„Soutěže sleduji od malinka. Začalo to ve chvíli, kdy mamka poznala taťku a ten nás vzal na první závody. Byl to cirka rok 2003 nebo 2004 a myslím, že to byla Valaška anebo Barumka. K tomu se váže krásná historka, jak jsem se bál „střílení wéercéček“ a zacpával si uši,“ směje se bučovický navigátor, který si po pár soutěžích už uši nezacpával. „Jak jsme jezdili stále častěji, otrkal jsem se a zvykl si (úsměv). Navštěvovali jsme převážně soutěže okolo Zlínska a Brněnska. Vybavuji si však také výjezd do Českého Krumlova v době, kdy Emil (Triner) ještě jezdil se Seatem Cordoba WRC.“

Takže Emil je tvým velkým oblíbencem?

„Určitě patřil k mým favoritům. Tím největším byl nicméně Roman Kresta v době, kdy jezdil za M-Sport s Focusem světový šampionát. Postupně to začalo přecházet i k těm mladým klukům. Například Martin Bujáček v době závodění s Mitsubishi předváděl hodně akční a oku lahodící pěknou jízdu. Ve světě je to samozřejmě Sébastien Loeb a tihle kluci, ale ve WRC jsem neměl nikdy dané, že bych fandil jen jednomu.“

Kdy se začalo rýsovat, že se začneš rally věnovat aktivně?

„Blíže to začalo být v Mladé Boleslavi na střední škole. Tam jsem se potkal s Otou Zenklem a začalo takové to první společné naťukávání a bavení, že bychom se jednou mohli společně svézt. Když Ota začal stavět Favorita, mluvili jsme o tom stále častěji.“

Jak vzpomínáš na studentská mladoboleslavská léta?

„Moc rád. Studoval jsem Střední odborné učiliště přímo ve Škodovce a následně ještě vystudoval automechanika a následně obor autotronik s maturitou. Bylo to parádních pět let. Právě ve městě automobilů jsem ještě více zabředl do soutěží. Scházeli jsme se v restauraci Rožátov, pivnici Bingo u kolejí, kde jsi psával rozhovory. Já měl díky tomu možnost poznat lidi jako Verča Římalová (dnes Krčilová), Zdeněk Janda, Jarda Kastner, legendární novinář a komentátor Milan Hauer a další. Účastnil jsem se akcí pro dětské oddělení Klaudiánovy nemocnice či besed v Lojzovně (již neexistující hospoda U Kepkeho v Čejeticích). Tam jsem poznal mnoho dalších jezdců nejen z rally, ale i autokrosu, rallycrossu či vrchů.“

Vzpomínám, že na Rožátově na tobě nešetřili.

„To rozhodně ne. Jednou mi tam Árny (Michal Janík) nadělil asi dvacet knedlíků a mě se je podařilo téměř všechny spořádat. Vařili a stále tam vaří luxusně, mají tam vynikající tankovou Plzeň a návštěvu tohoto podniku mohu každému maximálně doporučit.“

Pak již přišel tvůj spolujezdecký rallyový debut.

„To bylo na Rally srazu Škoda Běšiny v roce 2017. Startovali jsme zde právě s Otou a rok poté tam brali první společný pohár. Do toho jsem jezdil po soutěžích s klukama z Rallyservice a tak jsem potkal Fildu Šimíka, který byl jedním z našich zákazníků. Začali jsme kamarádit a přes zimu se domluvili, že bychom v roce 2019 mohli jet nějaké společné závody. Nakonec to byly vybrané podniky Rallysprint série a ČMPR s Fiestou R2. K tomu jsem ještě odjel s Otou Zenklem Bohemku, kde jsem do té doby kupodivu nikdy nebyl ani jako divák, a Pačejov.“

Záhy ses stal velmi vytíženým spolujezdcem.

„Zde musím zmínit Péťu Daniela, se kterým jsem absolvoval sezonu 2020, a dostavily se pěkné výsledky. Další rok jsme přestoupili do kategorie Rally4 a od poloviny sezony se nám dařilo umísťovat na předních pozicích v Rallysprint sérii. Tím jsme se dostali do povědomí a možná i díky tomu začalo mé příjmení vnímat více lidí.“

Od toho okamžiku jsi navigoval hodně jezdců. Můžeš nějaké zmínit?

„Za zmínku stojí třeba Filip Kohn, který se letos účastní světového šampionátu. Já s ním jel předloňskou Bohemii s vozem Opel Adam Cup v době jeho úplných začátků. Dále je zde téhož roku slovenský pilot Filip Šipoš. Společně jsme jeli s Peugeotem 208 R2 jubilejní Barumku. Výsledek sice nebyl nikterak závratný, ale panovala parádní atmésféra a od začátku do konce jsme se hodně nasmáli (úsměv). Třešinkou na dortu bylo, opět v roce 2021, svezení s jedním z mých nejoblíbenějších pilotů z mládí Martinem Bujáčkem ve voze Hyundai i20 R5 na VHS Mikuláš Rally Slušovice. Byl to jeho první oficiální start po bezmála desetileté pauze.“

Jaké plány máš do dalšího průběhu sezony?

„S Otou a Favoritem chceme dokončit Rallysprint sérii a zbytek ČMPR pojedeme s Majo Sucháčem s Renaultem Clio III Sport. Ve „velkém“ mistráku jsem na Barumku přihlášen s Radkem Jatelem a Peugeotem 208 R2. Další soutěže nechávám otevřené.“

A co dlouhodobější rallyové plány a sny?

„Nějaké úspěchy už mám, tak vyloženě snít nepotřebuji (úsměv). Každopádně bych rád to, co jsem od motorsportu dostal, předal zase dále těm, kteří si to zaslouží. Tímto chci poděkovat rodině Zenklových v čele s Otovým taťkou a samozřejmě i mé rodině, že se o nás starají a já si díky nim mohl ty rallyové sny splnit.“