Právě ty jsou také momentální prioritou posádky Kristýna Nyíri – Karel Báťa. Kromě nich sporadicky startuje také Kristýnin manžel Gabriel. „Kiki, její manžel Gába a já. To je celý náš havlíčkobrodský tým pod hlavičkou Autoservis Gabriel. Kikči chlap jezdí od svého mládí jako řidič a mechanik v jednom. Jezdil a jezdí se vším, co mělo kola (úsměv). Většinou to byla Felda, ale vyzkoušel i Fabii, Subaru či Adam R2. Teď má Mitsubishi Lancer EVO VI. Věnoval se převážně amatérským soutěžím typu Sosnová nebo u nás na Havlíčkobrodsku podnikům Volného poháru a ČMPR jako Světlá či Posázaví,“ začíná naše povídání Karel a Kristýna doplňuje. „Loni už startoval jen dvakrát. A to na Rallye Železné hory a Rallye Kroměříž. Nicméně právě na Rallye Kroměříž si ode mě půjčil Opel Adam R2 a s Karlem vyhráli třídu A2 a skončili třináctí absolutně.”

Jak se vlastně zrodila vaše rallyová kariéra?

Karel: „Když jsem byl malý, jezdil jsem s tátou natáčet na kameru závody, především Světlou a Posázaví. Pak jsem jel s kamarádem Lukášem Nejedlým jako předjezdec klasickou Radouň s Peugeotem 106. Odtamtud jsem šel rovnou navigovat dva jezdce – s Kamilem Fiedlerem a s jeho Škodou Octavii 1,8 T jsme jeli ČMPR, a se Zbyňkem Strnadelem a Hondou Civic VTi MČR a Sprintrally v úžasném týmu Minařík Racing. Následovali Jaromír Doubrava se Škodou 130 RS, s nímž jezdím dodnes, a Miloš Sekyra. S ním jsem dokonce jel dvakrát Bohemku. Poprvé jsme s Fabii TDi vyhráli třídu 11. Dva roky poté jsme jeli s BMW 318 iS E30 v rámci MČRHA a cíl jsme nespatřili. Loni jsem začal jezdit s Kikinou a spolupracovat plánujeme i nadále.“

Kristýna: „My máme motorsport v krvi. Z mé rodiny závodili skoro všichni – děda, taťka i strejda. Jejich prioritou byly především domácí soutěže, hlavně Posázaví. Pak mi manžel splnil umožnit si sen a startovat také. Drží se mě to dodnes (smích). Začínali jsme s kombíky. Nejdříve s Oktávkou, kterou pak nahradila Bora. První závodnické krůčky jsem absolvovala na tratích v Sosnové a Bělé pod Bezdězem, kde bylo možno jet sériovými auty bez rámu. Poté jsme pořídili Saxo a přišel první závod a zároveň první karambol právě v Bělé, kde jsem po projetí zatáčky trošku zajela do depa, zavadila o gumy, následovala koloboční kombinace a pneumatiky se rozlétly po depu. Naštěstí nic velkého. Postupně se nám dařilo Saxo zdokonalovat, aby to bylo opravdu závodní auto. Před loňskou sezonou manžel pořídil i sekvenci a hodlali jsme se učit. Bohužel jsme po tomto vylepšení odjeli pouze Hořovice. Na nadcházející Podorlické Rally nás od začátku trápila elektrika, znamenající posléze odstoupení.“

A následovalo radikální řešení.

Kristýna: „Hned po Podorlické Rallye tým zasedl k poradě a řešilo se, co dál. U piva se vždy vyřeší vše (úsměv). Volba, po chvilce hledání, nakonec padla na Opel Adam R2, který inzeroval olomoucký jezdec Michal Horák. Jeli jsme se na něj podívat a bylo hotovo (smích). To už je plnokrevný závoďák z dílen Opel Motorsport na erkových espézetkách. Naše první ostré kilometry jsme s ním absolvovali na Rally Kozojedy u Plzně v seriálu Czech Rally Cup. Jela se klasická erzeta mezi baráky včetně vracáku na návsi. Prostě vše, co k tomu patří. Moc pěkná akce.“

Karel: „Hned první erzetu vyhrála Kikča absolutně. Pak přišel ořešák, respektive kácení ořešáku. Šlo jen o ťuknutí, po kterém se ořešák ohnul. Teď už je nicméně zpět na svém místě. Přijeli borci s nakladačem a vrátili ho do jeho pozice (úsměv). Prvním ostrým startem s Adamem pak byla Radouňská Rallye. Ta je nádherná. Hned na úvod noční kombinace tmy, šotoliny a deště byla úžasná (smích). Naštěstí to však dobře dopadlo.“

Následovala další výzva a na Futures Contproduct Rally Morava premiéra v Rallysprint Sérii.

Kristýna: „Rally Morava byla zkouškou, jestli bychom na to vůbec měli. Auto po Michalovi Horákovi kdysi patřilo pořádajícímu podniku, máme ho i v jeho barvách a tak premiéra zde byla symbolická (úsměv). Oproti předchozí soutěži Rallye Železné hory v rámci ČMPR to bylo jiné. Ale také pěkné. Rozdílem byla třeba kontrola před startem vložek, jestli máme vše, co mít máme. Výbava a homologace se zde opravdu řeší (úsměv). Nicméně super, přestože auto trošku zlobilo. Naštěstí jsme však dojeli. A nebýt technických problémů, věřím, že by to bylo lepší umístění než sedmá příčka ve třídě RC4 II.“

Zatímco pro Kristýnu byla Morava posledním loňským startem, Karel zakončil sezonu s jejím manželem Gabrielem pěkným výkonem a výsledkem na Rallye Kroměříž.

Karel: „Původně jsme měli jet Rallye Kroměříž s jeho Lancerem EVO VI. To však nakonec neumožnily problémy s elektronikou. Tři dny před startem tedy bylo Kikině oznámeno, že pojedeme s jejím Adamem R2. Test proběhl pouze desetikilometrový za barákem rodičů. Gába do té doby s tímto autem ani se mnou nikdy nestartoval. Rovněž se soutěží neměl velké zkušenosti. Rok předtím tam sice startoval s manželkou a „evo šestkou“, ale hned na přejezdu mezi první a druhou vložkou odstoupili na problém s elektrikou. Letos měla Kroměříž deset erzet, z toho dvě noční. Po seznamovacích jízdách proběhl lehký relax a šli jsme na to. Cestou na úvodní vložku se mě Gába ptal, jak dojel favorit naší třídy, Polák Maciej Spychalowicz s Citroënem C2 R2 Max. Já mu sdělil jeho čas a on řekl, že na něj nemáme a budeme se soustředit na druhé místo. Nakonec jsme tu erzetu ve třídě A2 vyhráli a nadělili mu 3,6 sekundy. V cíli od nás dostal minutu a třiačtyřicet vteřin. Namazali jsme si ho pěkně na chleba (úsměv).“

Mezi vás se vklínil také Zdeněk Vrbecký s Peugeotem 208 R2. Porazit tak zkušeného a rychlého pilota na jeho domácí trati bych ocenil snad ještě více než skalp Spychalowicze.

Karel: „(Hledá Zdeňkův profil v ewrc-results). Vážně. Sedmdesát startů včetně Bohemek a Barumek, velmi krásné výsledky. Tak asi je Gába fakt talent, že dokázal porazit takového pilota (úsměv).“

Nabízí se otázka, zdali by neměl startovat častěji.

Kristýna: „On říká, že si plní sny tím, že dává možnost startovat mě. Prý si vždy chtěl najít ženskou, která bude jezdit.“

Kde jste se vlastně seznámili?

Kristýna: „To si vybavuji přesně. Byly to Pístovské Mokřady u Jihlavy na akci, kde jezdí terénní Tatry, buginy a podobná auta v blátě.“

Jste malý tým. Spolupracujete s někým?

Karel: „Hodně nám pomáhá Brynda Racing a samozřejmě náš hlavní sponzor RB Servis. Našim hlavním mentorem je kamarád Ladislav Belinger. Byl nás podpořit i na Moravě, když jsme měli s Kikinou premiéru v Rallysprint Sérii. Láďa je skvělý člověk a má za sebou také dlouholetou rallyovou kariéru, spojenou především s vozem Škodou Felicia. Vyzkoušel si však také Suzuki Ignis S1600 a končil před deseti lety s Citroënem C2 R2 Max. Poslední dobou se věnuje letecké akrobacii. Mimochodem Kikina dostala k narozeninám let s ním. Nechtěla letět, ale musela (smích).“

Jaké to bylo?

Kristýna: „Skvělé. Byl to zážitek. Láďa to umí. Pak mi to i půjčil (smích).“

Takže přestup k letadlům je reálný?

Kristýna: „Ne, to ne. Zlatý volant v autě (úsměv).“

Závěrem se zeptám na vaše další závodnické plány.

Kristýna: „Letos plánujeme jezdit amatérské závody, abych se vyjezdila. Prioritou je ČMPR. Pokud se pojede něco v Sosnové nebo Bělé pod Bezdězem, rádi se ukážeme i tam. Vyhovovaly nám také závody do vrchu seriálu Triola Cup. Potrénujeme, abychom v budoucnu mohli vyrazit mezi velké kluky a trochu jim zatopili (úsměv).“