadující mistr světa: „Na konci rovinky se sice vždycky zatáčka najde, ale jo, jsou prostě moc rychlé v některých sekcích.” Ani tak se ale Rally Sweden 2023 nestala historicky nejrychlejší soutěží mistrovství světa. Tou zůstává Neste Rally Finland 2016 a nakonec se letos nejednalo ani o nejrychlejší švédský podnik. Tím zůstává výrazně zkrácený ročník 2020.

Ott Tänak zvolil riskantní krok a po třech letech spojení se stájí Hyundai odešel k M-Sportu. Místo teplého místečka v silné tovární stáji, kde ale s jejich technikou nedokázal navázat na svůj titul získaný za volantem Toyoty, zvolil přesun do sice rodinného, ale menšího a finančními problémy stíhaného týmu. Jejich Ford Puma Rally1 vloni úplně nevynikal spolehlivostí a Estonec už v Monte Carlu narazil na problémy. S převodovkou ještě před startem první rychlostní zkoušky a s posilovačem v sobotu. Ani rychlostně to nebyl zrovna ostrý start. Druhý čas v Power Stage byl první vlaštovkou. Ve Švédsku díky páté pozici v mistrovství Tänak mohl využít výhodnější startovní pozice. Na zkouškách se sypkým sněhem a bez pořádného ledového podkladu se mohl opřít o zkušenosti z týden starého startu na rally estonského mistrovství. „Ne, nemám z toho dobrý pocit. Test byl dost zrádný a byl to tu jeden velký boj,” hodnotil průjezd prvním pátečním testem Estonec. Jak daleko byl od pravdy. Právě zde se ujal vedení. V odpoledních průjezdech své ještě výhodnější startovní pozice využil Craig Breen a vystřídal jej na čele. Ir si právě s Tänakem prohodil sedačky a oběma to očividně přišlo k duhu. Když před startem mluvil o tom, že se chce hlavně hodně bavit, koho by napadlo, jak se bude po vyhrané rychlostní zkoušce smát od ucha k uchu. V sobotu odpoledne už mu tak do smíchu nebylo. Nejprve skákal přes sněhovou bariéru, potom přišel defekt a k tomu absence pomoci hybridní jednotky ve třech zbylých sobotních zkouškách. Defekt zpomalil i Tänaka. A to zrovna v nejméně vhodný okamžik, když si na RZ 14 naplánoval velký útok. Podle mezičasů mu to šlo skvěle, vedl o více než deset sekund. Pak mu praskla levá přední guma a Puma skončila v únikovce. I po incidentu se Estonec vrátil do čela a vedení si ještě upevnil v následujícím závěrečném úseku. V neděli se mu dařilo první příčku hlídat a týmová režie soupeřů mu pozici ještě posílila. Vedení M-Sportu se mezitím přesunulo k cíli Power Stage a začalo se připravovat na oslavy. Jaký šok jim v tu chvíli způsobilo sledování živých záběrů. A na nich stojící modrá Puma. Pravda, nebyla to ta vedoucí. Ale i tak způsobila velké pozdvižení. Co když ten samý problém postihne i auto se startovním číslem 8? Pierre-Louis Loubet měl štěstí v neštěstí. Do cíle nezbývalo moc kilometrů a v baterii měl dost energie na absolvování zbytku zkoušky. Po ní už stačilo auto odevzdat do nedalekého Parc Fermé. A radovat se ze zisku bodů za šestou příčku. Hybridní ústrojí tentokrát M-Sportu pomohlo hned dvakrát. V sobotu to bylo svou nefunkčností u hlavního soupeře, v neděli díky své funkčnosti v Loubetově autě. Tänaka v první nedělní zkoušce trochu vystrašily potíže s brzdami, ale zbytek dne už se odehrál v klidu. Ovládnul tak soutěž, ve které před jedenácti lety vyhrál, také s vozem stáje M-Sport, svou první rychlostní zkoušku v MS. Pro Ford to bylo první vítězství v Rally Sweden právě od toho ročníku 2012. Ve Švédku se Estonci zadařilo už podruhé. Ford Puma Rally1 tak slaví po roce druhý světový triumf a čeká ji novinka. Vstupovat na soutěž mistrovství světa v pozici čističe trati. To sice Tänaka za měsíc v Mexiku čeká, ale za to vítězství a posun do čela mistrovství to rozhodně stojí.

Breena v Americe nic takového nečeká, nebude tam totiž vůbec startovat. A to byl hlavní důvod k týmové taktice, pro jakou se nový šéf stáje Hyundai Cyril Abiteboul v neděli odhodlal. Ir po sobotních patáliích s defektem a hybridem už nebyl schopen na vedoucího Estonce úspěšně zaútočit. Do útočení se v sobotu naopak opřel Neuville. Během testování jej skolila viróza a přišel o jeden testovací den. V první etapě se tak trochu hledal a navíc doplácel na druhou startovní pozici. V sobotu odpoledne dokázal vyhrát tři testy a připravit Rovanperu o pozici na stupních vítězů. Do posledního dne vstoupil s odvážnou taktikou. První průjezd úsekem Västervik absolvoval na použitých gumách. Nová pravidla ještě více omezila množství pneumatik, která jdou použít v soutěži. Nikdo jich tak už v posledním dnu neměl nazbyt. Belgičan sice ztratil většinu náskoku na Rovanperu, ale pak s novým obutím ovládnul druhý průjezd. Dokonce tak, že si u Hyundaie mohli před Power Stage dovolit taktizovat. Breena nechali vjet pozdě do časové kontroly a deset trestných vteřin jej srazilo půl sekundy za Neuvilla. Ten ale v Power Stage chyboval a cell taktika přišla vniveč. Breen nevarován nemohl tušit, co se před ním děje. Zkoušku projel v plném tempu a druhé místo si vzal zpátky. Belgičan se tak o ty tři darované body připravil. Se situací už nešlo nic dělat, náskok na Rovanperu nepřekročil deset vteřin. Breen zopakoval druhou švédskou příčku z roku 2018 a po loňské mizérii s Fordem si pořádně zlepšil náladu. Zatímco Tänakovi Hyundai ani po třech letech moc k srdci nepřirostl, Ir se zde naopak cítí jako doma. Taktika jim tedy nevyšla, ale o dvě pozice na pódiu u Hyundaie nepřišli a trochu stáhnuli náskok vedoucí Toyoty. Do Itálie ale rozhodně děkovné dopisy posílat nebudou. Pirelli už delší dobu posádkám nabízí produkty, které často nevykazují dostatečnou kvalitu. O nezaviněných defektech by třeba Sébastien Ogier mohl dlouze povídat. Tentokrát se defektům nevyhnuli Tänak nebo Breen, ale tyto dva to o nejvyšší příčky nepřipravilo. Esapekka Lappi se stal tím třetím a nejvíce postiženým. Kvůli nenadálému defektu Fin nedokázal dobrzdit do poslední zatáčky třináctého testu a zahrabal se do měkké sněhové bariéry. Když mu diváci po dlouhých sedmi minutách pomohli zpátky na trať, bylo jasné, že na pódiu už neskončí. Po nemastném výstupu v Monaku si Lappi na severu Evropy počínal o mnoho lépe a bojoval s těmi nejlepšími. Porazit je nakonec dokázal aspoň v Power Stage, kde se zároveň vyšvihnul na konečnou šestou příčku. Zástupci Pirelli se k incidentům vyjádřili poměrně stroze. Posádky si za to mohou samy, protože na trať, která byla v druhých průjezdech plná obnažené šotoliny, své gumy až příliš podhustily. Není tak lepšího momentu, kdy by promotér mistrovství měl začít přemýšlet o návratu soutěžení různých výrobců pneumatik.

Toyota přijela do Skandinávie v roli největších favoritů. Do sezóny vstoupili monackým double a podobný výsledek očekávali i na severu Evropy. Ostatně Rally Sweden poslední tři roky nepoznala jiného vítěze než pilota Toyoty. Z posledních pěti ročníků vyhráli čtyři. Poslední dva z těchto vítězů, Elfyn Evans a Kalle Rovanperä jsou součástí týmu i v současnosti. Evans v první etapě vodil nejrychlejší z GR Yarisů Rally1, zatímco Takamoto Katsuta debut v hlavní tovární sestavě zakončil neslavně havárií v RZ 5. Incident následoval hned po jeho skvělém výkonu ve vyhraném čtvrtém testu. Nakonec Japonec nedokončil ani restart, když v neděli zastavil s poruchou motoru. Evans ale nakonec body do týmové kasičky přinesl. Na post nejrychlejšího pilota stáje to však nestačilo. O ten jej v sobotu ráno připravil Rovanperä. Velšan pak chyboval i na začátku odpolední sekce a musel před sebe pustit i zrychlujícího Neuvilla. Rovanperä musel při absenci Ogiera čistit trať, ale hned ve čtvrtek se radoval z vyhrané RZ 1. Nejrychlejší čas zajel i na trati třetího testu. Pak se ale ukázalo, že daleko horší bude čistit trať v druhých průjezdech. Po průjezdu pole historických vozů. Fin to však nevzdával a v sobotu odpoledne začal překvapivě vítězně. Když ale hned v další zkoušce chyboval a svou Toyotu přetočil, bylo jasné, že boj o bednu nebude jednoduchý. To ještě nevěděl o incidentu krajana Lappiho. Ten mu na chvíli posun na třetí místo umožnil. Nakonec jej o ni ale na konci dne připravil jiný pilot i20 N Rally1 Neuville. Zajímavá situace nastala před Power Stage. Týmovou taktikou se úřadující mistr světa objevil 7,1 sekundy od druhého místa. Po takové kořisti by normálně Fin skočil. Tentokrát to ale nešlo. Nezvykle si Rovanperä stěžoval i na nastavení auta a nakonec se musí smířit se čtvrtou příčkou. V šampionátu si udržel druhou příčku a v Mexiku bude moct útočit od samého začátku.